|
|
|
||
|
Studium společensky sdílené paměti (ať již mluvíme o paměti kulturní, kolektivní či sociální) v posledních letech
zaznamenalo velmi dynamický rozvoj. V současné době přitahuje pozornost nejen v akademické sféře, ale i v
běžných debatách, které se týkají výkladu minulosti či způsobů, jakým se události, ideje a hodnoty z minulosti
propisují do dnešního světa (viz například hnutí BLM, jehož součástí bylo mimo jiné odstraňování či ničení soch ve
veřejném prostoru). Témata související s pamětí a tím, jak se (na společenské úrovni) vztahujeme k minulosti
vyplývají na povrch například v souvislosti s nově vznikajícími filmy či seriály, inovativně pojatými muzejními
sbírkami, spory o to, jaké objekty (budovy, monumenty apod) z minulosti mají být součástí veřejného prostoru a
které mají být odstraněny, či v souvislosti s debatami o měnící se roli archivů a obecně o proměnách paměti v
digitální éře. Cílem první části kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, východisky a koncepcemi studia
kulturní paměti. Druhá část semestru pak bude věnována případovým studiím, mapujícím konkrétní příklady
událostí, projektů, děl či fenoménů, které se k paměti vztahují. Na jejich výběru se budou podílet sami studující
zapsaní v kurzu.
Last update: Plass Martina, Bc. (21.12.2023)
|
|
||
|
Požadavkem pro získání atestace je zpracování závěrečné eseje v rozsahu 4-5 normostran. Studující si zvolí příklad dle vlastního výběru, který je relevantní pro studium kulturní paměti. Předmětem zkoumání může být např. filmové či literární dílo, jehož námět se vztahuje k minulosti/paměti; kurátorské pojetí muzejní expozice; reprezentace určité události/tématu/osobnosti v médiích; monument a s ním spojené narativy týkající se minulosti; jakýkoli výstavní či jiný projekt související s pamětí, různá témata související s digitalizací paměti, de-kolonizací, transnárodní dynamikou současné paměti, archivy a jejich fungováním (kurátorství, zpřístupňování kulturního dědictví, apod.) atd. Volbu tématu lze případně konzultovat emailem či v rámci hodin. Smyslem eseje je daný příklad nejen popsat, ale spíše jej analyzovat s využtím konceptů, přístupů a metod relevantních pro studium kulturní paměti. Referát by měl splňovat kritéria kladená na odborné texty, tj. měl by obsahovat uvedení do tématu a vlastní závěr, strukturovanou argumentaci, citace a odkazy na relevantní zdroje + v závěru seznam všech využitých zdrojů. Termín odevzdání: do 31.1.2025 (v případě pozdějšího odevzdání referát přijmu, ale nezaručuji, že jej stihnu přečíst a zapsat atestaci tak, aby se ještě započítávala do ZS).
Last update: Řehořová Irena, Mgr., Ph.D. (07.11.2024)
|
|
||
|
V případě nutnosti přechodu na distanční výuku bude kurz vyučován formou videokonferencí, konaných v čase dle rozvrhu. Last update: Jindráková Karolína, Mgr. et Mgr. (04.01.2024)
|
|
||
|
Tematické okruhy:
1) - 4) základní pojmy a koncepce studia paměti (kulturní a komunikativná paměť, místa paměti ...)
5) - 6) vztah paměti a médií: mediace, premediace, remediace, transmedialita
7) - 8) současné perspektivy; "konektivní obrat", paměť v digitální éře
9) východiska (kritické) analýzy děl či různých projektů (filmů, kurátorských koncepcí muzejních expozic apod.) v kontextu studia paměťi
10 - 12) případové studie Povinná literatura: ASSMANN, J. “Collective Memory and Cultural Identity.“ New German Critique, 1995, 65, s. 125 - 33.
ERLL, A. Memory in culture. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan, 2011. Palgrave Macmillan memory studies. ISBN 978-0-230-29745-6.
ŘEHOŘOVÁ, I. Film a kulturní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství, 2018. (v tisku) Doporučená literatura: ASSMANN, A., CONRAD, S. Memory in a global age: discourses, practices and trajectories. Houndsmills: Palgrave Macmillan, 2010. ISBN 978-0-230-27291-0.
ERLL, A., RIGNEY, A. Mediation, remediation, and the dynamics of cultural memory. Berlin: Walter de Gruyter, c2012. Media and cultural memory = Medien und kulturelle erinnerung. ISBN 978-3-11-028396-9. Dostupné také z:
ERLL, A., NÜNNING, A. A companion to cultural memory studies. Berlin: De Gruyter, c2010. ISBN 978-3-11-022998-1.
Hoskins, Andrew, ed. Digital Memory Studies: Media Pasts in Transition. New York: Routledge, 2017. ISBN 978-1-317-26741-6.
MASLOWSKI, N., ŠUBRT, J. Kolektivní paměť: k teoretickým otázkám [online]. Praha: Karolinum, 2014 [cit. 2018-03-14]. ISBN 978-80-246-2689-5. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=11052071
NEIGER, M., MEYERS, O., ZANDBERG, E. On media memory: collective memory in a new media age. Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan, 2011. Palgrave Macmillan memory studies. ISBN 978-0-230-27568-3. Dostupné také z: http://bvbr.bib -bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&doc_number=022589615&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA
READING, A., HOSKINS, A., GARDE-HANSEN, J. Save as-- digital memories. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2009. ISBN 978-0-230-54252-5.
WELZER, H., MOLLER, S., TSCHUGGNALL, K. "Můj děda nebyl nácek": nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha: Argo, 2010. Historické myšlení. ISBN 978-80-257-0228-4. Dostupné také z: http://toc.nkp.cz/NKC/201007/contents/nkc20102030031_1.pdf. Last update: Jindráková Karolína, Mgr. et Mgr. (04.01.2024)
|