Vybrané pojmové odchylky, synonyma a homonyma v českém právním řádu

• Název práce v češtině: Vybrané pojmové odchylky, synonyma a homonyma v českém právním řádu
• Název v anglickém jazyce: --
• Klíčová slova: právní jazyk, synonyma, homonyma
• Klíčová slova anglicky: Legal Language, Synonyms, Homonyms
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.04.2024
• Datum zadání: 04.04.2024
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.04.2024

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá vybranými pojmovými odchylkami. Jedná se o právní pojmy, jejichž význam nelze získat použitím prostého jazykového výkladu. Konkrétně se jedná o termíny sdílející stejný význam (synonyma), o termíny mající více významů (homonymum) a dále o ta sousloví tvořící ustanovení právních předpisů, která ve své celistvosti nabývají význam odlišný od jejich běžného chápání v obecném jazyce. Práce se věnuje skupině vybraných pojmů, které zkoumá, a staví kolem nich teorii jejich vzniku a charakteristiky. Takto získané poznatky jsou prezentovány souvisle, a relevantní pojmové odchylky, na jejichž základě autor k poznatkům dospěl, jsou uvedeny jako příklady pro lepší pochopení a přehlednost materie.
Nejdříve se vypořádáme s odlišnými teoretickými východisky ve vztahu k hodnocení práva. Porovnáváme iusnaturalistický úhel pohledu, který je k hodnocení práva velmi otevřený, s pozitivistickým přístupem, v němž je hodnocení v zásadě irelevantní, a je tak třeba jej chápat pouze v praktickém smyslu jako propozici změny výkladu právní normy.
Dále určujeme kritéria takového hodnocení, tedy kritéria identifikace pojmových odchylek. Jinými slovy, dle čeho lze usuzovat, že se jedná o odchylku od normály. Tato kritéria vycházejí z obecných požadavků na právní jazyk, které jsou dány jednak obecným jazykem, jednak pravidly danými právním řádem samotným. Tyto kritéria dále rozvíjíme.
Sledujeme příčiny, pro které právní pojem těchto požadavků nedostává, a třídíme je dle společných rysů do nadřazených kategorií. Výsledkem je celkem kompaktní přehled jak společných, tak jedinečných příčin, pro který se pro laika stává právní jazyk více a více nesrozumitelným.
Následně tyto příčiny podrobujeme analýze. Toto pozorování se soustředí především na pole legislativní činnosti a následně na fázi interpretace právních pojmů aplikačními orgány. Činíme tak za účelem, abychom si mohli odpovědět na otázku, zda se lze z hlediska požadavku na srozumitelnost práva tvorbě pojmových odchylek vyhnout, a zdali je jejich výskyt legitimní.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This work addresses selected conceptual deviations, specifically legal terms whose meaning cannot be derived through simple linguistic interpretation. These include terms sharing the same meaning (synonyms), terms having multiple meanings (homonyms), and phrases forming provisions in legal regulations, which, in their entirety, acquire a meaning different from their common understanding in general language. The study focuses on a group of selected concepts, examining and building a theory around their origin and characteristics. The acquired insights are presented coherently, and relevant conceptual deviations, forming the basis for the author's conclusions, are provided as examples for better understanding and clarity of the subject matter.
The initial step involves dealing with different theoretical approaches concerning the evaluation of law. A comparison is made between the iusnaturalist perspective, which is highly open to legal evaluation, and the positivist approach, where evaluation is fundamentally irrelevant and is to be understood only in a practical sense as a proposal for changing the interpretation of legal norms.
Furthermore, the study establishes criteria for such evaluation, i.e., criteria for identifying conceptual deviations. In other words, it explores how one can infer that a deviation from the norm has occurred. These criteria stem from general requirements for legal language, influenced both by general language and the rules set by the legal system itself. These criteria are further developed.
The study observes the reasons why legal concepts fall short of these requirements and classifies them based on common characteristics into overarching categories. The result is a compact overview of both common and unique causes for legal language to become increasingly incomprehensible for laypersons.
Subsequently, these causes undergo analysis, primarily focusing on legislative activities and then on the phase of interpreting legal concepts by the executive authorities. This observation is made to answer the question of whether it is possible to avoid the creation of conceptual deviations concerning the requirement for legal clarity and whether their occurrence is legitimate.