Branch programme/details

kombinovatelnost: samostatné a sdružené studium; kombinovatelnost se všemi programy navazujícího magisterského studia, které to nevylučují

specializace: Historicko-filologická religionistika, Symbolické fenomény současnosti

volba specializace: předběžně v přihlášce, závazně při zápisu do studia

přijímací zkouška: jednokolová (ústní)

popis přijímací zkoušky:

ústní zkouška

1)      vyhodnocení bakalářské práce či jiného významnějšího písemného výstupu (max. 40 bodů)

2)      metody a dějiny religionistiky (max. 20 bodů)

3)      uchazečem zvolený náboženský okruh (max. 10 bodů)

4)      pohovor nad projektem magisterského studia (max. 30 bodů)

Při pohovoru nad projektem magisterského studia má uchazeč za úkol ústně prezentovat svůj projekt a být připraven zodpovídat upřesňující otázky komise a o tématu diskutovat, přičemž by měl předvést zejména schopnost dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Při hodnocení tohoto předmětu bude vzata v potaz též bakalářská práce (tj. komise bude hodnotit, nakolik již tato práce svým zpracováním potvrzuje příslib při zkoušce ústně prezentovaný uchazečem). Uchazeč má případně možnost společně s bakalářskou prací a projektem předložit jakékoli další materiály dokládající jeho akademické schopnosti (další studentské práce, anotace přednesených konferenčních příspěvků apod.).

další požadavky ke zkoušce:

Uchazeči do 15. 5. 2025 odevzdají prostřednictvím informačního systému:

·         Projekt magisterského studia, který musí obsahovat nejen samotný nápad, ale také nárys postupu řešení, zvolené metody, rozvahu nad rozsahem projektu a představení toho, na jaké bádání bude projekt navazovat, co chce přinést nového a jak konkrétně by měl vypadat konečný výstup projektu; zřetelné by měly být výzkumné otázky, které si uchazeč klade a na které chce výzkumem odpovědět. Uchazeč by zpracováním projektu měl ukázat, že je schopen dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak by měl předvést i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Projekt by měl mít rozsah cca 5 normostran a musí být opatřen relevantní bibliografií.

·         Bakalářskou práci s posudky, popř. jiný významnější písemný výstup. Povinnost zaslat bakalářskou práci se nevztahuje na uchazeče, kteří obhájili bakalářskou práci z Religionistiky na FF UK. Práce bude komisí vyhodnocena podle následujících kritérií:

1)      Struktura argumentace: Je výklad srozumitelný? Je na každém místě zřejmé, co chce autor říci a proč to říká právě nyní? Je práce přehledně členěna a splňuje cíl, který si autor vytknul?

2)      Formální úroveň: Pracuje autor koherentně se zkratkami, syntaxí bibliografických odkazů, přepisy cizích slov apod.? Užívá správně poznámek pod čarou? Nedopouští se pravopisných chyb a jazykových neobratností?

3)      Práce s prameny: Pracuje autor průhledným způsobem se sekundárními prameny? Využívá primární prameny a pracuje s pramennými jazyky všude tam, kde je to na místě?

4)      Vlastní přínos: Je práce pouze mechanickým kompilátem, nebo autor své primární i sekundární prameny přetavuje v nějaký nový, organický celek a vnáší do tématu nějaký vlastní pohled?

5)      Obecný přesah práce: Je práce způsobem zpracování tématu zajímavá i pro toho, kdo se sám danou problematikou nezabývá?

Bodování: Každé z těchto hledisek je hodnoceno v rozsahu 0–8 bodů.

Seznam témat a učebních textů, jejichž znalost je vyžadována pro okruhy 2) a 3):

Metody a dějiny religionistiky

Prameny studia:

·         Douglas, M. Purity and Danger: An Analysis of Concept of Pollution and Taboo. Routledge, 2002² (1966¹).

·         Eliade, M. (ed.). The Encyclopedia of Religion. Macmillan, 1987 (= EOR).

·         Evans-Pritchard, E. E. Theories of Primitive Religion. Oxford University Press, 1965.

·         Horyna, B., Pavlincová, H. (eds.). Dějiny religionistiky. Nakladatelství Olomouc, 2001.

·         Horton, R., Finnegan, R. Modes of Thought. Cambridge University Press, 1987.

·         Lužný, D. Náboženství a moderní společnost. Masarykova univerzita, 1999.

·         Otto, R. Posvátno. Vyšehrad, 1998.

·         Pals, D. L. Osm teorií náboženství. ExOriene, 2015, přel. Lucie Valentinová.

·         Pals, D. L. Nine Theories of Religion. Oxford University Press, 2015.

·         Robertson, R. (ed.). Sociology of Religion. Penguin, 1969.

·         Sharpe, E. J. Comparative Religion. A History. Duckworth, 1986².

·         van Gennep, A. Přechodové rituály. Portál, 2008.

·         Waardenburg, J. (ed.). Classical Approaches to the Study of Religion. Walter de Gruyter, 1999² (1973¹).

·         Warburg, M. William Robertson Smith and the Study of Religion. Religion 19, 1989, s. 41–61.

·         Wulff, D. M. Psychology of Religion. John Wiley & Sons, 1997².

Zkoušení autoři (v chronologickém pořadí dle dat narození):

·         F. Max Müller (1823–1900) – EOR; Waardenburg 85–95

·         Edward Tylor (1832–1917) a James G. Frazer (1854–1941) – Pals 35–75

·         William James (1842–1910) – Pals (Nine Theories) 185–226

·         W. Robertson Smith (1846–1894) – Warburg 41–61; Douglas 19–22; Waardenburg 150–9

·         Sigmund Freud (1856–1939) – Pals 76–115

·         Lucien Lévy-Bruhl (1857–1939) – Horton 250–8; Waardenburg 334–44; Evans-Pritchard 78–92

·         Émile Durkheim (1858–1917) – Pals 119–158

·         Max Weber (1864–1920) – Pals 200–255

·         Rudolf Otto (1869–1937) – EOR; Posvátno 17–40; 110–113; 128–132

·         Arnold van Gennep (1873–1957) – Přechodové rituály 11–31 + doslov Martina Pehala, str. 209–220; Waardenburg 293–300

·         Carl Gustav Jung (1875–1961) – Wulff 414–53

·         Edward E. Evans-Pritchard (1902–1973) – Pals 301–340

·         Mircea Eliade (1907–1986) – Pals 256–299

Vybraný náboženský okruh

Judaismus

1.       Klein, Guide to Jewish Religious Practice

2.       Finkelstein, Jews: Their History

3.       Kugel, Bible as it Was

4.       Bokser, The Talmud: Selected writings

5.       Pirkej avot

Křesťanství

Woodhead, L. An Introduction to Christianity. Cambridge University Press, 2004

Islám

1.       Kropáček, Duchovní cesty islámu

2.       Kropáček, Islámský fundamentalismus

3.       Křikavová et al., Islám: ideál a skutečnost

4.       Cook, Muhammad

5.       Korán (Hrbkův úvod a vybrané súry)

Súry pro zkoušku z islámu – v závorce pořadové číslo (podle Vulgáty); celkem 17 súr (cca 151 stran):

(2) Kráva, (4) Ženy, (17) Noční cesta, (18) Jeskyně, (19) Marie, (20) Tá há, (22) Pouť, (24) Světlo, (30) Byzantinci, (36) Já sín, (37) Stojící v řadách, (40) Odpouštějící, (53) Hvězda, (55) Milosrdný, (76) Člověk, (84) Rozštěpení, (90) Město.

Buddhismus

1.       Williams, Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice

2.       Harvey, An Introduction to Buddhism: Teachings, History and Practices

3.       Lopez, Příběh buddhismu

4.       Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu

5.       Carrithers, Buddha

Indická náboženství

1.       Flood, Introduction to Hinduism

2.       Fuller, Camphor Flame

3.       Zbavitel et al., Bohové s lotosovýma očima

4.       Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu

5.       Carrithers, Buddha

6.       Gaur-Singh, Sikhismus

Náboženství Řecka

BS: Bruit-Zaidman, L., Schmitt-Pantel, P. Religion in the Ancient Greek City. Cambridge University Press, 1992.

WB: Burkert, W. Greek Religion. Harvard University Press, 1985.

Hvězdičkou jsou označeny kapitoly z W. Burkerta, které daná témata probírají velmi podrobně, a u nichž se tudíž neočekává znalost obsahu do posledních detailů.

Okruhy:

1.       Mínójsko-mykénské náboženství (WB I 3-4*)

2.       Oběť, úlitba, modlitba (BS 27-45, WB II 1-3*)

3.       Očista, hlavní typy znečištění, farmakos, rituální čistota, smrt, nemoc, šílenství (WB II 4)

4.       Svatyně, chrám, posvátný okrsek, kněží (BS 46-62, WB II 5-6)

5.       Slavnosti, typy obřadů, základní náboženské svátky (BS 102-111, WB II 7 a V 2)

6.       Věštění (BS 121-128, WB II 8)

7.       Rity přechodu (BS 63-79, WB V 3.4, V 2.2 [část o Arrhéforiích])

8.       Kult mrtvých, héróové, chthonická božstva (WB IV*)

9.       Mystéria, orfismus (WB VI*).

10.   Filosofické náboženství (WB VII*).

Náboženství Říma

1.       Beard et al. Religions of Rome. 2 vols.

2.       Dumézil. Archaic Roman Religion. 2 vols.

Náboženství Keltů, Germánů a Slovanů

1.       Edda (přel. L. Heger)

2.       Sturlusson, Edda – Sága o Ynglinzích, s. 7-133

3.       Váňa, Svět slovanských bohů a démonů

i) Anglická varianta

4. Gantz, Early Irish Myths and Sagas

5. Mac Cana, Celtic Mythology

6. Green, Exploring the World of the Druids

7. Turville-Petre, Myths and Religion of the North

ii) Francouzská varianta

4. Guyonvarc’h, Textes mythologiques irlandais

5. Vries, La religion des Celtes

6. Derolez, Les dieux et la religion des Germains

iii) Německá varianta

4. Vries, Keltische Religion

5. Derolez, Götter und Mythen der Germanen

Náboženství Syropalestiny a Mezopotámie

1.       Mýty staré Mezopotámie

2.       Epos o Gilgamešovi

3.       Ringgren, Religions of the Ancient Near East

4.       Bottéro, Nejstarší náboženství: Mezopotámie

5.       Ugaritic Narrative Poetry

6.       Popko, Religions of Asia Minor

Náboženství starého Egypta

EB: Hornung, E. The Ancient Egyptian Books of the Afterlife. Cornell University Press, 1999.

GM: Dunand, F. Gods and Men in Egypt: 3000 BCE to 395 CE. Cornell University Press, 2004.

King: Frankfort, H. Kingship and the Gods. University of Chicago Press, 1948.

Ox.: Bonhême, M-A. Kingship. In: The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt. Vol. 2, edited by Donald B. Redford, s. 238–245. Oxford University Press, 2001.

Queen: Roth, S. Queen. UCLA Encyclopedia of Egyptology 1, no. 1 (July 3, 2009). http://escholarship.org/uc/item/3416c82m#page-1.

SN I: Janák, J. Staroegyptské Náboženství I Bohové Na Zemi a v Nebesích. Vyd. 1. Oikúmené, sv. 151. OIKOYMENH, 2009.

SN II: Janák, J. Staroegyptské Náboženství II Život a Úděl Člověka. 1. vyd. Oikúmené, sv. 171. OIKOYMENH, 2012.

Temple: Wilkinson, R. H. The Complete Temples of Ancient Egypt. Thames & Hudson, 2000.

Taylor: Taylor, J. H. Death and the Afterlife in Ancient Egypt. University of Chicago Press, 2001.

Okruhy:

1)    Kosmologie a kosmogonické tradice [SN I: s. 73–113]

2)    Egyptští bohové [SN I: s. 157–206]

3)    Král a královna [King: s. 36–88; Queen; Ox.]

4)    Chrámy a kněží [Temple: s. 16–100]

5)    Antropologie [SN II: s. 64–154]

6)    Zádušní architektura a hrobová výbava [Taylor: s. 64–66 (kanopy), 112–117 (vešebty), 136–141 (symbolika hrobky), 155–158 (nepravé dveře), 162–165 (sochy), 214–217 (sarkofágy); EB: s. 59–77]

7)    Smrt a představy o zásvětí [SN II: s. 171–234]

8)    Zádušní texty [EB: s. 1–53]

--------------------------------

Podmínky přijímacího řízení ke studiu na FF UK: https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?do=info_fakulta&fak=11210

Admission to Master's studies is conditioned by completed secondary education confirmed by a school-leaving certificate. Admission to Post-Bachelor studies (Master's programme) is likewise conditioned by completed education in any type of study programme.

další informace:

·         web Ústavu filozofie a religionistiky: https://ufar.ff.cuni.cz/cs/

Studium je určeno pro perspektivní absolventy bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných humanitních programů. Absolvent bude velmi dobře znát hlavní teoretické a metodologické přístupy ke studiu náboženství a bude schopen je samostatně aplikovat na interpretaci náboženských jevů. Bude schopen nahlížet kulturní a společenská témata z více stran a v hlubších souvislostech. Bude připraven akceptovat jinakost odlišných kultur, dokáže proniknout do logiky jejich modelu světa, a tím bude moci napomáhat v mezikulturním porozumění. Naučí se třídit a zpracovávat informace a přesně a srozumitelně vyjadřovat své myšlenky v ústním i písemném projevu; díky tomu pak lépe obstojí v řadě oborů a bude kvalifikován pro práci ve veřejných nebo soukromých institucích vyžadujících právě takovéto dovednosti. Bude se moci uplatnit i jako vědecký pracovník v oblasti společenských věd, jako kritik, komentátor, redaktor a po doplnění pedagogické průpravy též jako středoškolský učitel. Znalost různých náboženských prostředí absolventy kvalifikuje k práci na pomezí odlišných kultur, např. v diplomacii, v žurnalistice, v mezinárodních organizacích.