Kurz je profilovým předmětem sociální a kulturní antropologie.
Kurz „Politiky paměti“ seznamuje studující s klíčovými koncepty, teoriemi a přístupy ke kolektivní paměti v humanitních a sociálních vědách. Cílem kurzu je porozumět tomu, jak se paměť formuje, institucionalizuje, reprezentuje a jak ovlivňuje identitu, kulturu a politiku. Studující se seznámí s klasickými i současnými teoriemi paměti, včetně přístupů Maurice Halbwachse, Aleidy a Jana Assmannových, Paula Ricoeura, Jeffreyho Alexandera a Michaela Rothberga. Kurz zahrnuje tematické bloky věnované vztahu paměti k tělu, prostoru, muzeu, archivu, rodině, traumatu a modernitě. Níže jsou uvedeny výsledky učení členěné podle jednotlivých přednášek.
Last update: Novotná Hedvika, Mgr., Ph.D. (03.10.2025)
Teaching methods - Czech
Cílem předmětu je seznámit studující se základními přístupy společenských věd (předně sociokulturní antropologie, sociologie) k analýze a interpretaci minulosti resp. tomu, jak je minulost v současnosti přítomná. Prostřednictvím přednášek a diskuze klíčových textů a dalších zdrojů budeme sledovat, jak je minulost ve společnosti a společností utvářena a jak je s ní zacházeno. Součástí bude i několik exkursí (veřejný prostor, divadelní představení, muzeum).
Předmět vyžaduje průběžné studium textů, jež budou v rámci výuky diskutovány.
Studijní materiály v Moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=18384
Last update: Novotná Hedvika, Mgr., Ph.D. (03.10.2025)
Requirements to the exam - Czech
Podmínky atestace
- 70% účast na výuce, průběžná příprava a aktivita v hodinách
- vypracování 3 anotací z předepsané literatury
- závěrečná ústní zkouška formou kolokvia
Last update: Novotná Hedvika, Mgr., Ph.D. (11.10.2019)
Syllabus - Czech
1. Úvod
Představení předmětu prostřednictvím různých politických, mediálních a uměleckých reprezentací vypálení Lidic.
Diksuze problému zacházení s minulostí.
2. Sociální rámce paměti
Klíčová slova: sociální rámce paměti; socializace; individuální paměť; kolektivní paměť; vzpomínání a zapomínání
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Vysvětlit základní pojmy a koncepty spojené s individuální a kolektivní pamětí
Identifikovat klíčové teoretické přístupy ke studiu paměti ve 20. století
Diskutovat o sociálních, jazykových, časových a prostorových dimenzích paměti
Aplikovat koncept kolektivní paměti na konkrétní příklady sociálních skupin
Kriticky reflektovat rozdíl mezi pamětí a historií
Zhodnotit mechanismy vzpomínání a zapomínání v rámci kolektivní paměti
Povinná literatura:
Halbwachs, M: Kolektivní paměť: kritické vydání připravené Gérardem Namerem za spolupráce Marie Jaissonové. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. Kap. 2: Individální a kolektivní paměť, s. 50-92.
Doporučená literatura:
Tuček. J.: Paměť. In: Storchová, L. (ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha, Scriptorium, s. 244-257.
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Rozlišit mezi komunikativní a kulturní pamětí
Popsat vnější dimenze kolektivní paměti podle J. Assmana
Vysvětlit roli paměti při utváření kolektivní identity
Diskutovat rozdíly mezi orální a písemnou kulturou v předávání paměti
Reflektovat vztah mezi historií a pamětí
Zhodnotit mocenské aspekty kulturní a politické paměti
Povinná literatura:
Assmann, J. Kultura a Paměť. písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: prostor 2001. Kap. 2: Formy kolktivního vzpomínání: kuminikatovní a kulturní paměťs, s. 46-61.
Doporučená literatura:
Tuček. J.: Paměť. In: Storchová, L. (ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha, Scriptorium, s. 244-257.
4. Paměť a historie
Klíčová slova: paměť v archaických společnostech; historie a historičnost; utváření národního vědomí; místa paměti; paměť uchvácená historií
Výsledky učení:Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Popsat „obrat k paměti“ (memory turn)
Analyzovat koncept „režimu historicity“ (Hartog)
Interpretovat klíčové přístupy ke vztahu historie a paměti
Diskutovat mocenské aspekty paměti a historie
Aplikovat pojmy jako „místa paměti“, „paměť uchvácená historií“ nebo „kontra-paměť“ na konkrétní příklady
Povinná literatura:
Nora, P. Mezi pamětí a historií. Problematika míst. In: Cihiers du Cefres No 13, Politika paměti (ed. Mayer, F.), 2012, s. 8-18.
Doporučená literatura:
Tuček. J.: Paměť. In: Storchová, L. (ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha, Scriptorium, s. 244-257.
5. Paměť v kontextu projektu modernity
Klíčová slova: společenství představy; modernita; národ; nacionalismus; vynalezené tradice
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Vysvětlit proměny chápání paměti v kontextu modernity
Popsat roli paměti v konstrukci národní identity v moderní době
Vysvětlit, jak se paměť podílí na formování národa, státu a nacionalismu.
Interpretovat koncept „imaginárních společenství“ podle Benedicta Andersona
Vysvětlit koncept „vynalezené tradice“ podle Erica Hobsbawma
Zhodnotit mocenský rozměr tradic a jejich roli v modernizaci společnosti
Povinná literatura:
Anderson, B.: Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha, Karolinum 2008. Str. 239-269.
Hobsbawn, E. - Ranger, T.: The invention of tradition. Cambridge University Press 1983.
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Vysvětlit propojení těla a paměti v sociálně-kulturním kontextu
Charakterizovat klíčové teoretické přístupy k tělesné paměti (Mausse, Bourdieu, Connerton)
Analyzovat roli těla jako nositele sociální paměti
Rozlišit různé typy paměti podle Paula Connertona
Popsat význam rituálu a performativity v udržování kolektivní paměti
Reflektovat tělesné praktiky jako nástroje sociální klasifikace a kontroly
Zhodnotit význam tělesné paměti pro uchovávání kulturních hodnot
Povinná literatura:
Zandlová, M. Etnická mobilizace a politiky identit. Aromuni v Bulharsku. Praha: FHS UK 2015. Kap. Folklorismus, s. 226-240; Hobsbawm, E.: Invennting Traditions. In: Hobsbawm, E., Ranger, T. (eds.): The Invention of Tradition. Cambridge 1983, s. 1-14.
Doporučená literatura:
7. Paměť a archiv, paměť a muzeum
Klíčová slova: historické prameny; archiv; psaní dějin; autobiografie; místa paměti; kontinuita x diskuntinuita; utopie x heterotopie; poetika x politika vystavování
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Vysvětlit roli archivu a muzea v kontextu kolektivní a kulturní paměti
Analyzovat mocenský rozměr archivace a správy paměti
Rozlišit mezi obývanou a neobývanou pamětí (Aleida Assmann)
Zhodnotit funkce a limity archivů jako institucí kulturní paměti
Popsat roli muzeí v konstrukci identity a kulturního dědictví
Aplikovat koncept heterotopie (Foucault) na muzea jako specifické prostory paměti
Reflektovat vztah mezi materialitou, výběrem a reprezentací v kulturní paměti
Povinná literatura:
Zanglová, V.: Rané svědecké zprávy o holocaustu jako východisko archivů, historické a autobiografické literatury. In: Terezínské studie a dokumenty 2007, s. 248-279.
Himl, P. 2015. Mezi papírem a webem. Historiografické zdroje a zásady práce s nimi. In: Himl, P., Tuček, J. a kol. Texty k historickému prosemináři FHS UK. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, s. 11–28.
8. Paměť a prostor, město, krajina
Klíčová slova: palimpsest; prostor jako sociální produkt; prostor x místo; teritoriální produkce
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Vysvětlit vztah mezi pamětí a prostorem z perspektivy fenomenologie
Analyzovat sociální produkci prostoru podle Henriho Lefebvra
Rozlišit mezi strategiemi a taktikami v každodenním užívání prostoru (Michel de Certeau)
Popsat koncept teritoriální produkce a jeho vztah k paměti
Vysvětlit, jak se prostor utváří skrze pohyb, práci a apropriaci a jak se v něm vrství paměť jako palimpsest.
Aplikovat pojem heterotopie (Michel Foucault) na konkrétní prostory paměti
Reflektovat prostor jako kulturně a sociálně konstruovaný fenomén
Povinná literatura:
Huyssen, A: Present Pasts. Urban Palimpsests and the Politics of Memory. Stanford University Press 2003. Kap. 4: After the War: Berlin as Palimpsest, str. 72-85.
Doporučená literatura:
9. Rodinná paměť
Klíčová slova: narativita; situovanost - autenticita; matérie paměti; média tradování; paměť jako závazek; mementizace - kontrastování - napravování
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Vysvětlit koncept narativní konstrukce reality a identity
Charakterizovat pojem narativní identity
Aplikovat teorii trojí mimésis na proces vyprávění a paměti
Analyzovat rodinnou paměť jako specifické vzpomínkové společenství
Rozpoznat mechanismy tradování a jejich roli v udržování rodinné identity
Reflektovat různé typy pamětí v rodinném kontextu
Zhodnotit paměť jako nástroj pro vyjednávání minulosti a formování současných identit
Povinná literatura:
Wetzler, H., Mollerová, S., Tschuggnallová, K: "Můj děda nebyl nácek." Nacismus a holocaust v rodinné paměti. Argo 2010, str. 37-64.
Doporučená literatura:
Mlynář, J.: Paměť a a narativita. In: Maslowski, N., Šubrt, J.: Kolektivní paměť: k teoretickým otázkám [online]. Praha: Karolinum, 2014, s. 2013-235. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=11052071
Spalová, B.: Rodinné paměti v pohraničí: Familiarismus v pohledu do minulosti. Biograf 58, 2012/2013, str. 3-33.
10. Paměť a trauma
Klíčová slova: trauma; reprezantace zla; sociální konstrukce traumatu; progresivní narativ; tragický narativ
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Rozlišit různé přístupy k pojmu traumatu
Vysvětlit koncept kulturního traumatu podle Jeffreyho C. Alexandera
Identifikovat aktéry, diskurzy a institucionální rámce, které formují kolektivní vnímání traumatických událostí.
Vysvětlit, jak se vytváří nový narativ traumatu a jak ovlivňuje kolektivní identitu a paměť.
Rozlišit mezi progresivním a tragickým narativem traumatu
Reflektovat vztah mezi traumatem, pamětí a politikou
Povinná literatura:
Alexander, J.: The meanings od Social Life. A Cultural Sociology. Oxfor University Press 2006. Kap. On the Social Construction of Moral Universe. The "Holocaust" from War Crime to Trauma Drama, s. 27-84.
Výsledky učení: Po absolvování této přednášky budou studenti schopni:
Vysvětlit význam politik paměti v současných společnostech
Porozumět tomu, jak se kolektivní paměť stává předmětem veřejného diskurzu, politických strategií a kulturních reprezentací.
Analyzovat koncept vícesměrné paměti (multidirectional memory) podle Michaela Rothberga
Reflektovat kritické přístupy k institucionalizaci paměti holocaustu (zhodnotit argumenty týkající se trivializace, sakralizace a politizace paměti holocaustu)
Aplikovat koncepty politik paměti na konkrétní příklady
Povinná literatura:
Van Baar, H.: Cesta z amnézie? Evropeizace a uznání romské minulosti a přítomnosti. Biograf 45, 2008, str. 59-77.
Doporučená literatura:
Studijní literatura:
* Povinná: BENSA, A. ed. Politika paměti: antologie francouzských společenských věd. Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, 1998. ISBN 80-902196-3-2. Vybrané kapitoly. HALBWACHS, M. Kolektivní paměť / Maurice Halbwachs: kritické vydání připravené Gérardem Namerem za spolupráce Marie Jaissonové. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7419-016-2. Vybrané kapitoly. KRATOCHVIL, A. ed. Paměť a trauma pohledem humanitních věd: komentovaná antologie teoretických textů. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR / Akropolis, 2015. ISBN 978-80-7470-109-2. Vybrané kapitoly.
* Doporučená: ANDERSON, L. R., ROSSINGTON. M., WHITEHEAD, A. eds. Theories of memory: a reader. Baltimore: Johns Hopkins University, 2007. ISBN 978-0-8018-8729-1. MASLOWSKI, N., ŠUBRT, J. Kolektivní paměť: k teoretickým otázkám [online]. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2689-5. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=11052071 MISZTAL, B. A. Theories of social remembering. Philadelphia: Open University Press, 2003. ISBN 0-335-20831-2. RADSTONE, S. Memory and methodology. Oxford: Berg, 2000. ISBN 1-85973-202-X.
* Další studijní materiály: Průběžně aktualizovaná dílčí povinná literatura k dispozici v Moodle.
Last update: Novotná Hedvika, Mgr., Ph.D. (03.10.2025)
Learning outcomes - Czech
Student(ka) bude po absolvování předmětu schopen/schopna: 1. Vysvětlit klíčové pojmy a teoretické přístupy ke studiu paměti v humanitních a sociálních vědách. 2. Rozlišit mezi individuální, kolektivní, komunikativní a kulturní pamětí a popsat jejich vzájemné vztahy. 3. Charakterizovat hlavní koncepty autorů jako Maurice Halbwachs, Jan a Aleida Assmannovi, Paul Ricoeur, Jeffrey C. Alexander, Michael Rothberg a dalších. 4. Analyzovat vztah mezi pamětí a historií, včetně konceptů jako „místa paměti“, „paměť uchvácená historií“ nebo „kontra-paměť“. 5. Popsat roli paměti v konstrukci identity – individuální, rodinné, národní i kolektivní. 6. Vysvětlit, jak se paměť institucionalizuje prostřednictvím archivů, muzeí, rituálů a kulturních artefaktů. 7. Reflektovat tělesné, prostorové a materiální dimenze paměti (např. tělesná paměť, heterotopie, palimpsest). 8. Diskutovat o kulturním a politickém traumatu a jeho reprezentaci ve veřejném prostoru. 9. Rozlišit mezi progresivními a tragickými narativy traumatu a jejich dopadem na kolektivní paměť. 10. Aplikovat koncept vícesměrné paměti (multidirectional memory) na příklady paměťových konfliktů a solidarit. 11. Kriticky zhodnotit mocenské aspekty politik paměti a jejich vliv na veřejný diskurz a kulturní dědictví. 12. Analyzovat konkrétní příklady politik paměti v evropském i globálním kontextu (např. paměť holocaustu, kolonialismu, romské minulosti). 13. Reflektovat roli médií, filmu a veřejných rituálů v utváření a šíření kolektivní paměti. 14. Zhodnotit význam paměti pro současné společenské konflikty, identitární spory a kulturní reprezentace minulosti.
Last update: Novotná Hedvika, Mgr., Ph.D. (03.10.2025)
