|
|
|
||
|
Kurz představuje gender jako metodologický nástroj literární analýzy, a to jak na úrovni obsahu literárních děl a
jejich recepce, tak na úrovni literárního provozu. Zaměřuje se na feministické perspektivy konceptů reprezentace
ve smyslu zastupování i zobrazování ve vztahu k literárnímu kánonu, autorství a literatuře jako nástroji genderové
socializace. Věnuje se pečlivému čtení (close reading) vybraných textů, literární kritice a formám subverze
významového a genderového řádu prostřednictvím literatury, diskursu a jazyka.
Tematické okruhy
1. Gender a literatura – kritická reflexe literárněvědných pojmů
2. Feministická kritika literárního kánonu
3. Feministické teorie a vývoj euroamerické literární teorie 20. století
4. Gynokritika
5. Političnost literatury a koncept autorství
6. Interpretace a čtenářská interpelace
7. Feministická archetypální analýza
8. Francouzská feministická psychoanalytická škola
9. Postkoloniální feministická literární kritika – Asie
10. Postkoloniální a dekoloniální literární kritika – Severní a Latinská Amerika
11. Intersekcionální přístupy v interpretaci literatury
12. Queer teorie
13. Feministická naratologie
14. Praktická cvičení – genderový rozbor vybraných literárních textů
Last update: Jiroutová Kynčlová Tereza, Mgr. et Mgr., Ph.D. (06.10.2024)
|
|
||
|
Povinný předmět studijního programu Genderová studia. Zápis možný pouze pro domovské studující - provádí jej tajemnice programu. Last update: Jiroutová Kynčlová Tereza, Mgr. et Mgr., Ph.D. (06.10.2024)
|
|
||
|
Feministická literární teorie a kritika / Argumentace a odborný diskurz
Zimní semestr 2024/2025 Mgr. et Mgr. Tereza Jiroutová Kynčlová, Ph.D. tereza.jiroutovakynclova@fhs.cuni.cz Konzultační hodiny: kancelář 2.40; pondělí 11:30-1230. Prosím pošlete email KDYKOLIV budete mít zájem o konzultaci a dohodneme buď osobní setkání, nebo setkání online v předem dohodnutém čase (i pozdě večer, bude-li třeba:-)) Ve dnech blokové výuky budu k zastižení v kanceláři 2.40 cca hodinu před výukou a minimálně hodinu po výuce kurzu. Zájem o konzultaci prosím avizujte emailem předem, děkuji. „Literatuře bývají připisovány diametrálně odlišné funkce. Je literatura ideologický nástroj, tedy soubor příběhů, které čtenáře svádějí k tomu, aby přijali hierarchické uspořádání společnosti? Pokud se v příbězích považuje za samozřejmé, že mají-li ženy dojít štěstí, pak jedině v manželství, pokud je v nich třídní rozdělení považováno za přirozené a řeší se v nich, jak se počestná služebná může provdat za pána, pak se takové příběhy podílejí na legitimizaci historicky nahodilých uspořádání. Nebo je literatura místem, kde je ideologie vystavena na odiv, odhalena jako něco, co je možno zpochybnit?“ (Jonathan Culler, Krátký úvod do literární teorie, 2000: 47).
AKADEMICKÁ INTEGRITA Dodržování pravidel správného odkazování použitých zdrojů je součástí akademické etické integrity. Jakékoliv případy plagiátorství, ať úmyslného či neúmyslného, jsou nepřípustné a budou postoupeny děkance FHS UK a etické komisi k projednání a řešení. Při nejasnostech ohledně správného citování a odkazovaná konzultujte příručku Stylistika, argumentace a akademické psaní (ed. Knotková-Čapková, Havelková, 2007) a neváhejte se na mě kdykoliv obrátit s dotazem. ANOTACE KURZU Kurz představuje gender jako metodologický nástroj literární analýzy, a to jak na úrovni obsahu literárních děl a jejich recepce, tak na úrovni literárního provozu. Zaměřuje se na feministické perspektivy konceptů reprezentace ve smyslu zastupování i zobrazování ve vztahu k literárnímu kánonu, autorství a literatuře jako nástroji genderové socializace. Věnuje se pečlivému čtení (close reading) vybraných textů, literární kritice a formám subverze významového a genderového řádu prostřednictvím literatury, diskursu a jazyka. OBSAH SETKÁNÍ: První blok, POZOR SOBOTA 5.10. 2024, 9:00-11:55, učebna 2.42 Témata setkání: Pojmy gender, feminismus, literatura, interpretace. Zasazení feministických literárních teorií do kontextu vývoje euroamerické literární teorie 20. století a do vývoje feministického myšlení. Text jako struktura a systém. Význam kontextu pro feministickou literární kritiku (auto/biografie). Literární kánon jako produkt mocenských diskursů a jeho feministická kritika. Političnost literatury. Povinná četba: Fetterley, Judith. „Introduction. On the Politics of Literature“ in The Resisting Reader: A Feminist Approach to American Fiction. Bloomington: Indiana University Press, 1978. Pg. xi-xxvi. Morrisová, Pam. Literatura a feminismus. Brno: 2000. Pg. 11-69. Knotková Čapková, Blanka, Kynčlová, Tereza, Matonoha, Jan. „Úvod: Gender jako metodologická kategorie literárních analýz“ in Knotková Čapková, Blanka (ed.). Tváří v tváří. Gender jako metodologická kategorie literárních analýz. Praha: Gender Studies, 2010. Pg. 8-30. Doporučená literatura: Barthes, Roland. “The Death of the Author” in Twentieth Century Literary Theory. A Reader. Newton, K.M. (ed.), New York: Macmillan Education, 1997. Pg. 120-123. Felski, Rita. “Readers” in Literature after Feminism. Chicago: The University of Chicago Press, 2003. Pg. 23-93.
Druhý blok, 3.11. 2024, 9:00-11:55, učebna 2.42 Témata setkání: „Ženské“ a feministické čtení. Periodizace ženského a feministického psaní dle Showalter. Archetypální vzorce a kontexty literatury psané ženami a jejich diskursivní přesahy. Pojmy archetyp a stereotyp. Genderovanost pohádek. Rozbor textu Třetí povídka. Stylistika odborného textu:jak psát konspekt; jak psát odbornou esej. Plagiátorství. Základy řečnického projevu. Genderová perspektiva textu a ústního projevu Povinná četba: Morrisová, Pam. Literatura a feminismus. Brno: 2000. Pg. 70-103. Showalter, Elaine (1998). „Pokus o feministickou poetiku.“ in Oates-Indruchová Libora (ed.). Dívčí válka s ideologií: Klasické texty angloamerického feministického myšlení. Praha: Slon, Pg. 209-234. Pratt, Annis, Barbara White, Andrea Loewenstein, Mary Wyer (1981). Archetypal Patterns in Women’s Fiction. Bloomington: Indiana University Press, 1981. Pg. 3-12, 167-178. “Třetí povídka” in Démonovy povídky. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956. Pg. 33-39. Knotková Čapková, Blanka. Stylistika, argumentace a akademické psaní: Praktická příručka pro práci v seminářích. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2007. Doporučená literatura: Knotková Čapková, Blanka. „Obrazy genderu jako pohádkové i nepohádkové představy, utopie, masky, sny a fantazie“ Knotková Čapková, Blanka, Jiroutová Kynčlová, Tereza (eds.). Gender v textu a obraznosti. Představa, utopie, maska, sen a fantazie. Praha: Gender Studies, 2016. Pg. 7-16. Knotková Čapková, Blanka. „Archetypy femininity a jejich subverze v moderní bengálské literatuře“ in Konstruování genderu v asijských literaturách. Případové studie z vybraných jazykových oblastí. Praha: Česká orientalistická společnost, 2005. Pg. 139-165.
Třetí blok, 24.11. 2024, 9:00-11:55, učebna 2.42 Témata setkání: Vybrané proudy feministické literární teorie: francouzská psychoanalytická škola (H. Cixous, L. Irigaray, J. Kristeva). Écriture feminine. Intertextovost a „tekutý text“. Feministická naratologie dle Susan Lanser. Koncept symbolického násilí Pierra Bourdieu. Rozbor povídky Sbírka šperků Marty la güery. Povinná četba: Morrisová, Pam. Literatura a feminismus. Brno: 2000. Pg. 107-176. Irigaray, Luce. This Sex Which Is Not One. New York: Cornell University Press, 1985. Pg. 23-33. Cixous, Hélene. The Laugh of the Medusa. Signs, Vol. 1, No. 4 (Summer, 1976). Pg. 875-893. Lanser, Susan. “Toward a Feminist Narratology” in Warhol Robyn R. a Diane Price Herndl (eds): Feminisms. An Anthology of Literary Theory and Criticism. New Bruswick: Rutgers University Press, 1991. Pg. 611-629. Ponce, Mary Helen. „Sbírka šperků Marty la güery“ in Kynčlová, Tereza, Pegues, Dagmar (eds.). Cesta Amerikou. Antologie povídek regionálních spisovatelek. Brno: Host. Pg. 221-225. Bourdieu, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum. Pg. 11-49. Doporučená četba: Nováková, Soňa. „Gender a narativní strategie. Britské spisovatelky indického původu“ in Knotková Čapková, Blanka (ed.). Konstruování genderu v asijských literaturách. Případové studie z vybraných jazykových oblastí. Praha: Česká orientalistická společnost, 2005. Pg. 36-54. Abstrakt závěrečné práce (250 slov) – termín odevzdání 4.12.2024
Čtvrtý blok, 15.12. 2024, 9:00-11:55, učebna 2.42 Témata setkání: Postkoloniální feministická literární kritika a afroamerický/černošský feministický diskurs. Třídní literární kritika. Queer teorie. Rozbor povídky Sunday in the Park. Diskusní hodina a opakování. Povinná četba: Morrisová, Pam. Literatura a feminismus. Brno: 2000. Pg. 177-207. Barry, Peter. Beginning Theory. An Introduction to Literary and Cultural Theory. Manchester: Manchester University Press, 2009. Pg. 134-148. Parente Čapková, Viola. „Vzdorné psaní, strategický esencialismus a politika lokace. Feministická (literární) teorie a postkoloniální studia“ in Knotková Čapková, Blanka (ed.). Konstruování genderu v asijských literaturách. Případové studie z vybraných jazykových oblastí. Praha: Česká orientalistická společnost, 2005. Pg. 9-35. Mohanty, Chandra Talpade. “Očima Západu: Feministický výzkum a koloniální diskursy” a “Ještě jednou k textu “Očima Západu”: Feministická solidarita prostřednictvím antikapitalistických úsilí” in Oates-Indruchová, Libora (ed.). Ženská literární traduce a hledání identit. Antologie angloamerické feministické literární teorie. Praha: SLON. Pg. 309-356. hooks, bell. Where We Stand. Class Matters. New York, London: Routledge. 2000. Čtěte jednu kapitolu dle vlastního výběru. Sunday in the Park, nedat., ske v SIS Doporučená četba: Walkerová, Alice. „Hledáme zahrady svých matek“ in Kovalová, Karla (ed.). Černošská feministická literární kritika. Výbor z teoretických statí afroamerických kritiček. Praha: SLON, 2014. Pg. 45-63. Loomba, Ania. “Situating Colonial and Postcolonial Studies” in Colonialism/Postcolonialism. London and New York: Routledge, 2005. Pg. 1-19. Eugenides, Jeffrey. „Orakulární vulva“ a „Když se člověk najde v encyklopedii“ in Hermafrodit. Praha: BB/art, 2009. 387-423. (úryvek z románu v SISu)
ČETBA Veškeré povinné materiály jsou dostupné v SISu. Doporučená literatura dostupná v SISu slouží ke studiu při širším zájmu o disciplínu a jako zdroj pro psaní závěrečné eseje. SIS dále obsahuje materiály sloužící k samostudiu nad rámec kurzu. Níže jsou pak další možné zdroje pro inspiraci:-)
POŽADAVKY NA ATESTACI Feministická literární teorie a kritika / Argumentace a odborný diskurz jsou dva povinné kurzy s kreditovou dotací 4 ECTS za každou část a jsou vyučované v jednom bloku. Za kurz Feministické literární teorie a kritiky získávájí studující známku, která je výslednicí hodnocení za závěrečnou esej, závěrečný test a abstrakt závěrečné práce a hodnocení kvality participace v diskusích na setkáních. Za kurz Argumentace a odborný diskurs získávají studující zápočet, který jim je zapsán v SIS jakmile úspěšné vyhoví u závěrečného testu, tedy získají hodnocení 1, 2, nebo 3. Zápočet je nehodnocený, známka z testu je součástí výsledné známky za oba kurzy. Prosím pozor: k získání atestací z obou kurzů je nutné splnit VŠECHNY uvedené úkoly. K závěrečnému testu (atestace kurzu Argumentace a odborný diskurs) mohou studující přistupovat i před odevzdáním závěrečné práce či abstraktu, avšak absence (i jediného) úkolu znamená, že studující nebou hodnoceni_y za kurz Feministické literární teorie a kritiky, a tedy z něho nezískají známku (a povinné kredity). Závěrečná esej (1800 slov; bibliografie se nezapočítává do poštu slov) – 1. termín odevzdání 14.1. 2025; 2. termín 24.1. 2025; 3. termín 4.2. 2025 Abstrakt závěrečné práce (250 slov) – termín odevzdání 4.12. 2024 Závěrečný test – kritické zhodnocení/definice konceptů z povinné četby – termíny v průběhu zkouškového období (všední dny i víkend); termíny dohodneme tak, aby Vám vyhovovaly s ohledem na life/work balance:-)) Průběžná příprava k četbě, účast v diskusích. Závěrečnou práci i abstrakt odevzdávejte písemně v MS Teams. Podrobnosti k závěrečné eseji: Nástrojem Vaší analýzy bude gender. Vybraný text tedy podrobíte pozornému, genderově-citlivému čtení a předložíte argumenty pro svou genderově informovanou interpretaci textu. K rozboru si vyberte jakýkoliv – ideálně však beletristický – text v českém jazyce (respektive rodném jazyce), nebo v jazyce ve kterém máte kompetentní znalost jazykových nuancí. Nelze pracovat s překladem, aniž byste znaly/i perfektně jazyk originálu. Vybírejte text, který nepřesahuje rozsahem 30 stran, neboť v krátkém útvaru, kterým Vaše závěrečná esej bude, nebude potom možné zpracovat dostatečně hloubkovou a komplexní analýzu textu. Ideálním útvarem je například povídka, pohádka, bajka. Pamatujte, že píšete odborný akademický text, používejte tudíž odborný diskurs, v textu odkazujte, používejte pouze výstižné citace a nezapomeňte v seznamu bibliografie uvést veškeré použité primární i sekundární zdroje. Způsoby, jak odkazovat naleznete v příručce Stylistika, argumentace a akademické psaní (ed. Knotková-Čapková, 2007), jež je umístěna v SISu. Akademický odborný text musí mít minimálně následující strukturu: úvod a vymezení problému, teoretická východiska, vlastní analýza (nikoliv deskripci problému), závěr, seznam zdrojů. Je nezbytné, aby teoretická a analytická část tvořily jeden koherentní celek a byly propojeny. Na uvedené teoretické texty z první teoretické části se musí odkazovat i v části analytické. Hodnotí se formální i obsahová stránka, brilantnost ve vyjasnění argumentační linie a koncíznost vyjadřování. Vyvarujte se popisného přístupu. Pracujte analyticky a zvažujte důsledky svých argumentů. Při analýze textu se nespokojte s kladením otázek „kdo a co?“, nýbrž věnujte pozornost otázkám „jak?“, „za jakým účelem?“, „proč?“, „jaké jsou implikovány důsledky?“, apod. Vedle zdrojového textu je v bibliografii nutné využít minimálně osmi odborných textů (monografie, esej v editované monografii, odborná stať z akademické databáze – zde využijte vzdálený přístup do online databází UK, respektive článek z odborného časopisu atd.). Za všech okolností se vyvarujte plagiátorství! Doporučená východiska k genderové analýze literárního textu: Poznámka: Tato východiska jsou pouze inspirativními vodítky, jež mohou iniciovat Vaše uvažování o zkoumaném textu, nejsou tedy předepsanou a vyžadovanou schematickou strukturou, již je třeba při strukturaci textu závěrečné práce dodržet. Zdaleka ne všechny texty k analýze mohou s uvedenými východisky korelovat jak ve smyslu pořadí, tak především ve smyslu jejich obsahu a významu. Ideálním postupem pro sepsání závěrečné práce pak je organické a neschematické propojení níže načrtnutých východisek při komplexním a vzájemně propojeném pojednání všech pro genderovou i intersekcionální analýzu relevantních jevů zkoumaných textů. Příklady dobré praxe (byť v delším rozsahu na úrovni standardního publikovaného akademického textu) jsou jednotlivé literární rozbory v knize Tváří v tvář (Blanka Knotková Čapková et al., 2010; dostupné v SISu), či v knize Gender v textu a obraznosti. Představa, utopie, maska, sen a fantazie (Blanka Knotková Čapková, Tereza Jiroutová Kynčlová, eds., 2016) k zakoupení u tajemnice katedry či vyučující během setkání, případně publikace Mezi obzory. Gender v interdisciplinární perspektivě (Blanka Knotková Čapková et al., 2011). Všechny publikace jsou též dostupné v knihovně FHS UK. Před vlastním rozborem zvoleného textu si můžete položit následující otázky, jež by Vás mohly inspirovat ke kritické, genderově informované interpretaci analyzovaného díla: 1. Jak je konstruován gender (např. esencialisticky, dichotomně, jako kategorie fixní, vnitřně homogenní, atd.). Jaké důsledky tato konstrukce má pro vyznění postav, děje atd.? 2. Jak je konstruována sexualita (viz zejm. Irigaray, Cixous)? Je v textu protor pro ambivalence, rezistenci, subverzi? 3. Jak jsou konstruovány obrazy ženských a mužských postav (Pratt, Morris)? Jsou ne-lidské postavy genderovány? Jak? 4. Jak je konstruována moc (Morris, Fetterley, Showalter)? Kdo a co vládne mocí? Jakou má tato moc povahu? Je autorita moci zpochybňována, potvrzována? Existuje v ději či v charakteristice konkrétních postav potenciál pro uchopení moci, potvrzení moci či její subverzi? 5. Jak jsou konstruovány vztahy mezi genderovými identitami? Je gender dichotomní kategorií, nebo je fluidní a proměnlivý v čase. Je synonymní s pohlavím? Jak je genderová identita ztělesněna, jak se otiskuje do děje či do jazyka textu? 6. Jak je konstruována narace příběhu z genderového hlediska (Lanser, Nováková)? Kým a komu je text vyprávěn? Je vypravěč/ka spolehlivý/á?
Doporučená literatura k dalšímu studiu či výzkumu v oblasti feministické literární analýzy: Renzetti, C. M. - D. J. Curran. 2003. "Velcí komunikátoři: Jazyk a média." in Ženy, muži a společnost. Praha: Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum, str. 173-211. Warhol, Robyn R.; Herndl, Diane Price (eds.). 1991. Feminisms. Rutgers University Press. Vybrané texty v SISu, vždy s dodatkem „doporučená četba“ a jmény editorek. Barša, Pavel. 2002. Panství člověka a touha ženy. Feminismus mezi psychoanalýzou a poststrukturalismem. Praha: Sociologické nakladatelství. CAMERON, D. Feminism and Linguistic Theory. London: Macmillan, 1992. CAMERON, D. (ed.). The Feminist Critique of Language: A Reader. London, New York: Routledge, 2005. Culler, Jonathan. 2002. Krátký úvod do literární teorie. Brno. HOST. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. Filipowicz, Marcin. 2007. Roditelky národů. Z problematiky české a slovenské ženské literární tvorby 2. poloviny 19. století. Hradec Králové: Gaudeamus. gitA černá na bílé aneb Vidět svět různorodě. Komentovaný výběr z genderově citlivé žurnalistiky/příručka pro mediální výchovu. 2008. Sestavily Tamara Nováková a Magdalena Hort. Praha: gitA, Genderová informační a tisková agentura o.s. Heczková, Libuše (ed.). 2007. Vztahy, jazyky, těla. Praha: Ermat/FHS UK. HOLMES, J., MEYERHOFF, M. (eds.). The Handbook of Language and Gender. Malden, MA: Blackwell Publishing, 2003. Kalivodová, Eva, Knotková Čapková, Blanka (eds.). 2003. Ponořena do Léthé. Praha: FFUK. Knotková-Čapková, Blanka a kol. 2011. Mezi obzory. Gender v interdisciplinární perspektivě. Praha: Gender Studies, o.p.s. Kovalová, Karla (ed.). Černošská feministická literární kritika. Výbor z teoretických statí afroamerických kritiček. Praha: SLON, 2014. Kynčlová, Tereza, Pegues, Dagmar (eds.). 2011. Cesta Amerikou. Antologie povídek regionálních spisovatelek. Brno: Host Matonoha, Jan, ed. Česká literatura v perspektivách genderu. 2010. Praha: Ústav pro českou literaturu, Nakladatelství Akropolis. Matonoha, Jan. 2009. Psaní vně logocentrismu. Diskurz, gender, text. Praha: Academia.. MILLS, S. Discourse. London, New York: Routledge, 2001. Oates-Indruchová, Libora. 2008. Ženská literární tradice a hledání identit. Praha: SLON OATES-INDRUCHOVÁ, L. Dívčí válka s ideologií. Klasické texty angloamerického feministického myšlení. Praha: SLON, 1998. Selten, Raman. 1991. Feminist Literary Theories. Harlow and New York: Longman. SPENDER, D. Man Made Language. London: Pandora, 1990 Wellek, René - Austin Warren. 1996. Teorie literatury. Olomouc: Votobia. Valdrová, J. Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit. Praha: Sociologické nakladatelství, 2018. Valdrová, Jana. 2004. "Ženská a mužská role v jazyce." In: ABC feminismu. Brno: NESEHNUTÍ, str. 9-16. Last update: Jiroutová Kynčlová Tereza, Mgr. et Mgr., Ph.D. (02.10.2024)
|