|
|
Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
Čes_lit_20_I_programLS_20_21.docx | Seminář doc. Vojtěcha - jaro 2021 | doc. PhDr. Daniel Vojtěch, Ph.D. | |
Seminář Česká literatura 20 století .docx | Heczková | doc. Mgr. Libuše Heczková, Ph.D. | |
Seminář ČL 20. stol I LS J.Hrdlička 2021.docx | seminář J. Hrdličky LS 2021 | doc. Mgr. Josef Hrdlička, Ph.D. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Ivan Kafka (13.03.2019)
Varianta Česká literatura 20. století I (ABO100281, Zk, 6 kreditů) - písemná práce v rozsahu 10-15 NS, do jejíhož hodnocení je třeba také započítat možné vracení textu k dopracování a opakované konzultace, včetně rozprav nad příslušnou literaturou. |
|
||
Poslední úprava: KCLVOJVO (12.08.2016)
Základní literatura: BLAŽÍČEK, Přemysl: Skutečnost u Karla Tomana. [Ve sbírce Měsíce.] Česká literatura 40, 1992, č. 5, s. 474-482. BYDŽOVSKÁ, L., SRP, K. (eds.): Štyrský a Toyen: Artificialismus. [Katalog výstavy.] Praha 1992. BYDŽOVSKÁ, L., SRP, K. (eds.): Český surrealismus 1929-1953. Skupina surrealistů v ČSR. Události, vztahy, inspirace. Praha 1996. ČAPEK, Jakub (ed.): Filosofie Henri Bergsona. Základní aspekty a problémy. Praha 2003. ČERVENKA, Miroslav: Symboly, písně a mýty. Studie o proměnách českého lyrického slohu na přelomu století (Sova, Březina, Neumann, Gellner, Toman). Praha 1966. EFFENBERGER, Vratislav: Realita a poesie. K vývojové dialektice moderního umění. Praha 1969. FREIMANOVÁ, Milena (ed.): Povědomí tradice v novodobé české kultuře. Studie a matiriály III. Plzeňského sympozia k problematice 19. století. Praha 1988. HECZKOVÁ, Libuše: Chtonické křivky ornamentu. Několik poznámek na téma žena, obraz, pravda a Růžena Svobodová. Česká literatura, 49, 2001, s. 519-529. HODROVÁ, Daniela (ed.): Proměny subjektu I, II. Praha 1993, 1994. CHALUPECKÝ, Jindřich: Expresionisté. Weiner, Deml, Klíma, Hašek. Praha 1992. KUBÍNOVÁ, Marie: Seifertova poezie plynoucího času. (K poetice knih Jablko z klína a Ruce Venušiny.) Česká literatura 35, 1987, č. 4, s. 306-319. KUBÍNOVÁ, Marie: Sebereflexe tvůrčího subjektu a téma slova. [Zejména u Halase, Holana a Weinera.] Česká literatura 40, 1992, č. 6, s. 547-571. LAMAČ, Miroslav (ed.): Myšlenky modeních malířů. Praha1989. MÁLEK, Petr: Melancholie moderny. Alegorie. Vypravěč. Smrt. Praha 2008. MED, Jaroslav: Od skepse k naději. (K básnickému typu Viktora Dyka.) Česká literatura 35, 1987, č. 3, s. 227-244. PAPOUŠEK, Vladimír a kolektiv: Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905-1923. Praha: Academia, 2010. PAPOUŠEK, Vladimír: Existencialisté. Existenciální fenomény v české próze 20. století. Praha 2004. PEŠAT, Zdeněk (ed.): Poetismus. (Výbor poezie a dokumentů). Praha 1967. PEŠAT, Zdeněk: Dialogy s poezií. Praha 1985. STROHSOVÁ, Eva: Zrození moderny. Praha 1963. SUS, Oleg: Estetické problémy pod napětím. Meziválečná avantgarda. Surrealismus. Levice. Praha 1992. VOJVODÍK, Josef: Od estetismu k eschatonu. Motivická sémantika lyrického díla Otokara Březiny. Rekonstrukce symbolických paradigmat. Praha 2004. VOJVODÍK, Josef: Imagines corporis. Tělo v české moderně a avantgardě. Brno [Host - Teoretická knihovna] 2006. TEIGE, Karel: Výbor z díl. I. Svět stavby a básně. Praha 1966. II. Zápasy o smysl moderní tvorby. Praha 1969. III. Osvobozování života a poesie. Praha 1994. VOJTĚCH, Daniel: Vášeň a ideál. Na křižovatkách moderny. Praha 2008. WIENDL, Jan: Vizionáři a vyznavači. K otázce sepětí řádu umění a života v české poezii první poloviny 20. století. Praha 2007. WINCZER, Pavol: Poetika básnických smerov. Bratislava 1974. Další doporučená odborná literatura: Mukařovský, Jan: Sémantický rozbor básnického díla: Nezvalův Absolutní hrobař. In: týž: Kapitoly z české poeziky II. (Praha 1948). |
|
||
Poslední úprava: KCLVOJVO (12.08.2016)
Možno říci, že zkušeností zásadního, epochálního významu pro vývoj moderního umění i filozofie od počátku 10. let 20. století byla zkušenost ztráty autentičnosti života, vědomí krize skutečnosti, která byla pociťována jako produkt sociálního světa 19. století. Důsledky procesu mechanizace a industrializace 19. století byly ve sféře umění a filozofie vnímány jako sebeodcizení a postupná ztráta identity ve světě, jehož "pravá" skutečnost se stala neproniknutelnou a nepoznatelnou. Lidskému vnímání a poznávání světa jako by byly "vnuceny" normy a formy, tvořící v jistém smyslu klamnou fólii mezi bezprostředním viděním a "skutečnou skutečností". Princip "nového vidění", "obnažení" a senzibilizace vnímání, kterou rozvíjí teorie ruského formalismu počínaje iniciačnímu eseji Viktora Šklovského Voskrešenie slova (Vzkříšení slova, 1914) a Iskusstvo kak priem (Umění jako metoda, 1917), usiluje o odstranění této pomyslné fólie, která se může stát předmětem teoretické reflex, a také o "ozvláštnění", tedy odautomatizování vnímání, jehož cílem je "nové vidění", změněné vidění ve smyslu jeho kritické funkce. Princip "nového vidění" se stal vůbec principem avantgardní estetiky recepce. V semináři půjde o rekonstrukci estetických programů, konceptů a umělecko-estetického myšlení v české literatuře (a výtvarném umění) v evropském kontextu z perspektivy "nového vidění", estetické autonomie uměleckého díla, využití skrytých potencí a možností básnické slova, posílení jeho smyslových kvalit a vlastností, o "obnažení" tvůrčí metody a "faktury" slovesného i výtvarného díla. Tedy o rekonstrukci scénářů moderny (a modernosti) v české literatuře od počátku 10. let až do konce 30. let dvacátého století. Půjde také o to ukázat, do jaké míry a jakým způsobem souvisí velmi silná vůle k modernosti, k modernímu, novému vidění ještě s předchozí tradicí a jakým způsobem se s ní vyrovnává. V neposlední řadě šlo umělecké moderně a avantgardě také o nové a ozvláštňující vidění tradice. |