|
|
|
||
|
Poslední úprava: BENESZ (22.09.2015)
Anotace kursu: Předmět seznamuje studenty s vývojem historiografie a historického myšlení od doby zrodu evropské historiografie do současnosti. Soustřeďuje se na charakter a vývojové proměny metodiky historiografické práce, na povahu, strukturu a funkce historických textů, na sociokulturní kontext historiografie v jednotlivých obdobích a na charakteristiku vývoje metodologického a teoretického myšlení jako součásti celku historického myšlení. Součástí informační báze kursu je pochopitelně funkční thesaurus bibliografických a biografických údajů. Důraz je kladen na vývoj moderní a soudobé historiografie. Součástí výuky je interpretace základních (paradigmatických) textů pro jednotlivá období. Při výkladu jednotlivých etap vývoje dějepisectví je důraz kladen na: 1) povahu historiografie v jednotlivých vývojových etapách a její sociokulturní zakotvení 2) postavení historiografie v systému vědění a její vztahy k jiným disciplínám 3) heuristiku, kritiku a techniku historické práce 4) hlavní osobnosti a díla a jejich začlenění do systému historického poznávání v jeho vývoji Rozvržení kurzu (1. - 2. semestr): přednáška 1 - 2: Dějiny dějepisectví jako historická disciplína přednáška 3 - 5: Rétorický model dějepisectví (3./5. až 17./18. stol.) přednáška 6 - 8: Vědecké paradigma I. - Věda, osvícenství a racionalita přednáška 9 - 13: Vědecké paradigma II - Empiricko kritický model dějepisectví (18. stol. až poč. 20. stol.) přednáška 14 - 16: Vědecké paradigma III - "Nová historiografie" (hist. věda od školy Annales po současnost) přednáška 17 - 18 Postmoderní situace - postmoderní historie - posthistorie? Krize nebo nový počátek? Literatura: a) základní M. BLÁHOVÁ: Staročeská kronika tak řeč. Dalimila v kontextu středověké historiografie lat. kulturního okruhu a její pramenná hodnota. In Staročeská kronika tak řečeného Dalimila (3), Praha 1995. Kol: Čítanka k dějinám dějepisectví I - IV, Praha 1983-1990 (skripta FF UK) Andrzej F. Grabski: Dzieje historiografii, Poznań 20031, 2006 2. G. G. Iggers - Q. E. Wang - S. Mukherjee: A Global Hiastory of Modern Historiography. Person Education Limited 2008. Něm. překl. Geschichtskulturen. Weltgeschichte der Historiographie von 1750 bis heute. Göttingen 2013. R. Kožiak - J. Šuch - E. Zeleňák: Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín. Bratislava 2009. (antologie textů) J. MAREK - F. KUTNAR: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví I. - II., Praha 1973 a 19771, 19972, 20093. J. ŠUSTA: Dějepisectví evropského okruhu západního, Praha 19331, 19462. J. Topolski: Od Achillesa do Beátrice de Planissoles. Zarys historii historiografii. Warszawa 1998. b) další literatura Z. BENEŠ: Historický text a historická skutečnost, Praha 1993 Z. BENEŠ: Historický text a historická kultura, Praha 1995. M. BENTLEY: Modern Historiography. An Introduction. London - N. Y. 1999, 2006. V. I. BIBLER: Myšlení jako tvorba, Praha 1985 P. BURKE: Francouzská revoluce v dějepisectví. Praha 2004. P. BURKE: Variety kulturních dějin. Brno 2006. Geschichtsdiskurs, Bd. 1 - 5, Hrsg. W. KÜTTLER, J. RÜSEN, E. SCHULIN, Frankfurt (M.) 1993 a d. 1. sv. má podtitul Grundlagen und Methoden der Historiographiegeschichte, 2. sv. Anfänge modernen historischen Denkens, 3. sv. Die Epoche der Historiesierung (1997), 4 sv. Krisenbewusssein, katastropheerfahrungen und Innovationen 1880-1945 (1997), 5 sv. Globale Konflikte, Erinnerungsarbeit und Neuorientierungen seit 1945 (1999) M. HAVELKA: Spor o smysl českých dějin, Praha 1995 G. IGGERS: Dějepisectví ve 20. století. Praha 2002. K. KUČERA: Historie a historici, Praha 1992 J. MAREK: Jaroslav Goll, Praha 1991 J. MAREK: O historismu a dějepisectví, Praha 1992 Pop History. Milena Bartlová (ed.). Praha 2003. D. Špelda, Proměny historiografie vědy. Praha 2009. J. ŠTAIF: Historici, dějiny a společnost. Praha 1998. J. ŠUCH: Narativny konstruktivismus Hydena Whitea a Franka Ankersmitha, Ostrava 2010. M. VÖLKEL: Geschichtschreibung. Köln 2006. L. VÖRÖS, Analytická historiografia versus národné dějiny. "Národ jako sociálna reprezentácia. Pisa 2010. D. TŘEŠTÍK: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení, Praha 1968. D. TŘEŠTÍK: Kosmas, Praha 19671, 19722. D. TŘEŠTÍK: Mysliti dějiny, Praha 1999. Podmínky atestací: U testu či zkoušky se zkouší celková orientace v základních problémech spojených s vývojem a charakterem historiografie podle bodů 1 - 4 uvedených výše. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (28.08.2021)
Historiografie Historiography
Cílem kurzu je představit souhrnně dějiny dějepisectví v jejich komplexní šíři časové i tematické. Kurz sleduje v podstatě chronologickou linii s důrazem na historiografii 19. a 20.-21. století, s níž se studující budou ve své práci setkávat nejčastěji. V prvním semestru se výuka soustředí na období zhruba do poloviny 20. století, kdy se historie pozvolna utvářela jako „katedrová“, „univerzitní“ věda a filozofii dějin nahrazovala nová velká paradigmata dominantní ve společenských vědách (historismus, pozitivismus, marxismus, strukturalismus, psychoanalýza). Letní semestr se pak zaměří na období poválečné a soudobé historiografie, kdy se „velká paradigmata“ postupně rozkládala a byla nahrazována novými přístupy a metodami. Kurz je standardně veden formou kombinace přednášky se seminářem / čtením – tedy samostatnou četbou studujících (referáty a diskuse). • Podmínky atestace: Zápočet – pravidelná aktivní účast (s referátem) • Zkouška – předložení seznamu prostudované odborné literatury (jednooboroví: min. 6 titulů, z toho min. 3 monografie, z nichž 1-2 by měly vycházet z literatury základní; dvouoboroví: min. 1 titul ze základní literatury, 2 tituly z literatury doporučené), na jehož základě bude vedena rozprava, prověřující základní orientaci v probíraných okruzích, schopnost zařadit směr/školu/osobu/dílo do souvislostí vývoje poznávání minulosti a prokázat orientaci v teorii a metodologii historické vědy, eventuálně ve vztahu k dalším vědeckým oborům, podoborům nebo polím výzkumu. • Jednooboroví: Standardně jsou kladeny 2 otázky – jedna obecnější, druhá založená na některém z přednášených tematických okruhů a bližší samostatné volbě studující/ho na základě jeho / její četby; Dvouoboroví: 1 otázka obecnější založená na základní literatuře.
Zimní semestr Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin 1) Úvod. • Dějiny dějepisectví jako historická disciplína. • Rozdělení referátů 2) Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti. Referát: výběr ze starověkého dějepisectví 3) Středověké dějepisectví. Referát: (výběr) Kroniky z doby pozdních Přemyslovců; kroniky doby Karla IV.; Husitské kroniky 4) Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích; Referáty: B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský 5) Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“. Referát: Vico – Nová věda; Herder: Filozofie dějin 6) osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800 Referát: Kritické dějepisectví Gelasia Dobnera
Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.) • 7) Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus. Referát: A. Comte a pozitivismus nebo Jules Michelet 8) Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy. Referát: L. Ranke 9) Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann. Referát: „rukopisy“ (Dalibor Dobiáš) + F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol. Referát: Dějepisectví Františka Palackého (J. Štaif, K. Činátl,…) 10) Francie a Německo 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim
Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt • Referáty: Max Weber; Protestantská etika a duch kapitalismu; • „Spor o Lamprechta“ • Jacob Burckhardt • E. Durkheim • 11. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin; Referáty: Spor o rukopisy; Spor o smysl českých dějin
LETNI SEMESTR
Fialové – doporučeno všem Blok C – Formování „velkých“ paradigmat (marxismus, strukturalismus, psychoanalýza) 1)18. 2. Úvodní hodina; opakování, rozdělení referátů 2) Revue de Synthese a „škola“ Annales I., a II. generace. Strukturalismus, longue durée Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání 3) Česká historiografie meziválečného a raného poválečného období ; J. Pekař, J. Šusta; F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích) Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr 4) Marx a marxismus. Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii Albert Mathiez/Albert Soboul: Francouzská revoluce – výběr z textů 5) Poválečný západní marxismus a neomarxismus. Frankfurtská škola, E. Hobsbawm; E. P. Thompson; J. Habermas; „neomarxismus“ 6) Mezi marxismem a strukturalismem – česká poválečná historiografie. Z. Nejedlý, F. Graus; J. Macek; O. Urban, M. Hroch, … Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic O. Urban – Kapitalismus a česká společnost - výňatky 7) III. Generace Annales – „mentality“ Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, … E. Le Roy Ladurie: Karneval v Romansu – výběr z textů E. Le Roy Ladurie: Montaillou, okcitánská vesnice – výběr z textů
8) Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství: Erik H. Erikson a Norbert Elias S. Freud: Ďábelská neuróza v 17. století ; Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci Erik H. Erikson: Mladý muž Luther – úvodní kapitoly Případně Norbert Elias: O procesu civilizace, vybrané kapitoly: Agresivita; Teorie civilizace
Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy 9) Změna atmosféry v 60. a 70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat 10) Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“ Giovanni Levi: On Microhistory Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie Robert Darnton: Kočičí masakr 11) Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu Josef Macek – k sémantice… Jaroslav Ira – politické pojmy… Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n 12) Od women´s / men´s history k gender history. J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of Historical Analysis Lucie Storchová – Jana Ratajová: studie k raně novověkým textům (výbory Žena není příšera; Nádoby mdlé,…) Denisa Nečasová: Genderové stereotypy v politice („Devatenácté století v nás“) 13) Paměť, čas a vyprávění. Hayden White; Paměťová studia (Nora, Assmann) ; Oral History
Literatura povinná: ŠTAIF, Jiří: Historici, dějiny a společnost : historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. Část I., II. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 1997 IGGERS, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. BERGER, Stefan, ed., FELDNER, Heiko, ed. a PASSMORE, Kevin, ed. Jak se píšou dějiny: teorie a praxe. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2016. BURKE, Peter: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán, 2011. BURKE, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989). Praha: NLN, 2004.
Literatura doporučená:
BOROVSKÝ, Tomáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a ŘEPA, Milan, ed. Kultura jako téma a problém dějepisectví. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2006. BURKE, Peter, Variety kulturních dějin, přel. Jiří Ogrocký, Brno, CDK, 2006. Josef GRULICH, Zkoumání „maličkostí“ (Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie), Český časopis historický 99, 3/2001, s. 519-547. HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 19. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2007. HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 20. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009. R. Kožiak - J. Šuch - E. Zeleňák: Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín. Bratislava 2009. KUTNAR, František - MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3., dopl. vyd.. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. LEDUC, Jean. Historici a čas. Kalligram, 2005. Jiří MALÍŘ a kol., Úvod do studia dějepisu I, II, Brno 2014 – online https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130405/monography.pdf a https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130406/monography.pdf J. MAREK: Jaroslav Goll, Praha 1991 ŘEPA, Milan. Poetika českého dějepisectví. Host, 2006. STORCHOVÁ, Lucie (Ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha: Scriptorium, 2014.
STŘEDOVÁ, Veronika. František Kutnar a strukturalismus v interpretaci sociálních a hospodářských dějin. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2009. STŘEDOVÁ, Veronika. Strukturalismus v českém historickém myšlení. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014], ©2014.
Jiří ŠUBRT, Civilizační teorie Norberta Eliase, Karolinum Praha 1996 |