|
|
|
||
|
Předmět tvoří z hlediska jeho obsahu celek s předměty Občanské právo hmotné I a III až V.
V předmětu tvoří těžiště výkladu problematika rodinného práva a úvodní výklady věcných práv (výklad bude dokončen v navazujícím předmětu Občanské právo hmotné III). Právo rodinné představuje jedno ze zvláštních soukromých práv. Výklad rodinného práva je v systému výuky řazen v souladu se systematikou občanského zákoníku ihned za výklady obecné části soukromého práva. Obsah předmětu je tvořen jednak obecnými a teoretickými poznatky o rodinném právu (především jeho vývoj, místo v systému soukromého práva, prameny, základní zásady a klíčové pojmy jako např. osobní status, nejlepší zájem dítěte apod.), jednak problematikou jednotlivých institutů rodinného práva [manželství, (registrované) partnerství, příbuzenství, rodičovství, osvojení, poručenství, opatrovnictví, pěstounství, vyživovací povinnost atd.]. Věcná práva představují ucelený tradiční, resp. klasický soubor majetkových práv. Systematika přednášek odpovídá systematice občanského zákoníku (srov. jeho část třetí hlava I. a II.). Obsah předmětu zahrnuje předně teoretickou výbavu věcných práv, a dále jednak zvláštní problematiku veřejných seznamů a problematiku jednotlivých věcněprávních institutů. Výchozím institutem je držba (držení), dále se navazuje výklady o vlastnickém právu, coby základnímu majetkovému právu. Vlastnickému právu je věnována značná pozornost, nejen pokud jde o šíři, ale i pokud jde o hloubku výkladu, a to včetně pluralitních modalit vlastnictví (podílové spoluvlastnictví, přídatné spoluvlastnictví atd). Dle délky semestru (a počtu výukových týdnů v něm) je výklad pluralitních modalit vlastnictví případně dokončen v navazujícím předmětu Občanské právo hmotné III, v němž pak navazuje také výklad věcných práv k věci cizí. Přednášky týkající se věcných práv mají za úkol seznámit studenta se zákonnou úpravou a teoretickou nadstavbou této problematiky. V seminářích je proto pozornost kladena především na praktické problémy a praktické dovednosti v této oblasti (např. vydání věci držitelem vlastníkovi a povinnosti a práva s tím spojená, a to napříč právními instituty, v nichž se problém vyskytuje). Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Přednášky jsou prezenční v příslušné učebně na fakultě za přítomnosti studentů. Zároveň jsou streamovány a ve dnech a v časech podle rozvrhu zpřístupněny do SISu přihlášeným uživatelům skrze odkaz uvedený v dokumentu, v němž jsou soustředěny všechny odkazy na streamy daného semestru. Záznam streamu je přístupný i zpětně. Last update: Lederer Vít, JUDr., Ph.D. (02.10.2024)
|
|
||
|
2. Vyučující jednotlivých seminárních skupin mohou v průběhu semestru udělit za aktivitu studenta během seminární výuky až 2 bonusové body (např. vypracování eseje, prezentace dílčího tématu, průběžný test, pravidelná aktivita atd.; podrobnosti si určí jednotliví vyučující), vždy jeden bod za oblast rodinného práva a jeden bod za oblast věcných práv. Takto získané body se přičtou k bodům získaným v rámci zápočtového testu organizovaného vyučujícím (tj. 1. termín zápočtu), a to k té části testu (srov. dále), za níž byl bonusový bod získán. K náhradním termínům zápočtových testů – celokatedrových – nelze body za aktivitu přičíst. 3. Klasifikovaný zápočet má podobu písemného testu organizovaného vyučujícími jednotlivých seminárních skupin. 4. Test obsahuje celkem 20 otázek (rozdělených na dvě části, tj. 10 z práva rodinného a 10 z práv věcných), které reflektují učivo přednášek, seminářů a obsah povinné studijní literatury. Otázky mohou mít formu uzavřenou (s výběrem možností, kde správná může být jedna, více, všechny či naopak žádná z nich), případně jinou (např. polootevřenou s doplňováním do předem určených polí či otevřenou). 5. Správně zodpovězená otázka je (jako celek) hodnocena vždy jedním bodem. 6. Klasifikační stupně jsou stanoveny v návaznosti na počet dosažených bodů takto: a) známka výborně (1) = počet bodů 18 – 20 b) známka velmi dobře (2) = počet bodů 15 – 17 c) známka dobře (3) = počet bodů 12 – 14 d) známka neprospěl/a (4) = student nedosáhne alespoň 6 bodů z každé části testu (tj. i v případě, kdy např. z práva rodinného získá 10 bodů, avšak z práv věcných pouze 5 bodů); případné bonusové body lze přičíst pouze k příslušné části testu a nelze jimi zhojit nedostatek bodů ve druhé části testu (tj. bonusový bod z rodinného práva nelze přičíst k části testu z věcných práv a opačně) 7. Časový limit testu je 40 minut. 8. Při psaní testu se předpokládá použití textu občanského zákoníku (ve formě např. tzv. úzetka, částky ze Sbírky zákonů apod.). Text zákona nesmí být opatřen jakýmikoliv dalšími poznámkami či komentáři, může v něm však být pro lepší orientaci studenta podtrháváno, popř. části textu mohou být i jinak zvýrazněny. Při vypracování testu nesmí student používat žádná elektronická zařízení (s výjimkou obyčejné kalkulačky), tedy zejména nikoliv počítače, tablety, čtečky e-knih, mobilní telefony či jakákoliv zařízení umožňující přístup k internetu či k uloženým datům. 9. Termíny písemného testu se vypíší vždy pouze v rámci semestru s výukou předmětu (tj. v zimním semestru), a to tak, že hlavní termín se koná v průběhu posledního týdne výuky před Vánoci, první náhradní termín se koná v lednu a druhý náhradní termín se koná v průběhu ledna až února. Ve zkouškovém období, které bezprostředně navazuje na semestr, v němž není předmět vyučován, se termíny zápočtů nevypisují. 9. Termíny písemného testu se vypíší vždy pouze v rámci semestru s výukou předmětu (tj. v zimním semestru), a to tak, že hlavní termín se koná v průběhu posledního týdne výuky před Vánoci, první náhradní termín se koná v lednu a druhý náhradní termín se koná v průběhu ledna až února. Ve zkouškovém období, které bezprostředně navazuje na semestr, v němž není předmět vyučován, se termíny zápočtů nevypisují. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (16.09.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - Rodinné právo (hlavní etapy vývoje, prameny, včetně systematiky II. části o. z., zásady, osobní status) - Manželství (pojem, uzavření, neplatnost, zdánlivost, zánik, manželské majetkové právo) a registrované partnerství - Příbuzenství a rodičovství (pojmy, určování a popírání mateřství a otcovství, osvojení) - Rodičovská odpovědnost (pojem, obsah, zásahy orgánů státu do rodičovské odpovědnosti, zájem dítěte) - Péče o dítě jinými osobami než rodiči (pojem, druhy, poručenství, opatrovnictví, pěstounství, svěření do péče jiné osoby, ústavní výchova) - Vyživovací povinnost (pojem, druhy, kriteria stanovení výše výživného obecná i zvláštní) - Věcná práva – úvod, veřejný seznam - Držba - Vlastnictví - Nabývání vlastnického práva - Spoluvlastnictví. Podílové spoluvlastnictví - V případě, že v roce bude prostor pro 13. přednášku, budou se přednášet zvláštní modality spoluvlastnictví/pluralitního vlastnictví Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016 3. DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 3. Díl třetí: Věcná práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015 Ostatní literatura: 1. RADVANOVÁ, S. a kol. Rodina a dítě v novém občanském zákoníku. Praha: C. H. Beck, 2015 2. RADVANOVÁ, S., ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva - Instituty rodinného práva. Praha: C. H. Beck, 1999 3. ZUKLÍNOVÁ, M. Věcná práva v kostce. Praha: Linde Praha, 2014 4. PAUKNEROVÁ, M., TOMÁŠEK, M. et al. Nové jevy v právu na počátku 21. století. Svazek IV.: Proměny soukromého práva. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2009 (příslušné části) 5. FRINTA, O.; LEDERER, V.; ZVÁRA, M. Praktikum z občanského práva hmotného. Praha: UK, Ediční středisko Právnické fakulty UK, 2024. Dostupné zde: https://prf.cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/4-praktikum-z-obcasnkeho-prava-hmotneho 6. ELISCHER, D.; SEDLÁČEK, M.; MOCEK KAUFMANN, O. a kol. Sbírka příkladů z občanského práva hmotného a procesního. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2026 (příklady vztahující se k přednášeným tématům)
Základní právní předpisy: 1. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 2. ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů 3. usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku 4. sdělení č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte 5. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů 6. zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 7. zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů 8. zákon č. 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) Ostatní právní předpisy: 1. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – zrušený předpis (jen pokud jde o nabývání vlastnického práva) 2. zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 3. zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 4. zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů 5. zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) 6. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (16.09.2026)
|
|
||
|
Absolvováním předmětu získá studující následující znalosti a dovednosti: (rodinné právo) 1) Definuje základní pojmy (zejm. rodinné právo v objektivním smyslu, rodina, dítě, ohrožené dítě, společná domácnost, rodinná domácnost, sociálně-právní ochrana dítěte, domácí násilí) a stručně popíše hlavní etapy vývoje rodinného práva (zvláště s ohledem na ukotvení rovného postavení muže a ženy v manželství a vůči dětem). 2) Vyjmenuje základní prameny rodinného práva (ústavní základ, hlavní mezinárodní úmluvy, zákonné a podzákonné právní předpisy); vysvětlí základní principy rodinného práva (zvláště ochranu rodinného života, princip rodinné solidarity, nejlepší zájem dítěte atd.). 3) Definuje pojem osobního stavu (statusu), odliší ho od pojmu právní osobnosti a uvede příklady norem rodinného práva, které se osobního stavu týkají; vysvětlí pojem příbuzenství (včetně hlavní a vedlejší linie), počítá stupně příbuzenství i švagrovství. 4) Definuje pojem manželství, rozlišuje mezi manželstvím a sňatkem; popíše proces vzniku manželství (včetně zvláštních způsobů – stručně), uvede a utřídí vzájemné povinnosti a práva manželů; vysvětlí jednotlivé překážky manželství a propojí je s příslušnými právními následky (neplatnost, zdánlivost, které od sebe odliší zejména co do právních následků); popíše rozvod a jeho varianty. 5) Vymezí pojem společného jmění manželů; vysvětlí zákonný režim SJM a uvede jeho možné modifikace; od majetkových práv v režimu SJM odliší majetková práva mimo SJM (spoluvlastnictví, výlučné vlastnictví). Odliší zánik a vypořádání SJM a uvede principy, kterými se vypořádání mezi manžely řídí. Vymezí pojem obvyklého vybavení rodinné domácnosti a vysvětlí jeho vztah k jednotlivým modalitám vlastnictví, které mohou v případě manželství nastat. Uvede specifika právní úpravy bydlení manželů. 6) Definuje partnerství, odliší od sebe partnerství a registrované partnerství, uvede vzájemné povinnosti a práva (registrovaných) partnerů, porovná tyto instituty s manželstvím; vysvětlí pojem nestatusových soužití (typicky druh a družka), stručně charakterizuje právní postavení druha a družky v rámci dílčích oblastí soukromého a rodinného práva (určení rodičovství, vyživovací povinnost, dědění, společné bydlení, reflexe nesezdaného soužití ve veřejném právu). 7) Definuje pojem rodičovství a odlišuje mezi jeho různými významy (rodičovství biologické, sociální, právní). Určí mateřství k dítěti, kriticky zhodnotí rizika ve zvláštních případech (utajený porod, anonymní porod, baby-boxy, náhradní mateřství). Určí otcovství k dítěti aplikací relevantní domněnky otcovství, v kontextu určení otcovství v paternitním řízení chápe důkazní význam analýzy DNA; vyhodnotí, za jakých okolností je (či není) možno v konkrétním případě otcovství (příp. i mateřství) popřít. 8) Definuje pojem osvojení a kategorizuje jednotlivé druhy (osvojení nezl. dítěte, kt. není plně svéprávné, osvojení zletilého, zrušitelné a nezrušitelné osvojení, úplné a neúplné, nepravé osvojení); uvede právní následky osvojení pro osvojence (a jeho původní rodinu) a osvojitele, odliší právní následky osvojení zletilého. Vypočte předpoklady osvojení (se zvláštním zřetelem na otázku souhlasů s osvojením a situací, kdy se souhlas s osvojením nevyžaduje) popíše jednotlivé fáze procesu osvojení. 9) Definuje pojem rodičovské odpovědnosti a určí její obsah. Odliší jednotlivé zásahy do rodičovské odpovědnosti (ex lege, rozhodnutím soudu) a uvede jejich druhy (pozastavení výkonu, omezení či omezení výkonu, zbavení rodičovské odpovědnosti). Stručně charakterizuje jednotlivá výchovná opatření ukládaná soudy či orgány sociálně-právní ochrany dětí. 10) Definuje pojem náhradní péče o dítě a uvede její druhy (poručenství, opatrovnictví, svěření dítěte do péče, pěstounství, ústavní výchova). Charakterizuje obsah každého institutu náhradní péče, zejména uvedením shodných a rozdílných znaků s dalšími instituty náhradní péče. 11) Definuje pojem výživného a odliší ho od vyživovací povinnosti a práva na výživné. Uvede kritéria pro stanovení výše výživného jak na straně oprávněného, tak povinného. Uvede jednotlivé druhy vyživovacích povinností včetně zvláštních kritérií pro stanovení jejich výše. Odlišuje jednotlivé způsoby plnění výživného, včetně vysvětlení pojmu tezaurace. Uvede hlavní rysy zálohovaného výživného a zhodnotí právní závaznost tzv. tabulkového výživného.
(věcná práva) 12) Definuje pojem věcných práv, uvede jejich základní charakteristiku (absolutní práva, numerus clausus, kogentní úprava, předmět věcných práv) a odliší je od práv závazkových (obligačních). 13) Definuje pojem veřejný seznam (a odlišuje ho od veřejného rejstříku či jiné evidence), vymezí katastr nemovitostí a uvede předmět evidence v něm, vysvětlí jednotlivé zásady vedení právních poměrů v katastru nemovitostí (intabulační, dispoziční, legality, priority, materiální a formální publicity). Rozlišuje jednotlivé druhy zápisů práv do katastru nemovitostí (vklad, záznam, poznámka). 14) Definuje pojem držby, vysvětlí rozdíl mezi tzv. držbou vlastnickou a nevlastnickou. Uvede, jaká práva lze držet, vysvětlí pojem spoludržby. Rozlišuje mezi pojmy coprus possessionis a animus possidendi. Pomocí jednotlivých kritérií vymezí pojem kvalifikované držby, která od sebe odlišuje (držba řádná, poctivá a pravá, uvede práva a povinnosti držitele a vypočte případy zániku držby. 15) Vymezí pojem vlastnického práva a odlišuje ho od pojmu vlastnictví. Charakterizuje hlavní teorie vlastnictví (teorie právního panství a teorie dílčích oprávnění vlastníka) a propojí tyto teorie s různými možnostmi definic vlastnického práva. Uvede a vysvětlí hlavní dílčí oprávnění vlastníka, identifikuje případy zneužití vlastnického práva. 16) Vymezí omezení vlastnického práva, definuje pojem imisí a rozlišuje mezi jejich druhy (imise přímé a nepřímé). Uvede právní řešení dalších situací omezujících vlastníka (věc a zvíře na cizím pozemku, přesahy rostlin, stavební práce na sousedním pozemku, vstup na sousední pozemek, atd.). Rozlišuje mezi vyvlastněním a omezením vlastnického práva. Vymezí pojem nezbytné cesty a odlišuje její soukromoprávní zřízení od a veřejnoprávní od zajištění přístupu podle norem práva veřejného. 16) Vymezí pojem nabytí vlastnického práva a kritéria pro rozlišení jednotlivých způsobů nabytí (podle právního důvodu, absolutní a relativní, orignární a derivativní) a uvede jejich příklady. 17) Posoudí právní důsledky nabytí vlastnického práva v případě střetu vlastnického práva a věcných práv dalších osob (zejména při nabytí od neoprávněného, vydržení nebo střetu zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem) a navrhne odpovídající právní řešení včetně určení, komu svědčí ochrana vlastnického práva v případě kolize vlastnického práva s právy dalších osob. 18) Rozlišuje mezi ochranou držby, detence a vlastnického práva. Identifikuje ústavní základ ochrany vlastnického práva. V rámci ochrany vlastnického práva v občanském zákoníku rozlišuje mezi ochranou soudní a svépomocí. Vypočte a odliší od sebe jednotlivé žaloby na ochranu vlastnického práva (z prokázaného vlastnického práva, z domnělého vlastnického práva). S ochranou vlastnického práva propojí také další žaloby (např. určovací žalobu, actio finium regundorum, žalobu o vydání pozůstalosti). 19) Definuje pojem spoluvlastnictví, podle (ne)existence podílů rozlišuje mezi podílnictvím a společenstvím a uvede jejich příklady v právní úpravě. Charakterizuje podílové spoluvlastnictví, včetně právní povahy podílu, vzájemných práv a povinností spoluvlastníků, pravidel správy společné věci, jak mezi spoluvlastníky navzájem, tak i vůči třetím osobám. Odlišuje mezi oddělením ze spoluvlastnictví od jeho zániku (zrušení). Posoudí přípustnost a důvodnost zrušení spoluvlastnictví, včetně identifikace překážek bránících jeho zrušení a vypořádání a dle skutkových okolností formuluje odpovídající varianty vypořádání spoluvlastnického vztahu. 20) Charakterizuje další modality spoluvlastnictví a odliší je od podílového spoluvlastnictví: vymezí bytové spoluvlastnictví, pojem jednotky (při čemž rozliší mezi jednotkou podle občanského zákoníku a zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů), uvede práva a povinnosti vlastníků jednotek, charakterizuje právní povahu společenství vlastníků jednotek a popíše její fungování; vymezí pojem přídatného spoluvlastnictví a uvede jeho specifika (na rozdíl od vlastnictví podílového).
Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|