PVP 3 - Návraty velmocí: překonávání hospodářské zaostalosti a paradoxy modernizace. Rusko a Čína ve 20. století - AHS788039

• Anglický název: -
• Zajišťuje: Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Emil Voráček, DrSc.

Anotace

čeština

Poslední úprava: Jana Heroutová (06.02.2020)

Paradoxy, zaostalost a hluboké kulturní tradice "jediné Číny s jedinou kulturou" provázely rozvoj "podnebeské" po celé 20. století. Pro zemi s jejím potenciálem byla typická zejména asynchronnost vývoje v porovnání se západním světem. Tradiční zahraniční politika dominance bez hegemonie zde též hraje svoji roli, byť poslední desetiletí můžeme pozorovat postupné proměny postoje kontinentální Číny ke světu.

Transformace a hospodářské reformy od vzniku Čínské republiky (1911) až po současnou komunistickou Čínu byly poznamenány voluntarismem, v posledních desetiletích pak pozoruhodným hospodářským vzestupem. V tomto ohledu je nutno poskytnout základní rysy srovnání s reformami v dřívějším Sovětském svazu, včetně pohledu na vývoj čínsko - ruských vztahů v minulém století.

angličtina

Poslední úprava: Jana Heroutová (06.02.2020)

Paradoxes, backwardness and deep cultural traditions of "one China with one culture" accompanied the development of "Under heaven empire" throughout the 20th century.

The country with its potential was characterized in particular by the asynchronous development in comparison with the Western world. Traditional foreign policy of dominance without hegemony also plays a role here, although we have seen gradual changes in the attitude of continental China towards the world over the past decade.

Transformation and economic reforms from the establishment of the Republic of China (1911) to the present-day Communist China have been marked by voluntarism, and in recent decades by a remarkable economic upswing. In this respect, it is necessary to provide basic features of comparison with the reforms of the former Soviet Union, including a look at the development of Sino - Russian relations in the last century.

Cíl předmětu

Poslední úprava: Jana Heroutová (06.02.2020)

Záměrem tohoto kursu je blíže seznámit posluchače s vybranými aspekty transformací čínského státu ve 20. století, jeho nejednoznačného vzestupu, vysvětlit vybrané problémy komparace hospodářského rozvoje Ruska a Číny.

Literatura

Poslední úprava: Jana Heroutová (06.02.2020)

Petra ANDĚLOVÁ - Mária STRAŠÁKOVÁ et al.: South China Sea Dispute in International Realtions. Prague 2013.

 

Giovanni ARRIGHI: Adam Smith in Beijing. Lineages of the Twenty - First Century. Verso, London-New York 2008.

 

John F. FAIRBANK: Dějiny Číny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998, 3. dotisk 2010). (kapitolu Čína 90. let napsal Martin Hála) s. 296 - 494.

 

Roderick MacFARQUHAR: The Politics of China. Sixty Years of the People´s republic of China. Cambridge 2011.

 

P. FERDINAND: Sunset, Sunrise: China and Russia construct a new relationship.

International Affairs, roč. 83, č. 5, 2007, s. 846-.

 

Peter FRANKOPAN: The Silk Road. A new History of the World. Bloomsbury 2015.

 

Pierre GROSSER: L´histoire du monde se fait en Asie. Une autre vision de XXe siècle. Odile Jacob, Paris 2019.

 

John GULLICK: Sino-Russian Geoeconomic Integration. An Alternative to Chinese Hegemony on a Shrinking Planet. In: Ho-fung HUNG (ed.): China and the Transformation of Global Capitalism, Baltimore, 2009, s. 135–152.

 

Milan HAUNER: What is Asia for Us? Russia´s Asian Heartland Yesterday and Today. Unwin Hyman, Boston, 1990.

 

Ho-fung HUNG (edit.): China and the Transformation of Global Capitalism. Baltimore 2009.

 

Lucia HUSENICOVÁ/ Jaroslav UČIAK: Čínská bezpečnostní stratégia : východiska a cíele. In: Doktríny mocností a nejdůležitějších aliancí na počátku 21. století, Praha 2011, s. 111.

 

Ch. CHAO, Ch. HSU: The world view of Chinese leadership and Sino–U.S. relations. In: Zhao, S.: China and the United States. Cooperation and Competition in North–East Asia, New York, 2008, s. 82–105.

 

David C. KANG: China Rising. Peace, Power, and Order in East Asia. New York, 2010.

 

Ivona KARÁSKOVÁ/ Slavomír HORÁK/ Jakub KULHÁNEK, Bohuslav LITERA: Rusko–čínské vztahy a EU: potenciál spolupráce a konfliktu, Praha 2011.

 

Henry KISSINGER: On China. New York 2011, s. 215–227.

 

Alexander KOROLEV and Vladimir PORTYAKOV: China - Russia Relations in Times of Crisis: A neoclassical Realist Explanantion. In: Asian pespective, Vol. 42, No. 3 (July - September 2018), pp. 411-437.

 

V. A. KRASILŠČIKOV: Vdogonku za prošedšim vekom. Razvitije Rossii v XX veke s točki zrenija mirovych modernizacij. Rosspen, Moskva 1998.

 

Walter LAQUEUR: Putin a putinismus. Rusko a perspektivy jeho soužitím se Z8padem. Praha 2016.

 

Zhu LIQUN: China`s Foreign Policy Debates. Paris: European Union Institute for Security Studies, September 2010.

 

Colin MACKERRAS: Western Images of China, Hongkong, Oxford 1995.

 

A. J. NATHAN – R. ROSS, China`s Place in the World. Great Wall and Empty Fortress. New York, 1997.

 

Xavier PAULÈS: La république de Chine. Historie générale de la Chine (1912-1049). Les Belles Lettres, Paris 2019.

 

О. Б. РАХМАНИН: К истории отношений России - СССР с Китаем в ХХ веке. Москва 2000.

 

K. W. REA, Peking and the Brezhnev Doctrine. In: Asian Affairs, roč. 3, č. 1, 1985, s. 22–30.

 

Robert SERVICE: Rusko od roku 1991 do současnosti. Experiment s jedním národem. Praha 2006.

 

Bernd STÖVER: Der kalte Krieg. Geschichte eines radikalen Zeitalters 1947–1991. München 2007, s. 352–353.

 

R. G. SUTTER: China`s Rise in Asia. Lanham/ Boulder/ New York/ Toronto, Oxford, 2005

 

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ: Čínská ekonomická a energetická strategie, in: Doktríny mocností a nejdůležitějších aliancí na počátku 21. století, Praha, 2011, s. 114–125.

 

Dmitrij TRENIN: The End of Eurasia: Russia on the border between geopolitics and globalization. Washington D.C./ Moscow 2002

 

Wei Xiaoping: Ekonomická a politická transformace Číny: nové rozbory.

Praha 2017.

 

Elektronické zdroje:

Nejlepší informace o každodenním životě současné Číny nejlépe na web stránkách South China Morning Post: http://www.scmp.com/.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (19.03.2020)

!Vzhledem k mimořádným opatřením na FF UK souvisejícím s koronavirovou infekcí může docházet ke změnám v harmonogramu výuky i v charakteru plnění atestací. Pro aktuální informace se prosím obraťte na vyučujícího!

Rusko a Čína: Setkávání dvou rozdílných civilizačních proudů. Konfuciánská Čína a euroasijské Rusko

 

Geopolitika Dálného východu. Pády impérií: vznik moderní Číny a post-carského Ruska

 

Vztahy Číny a Ruska v 19. století

 

Čína a Rusko (Sovětský svaz ve 20. století)

 

Rusko – čínské vztahy (období studené války, období přelomu 20/21. století, zájmy Ruska ve východní Asii, hraniční spory).

 

Čínská zahraniční politika (hlavní zásady, BRICS, EU-ČLR, rozvojové země). Čínské vnímání Ruska a jeho zahraniční politiky.

 

Charakteristika ruské ekonomiky

 

Reformy čínské ekonomiky a jejich etapy. Charakteristika čínské ekonomiky

 

Charakteristika: stručné srovnání makroekonomických parametrů Číny, Ruska a Spojených států.

 

Čínská bezpečnostní strategie: východiska a cíle. Zahraničně politická strategie lidové Číny

 

Priority čínské zahraniční politiky (4 stupně čínských zahraničně-politických partnerství )

 

Čínská ekonomická a energetická strategie

 

"Belt and Road Initiative" Vztah ČLR a Evropa (EU-ČLR, ČLR-SVE, V4, ČR jako člen EU – ČLR)