|
|
|
||
Předmětem přednášky jsou základní syntaktické pojmy a koncepce. V centru pozornosti je poznání systému v syntaxi, a to v různých přístupech: závislostním, valenčním a generativním (bezprostředněsložkovém). Jádro výkladu leží v přístupu závislostním a valenčním, ale přednáška představí také vývoj syntaktických teorií od druhé poloviny 20. století. Z hlediska materiálu se přednáška zaměřuje na specifika české syntaktické struktury. Studijní materiály budou k dispozici v aplikaci Moodle UK. Last update: JIRAP3AF (31.01.2017)
|
|
||
Student/ka se seznámí se stěžejními teoretickými modely popisujícími syntaktické struktury. Poučí se o specifikách větné stavby v češtině. V rámci probíraných témat bude schopen/schopna samostatné syntaktické analýzy textu. Last update: Dufková Hana, Mgr., Ph.D. (31.01.2018)
|
|
||
Daneš, F., Hlavsa, Z.: Větné vzorce v češtině. Praha 1987. Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002. (vybraná hesla) Grepl, M., Karlík, P.: Skladba spisovné češtiny. Praha 1986. 2. přeprac. vyd. = Skladba češtiny. Olomouc 1998. Hajičová, E., Panevová, J., Sgall, P.: Úvod do teoretické a počítačové lingvistiky. Praha 2003. Hrbáček, J.: Nárys textové syntaxe spisovné češtiny. Praha 1994. Kolářová, V.: Valence deverbativních substantiv v češtině (na materiálu substantiv s dativní valencí). Praha 2010. Mikulová et al.: Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu. Referenční příručka. Praha: ÚFAL, 2008. Dostupné z <http://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0update/doc/tr-ref-cz-cz.pdf> Mluvnice češtiny 3. Skladba. Praha 1987. (část Souvětí, s. 443-538) Příruční mluvnice češtiny. Praha 2003. (část Syntax) Uličný, O.: Větněčlenská koncepce v současných syntaktických popisech slovanských jazyků, zvl. češtiny. In Přednášky z 36. běhu LŠSS. Praha, UK 1994, s. 43-50.
Last update: JIRAP3AF (25.09.2012)
|
|
||
Ústní zkouška - praktická syntaktická analýza textu, zodpovězení vylosované teoretické otázky, diskuse nad prostudovanou literaturou. Last update: JIRAP3AF (31.01.2017)
|
|
||
1. Předmět syntaxe. Syntaktická struktura. Vícerovinný přístup k větě, formální a sémantické vztahy. 2. Větné členy, jednočlenné věty, vztahy příslovečných určení. 3. Závislostní strom v Pražském závislostním korpusu. 4. Systematika predikátů a jejich syntaktický potenciál. Intence a valence predikátu. Typy českých participantů. 5. Kondenzace. 6. Hierarchizace propozice. 7. Slovosled a projektivita. Aktuální členění výpovědi a informační struktura. 8. Vztahy mezi klauzemi v souvětí a vztahy v textu. 9. Modifikace výpovědi včetně elipsy. 10. Vývoj syntaxe od 2. poloviny 20. století. Last update: JIRAP3AF (31.01.2017)
|