Teorie mediální komunikace - JJM324

• Anglický název: Media Communication Theory
• Zajišťuje: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2020
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 10
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:7/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (10)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.
• Záměnnost : JJM308

Anotace

čeština

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (23.09.2019)

Předmět představí základní teoretické pohledy na teorie sociální komunikace věnující se využití médií, a to s důrazem na interdisciplinaritu těchto pohledů a jejich přínos pro pochopení vývoje a současného stavu mediální komunikace. Předmět studentům nabídne základní teoretická východiska nezbytná pro vystavení výzkumného projektu v oblasti komunikace. Mezi základními tématy kurz studentům představí základní distinkce mediované a nemediované komunikace, obeznámí s konceptem mediace a jejími vlivy na příkladu proměn politické komunikace.

angličtina

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (23.09.2019)

This subject will introduce basic theoretical views on communication with emphasis on their interdisciplinarity. On the basis of the reflection of the development of thinking about media, with focus on the 20th century, it will acquaint the students with changes of the paradigm of media studies and basic milestones of the research of not only media communication. This subject will offer the students basic theoretical assumptions necessary for setting a research problem in the areas of communication. To the basic issues of the course belong basic distinctions of the mediated and non-mediated communication, concept of mediation and its influences on the example of changes of the political communication.

Literatura

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (23.09.2019)

Studijní literatura:

literatura předepsaná ke zkoušce

JIRÁK, J. (2011): Čítanka textů k předmětu Teorie mediální komunikace. Praha: UK FSV, interní studijní materiál

DeFLEUR, M., BALLLOVÁ-ROKEACHOVÁ, S. (1996): Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum

JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. (2009, 2015): Masová média. Praha: Portál

DVOŘÁK. T (2010): Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU, vybrané statě

FAIRCLOUGH, N. (1995): Media Discourse. New York: Arnold

MANOVICH, L. (2018): JAzyk nových médií. Praha: Karolinum

 

Struktura čítanky:

okruh 1: Mediální komunikace jako typ sociální komunikace

1.1 JIRÁK, J. - KÖPPLOVÁ, B. (2009, 2015): Masová média. Praha: Portál, kap. 1.1 a 1.3 .

1.2 McQUAIL, D. (1999): Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál (s. 26-30).

1.3 SCHULZ, W. (2004): Reconstructing Mediatization as an Analytical Concept. EJC: Vol 19(1): (87-101).

 

 

okruh 2: Mediální komunikace jako sociální praxe, media a význam

2.1 JIRÁK, J. -  KÖPPLOVÁ, B. (2009, 2015): Masová média. Praha: Portál, kap. 3.2 a 3.3.

2.2 DeFLEUR, M. - BALLLOVÁ-ROKEACHOVÁ, S. (1996): Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum 1996, kap. 9 (s. 236-279).

 

okruh 3: Mediální komunikace ve společenském kontextu

3.1 THOMPSON, J. (2004): Média a modernita. Praha: Karolinum, kap. 5 (s. 123-146).

3.2 HABERMAS, J. (2000): Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: Filosofia, kap. 6 (s. 281-349).

3.3 CURRAN, J. (2010): The future of journalism. Journalism Studies, Vol. 11, No 4 (s.464-476).

 

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (23.09.2019)

Předmět je zakončen zkouškou, která má písemnou podobu:

1. absolvování dvou průběžných testů z literatury v čítance (na druhém a třetím setkání v kontaktní výuce) (max. 2 x 20 bodů)

2. anotace (abstrakt) článku z odborného periodika (práce s elektronickou databází) (max. 20 bodů)

3. písemná zkouška: viz okruhy níže (max. 50 bodů)

 

Hodnocení

100-91 bodů = A

90-81 bodů = B

80-71 bodů = C

70-61 bodů = D

60-51 bodů = E

50-0 bodů = F

 

Okruhy ke zkoušce platné od ZS 2019/2020

01. Změny v mezilidské komunikaci vyvolané nástupem tzv. nových médií (neomédií).

02. Vztah pojmů "mediální komunikace", "masová komunikace" a "síťová komunikace", hlavní charakteristiky masové komunikace. Studium masové komunikace a jeho významní představitelé.

03. Vztah pojmů "mediální komunikace", "masová komunikace" a "síťová komunikace", hlavní charakteristiky síťové komunikace. Studium síťové komunikace a jeho významní představitelé.

04. Hlavní rozdíly mezi přenosovým a konstitutivní modelem komunikační události a zákonitosti vyplývající z aplikace těchto dvou přístupů na interpretaci mediální komunikace (Maletzke a jeho model).

05. Různá paradigmata uplatňovaná při modelování komunikační události v mediální (masové/síťové) komunikaci.

06. Proměny pojetí autorství v mediální komunikaci od rané modernity do současnosti.

07. Vývoj normativních představ o roli médií ve společnosti od "čtyř teorií tisku" a jejich korekcí (Altschull, McQuail) i aplikací (NWICO) a kritik (Nerone) do současnosti.

08. Postavení vlivu/dopadu/účinku médií v jednotlivých teoriích mediální a masové komunikace.

09. Výklad pojmu "medializace" a jeho předpokládaných vlivů na politickou komunikaci v pozdně moderních společnostech.

10. Vztah mediálních studií a teorie masové komunikace jako samostatných, konstituovaných oborů. Disciplíny, které se teoreticky a metodologicky na konstituování těchto oborů podílely, a disciplíny příbuzné (cultural studies, game studies ad.).

11. Klíčové charakteristiky mediálního diskursu (van Dijk, Fairclough) a jeho proměny po nástupu neomédií.

12. Lev Manovich a principy nových médií. Vliv povahy nových médií na průběh mediální komunikace.

13. Přístupy ke kritice médií, jejich společné rysy a jejich specifika (Boorstin, Debord, Baudrillard, Postman, Virilio).

14. Klasické (Frankfurtská škola) a současné pojetí hegemonie a předpokládaný podíl médií na jejím ustavení.

15. Kritická politická ekonomie a její představa o chování médií.

16. Vzájemné vztahy mezi masovými a síťovými médii z hlediska principu (a) remediace, (b) tendence k integraci, resp. interaktivitě

17. Tendence, pravidelnosti a zákonitosti v uspořádání mediálních obsahů a textů (narativita, serialita, žánrové typy/textové vzorce). Narativita v masových a síťových médiích.

18. Intertextualita sdělení jako výstavbový princip mediálního diskursu v období masové a síťové komunikace.

 

Sylabus

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (23.09.2019)

01. seznámení s kurzem, organizace práce, charakteristika kurzu, základní pojmy (mediální, masová, síťová k.) (11. 10.)

02. modelování komunikace, podavatel/autor v mediální komunikaci (22. 11.)

03.Sociální kontext v tlaku na veřejnou komunikaci/normativní teorie, Účinky mediální komunikace na jednotlice i společnost (6. 12.)

04. Tradice studia mediální komunikace ve světě, tradice studia mediální komunikace v českém prostředí (3. 1.)