Současné čarodějnictví a kolektivní magie na Zakarpatské Ukrajině

• Název práce v češtině: Současné čarodějnictví a kolektivní magie na Zakarpatské Ukrajině
• Název v anglickém jazyce: Contemporary witchcraft and collective magic in the Carpathian Ukraine
• Klíčová slova: čarodějnictví|magie|morfologie|Podkarpatská Rus|Rusíni|Zakarpatská Ukrajina
• Klíčová slova anglicky: witchcraft|magic|morphology|Carpathian Ruthenia|Rusyns|Carpathian Ukraine
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 08.12.2023
• Datum zadání: 08.12.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 08.12.2023
• Datum a čas obhajoby: 30.01.2024 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem

Zásady pro vypracování

Práce se zabývá komparací dat o kolektivní magii a lidovém čarodějnictví na Zakarpatské Ukrajině s magií pohádkovou. Zaměřuje se na nalezení souvislostí mezi morfologií pohádky a motivy objevujícími se při praktikování magie na zkoumaném území skrz vyprávění nasbíraná od Rusínek žijících v České republice. Časová osa se pohybuje mezi obdobím přibližně před 40 lety a současností. Respondentky retrospektivně podávají výklad jejich zkušeností nebo poskytují příběhy příbuzných, kteří již nežijí. Studie zkoumá, zda je možné fenomén lidové magie analyzovat podobnou metodou jako folklorní příběhy a pohádky. Za tímto účelem bylo vybráno několik děl zaměřujících se na morfologii, psychologii a interpretaci narativu zmíněných pohádek. Mezi ústřední dílo patří Morfologie pohádky a jiné studie (Propp, 1928, viz 2008) a hlavní vedlejší literatura je Psychologický výklad pohádek: smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie (von Franz, 2015). Metodologie výzkumu spočívá v polostrukturovaných rozhovorech s respondentkami v Praze, které většinu života ve zkoumané oblasti mezi Koločavou a hranicí s Rumunskem žily. Oblast zůstává blíže nespecifikovaná, protože tam stále žije rodina dotazovaných a lidé, o kterých vypráví. Výzkum doufá v nalezení souvislostí mezi symboly v pohádkách a “skutečností”. Přičemž pohádky autor definuje jako příběhy vyvinuté tisíciletími k poučení a ochraně těch nejmenších - museli tedy vycházet alespoň částečně z pravdy. Zároveň jsou pohádky nejčistším a nejjednodušším výrazem kolektivně nevědomých psychických procesů (von Franz, 2015, s. 15), které odrážejí nejen stav dané společnosti. Pokud existuje spojitost mezi nimi a magičnem v kontemporárních narativech Zakarpatí, je cíl této práce splněn. Co výsledek studie vypovídá o lidské společnosti? Může magie přežít v postmoderní době tak blízko Západu?

Seznam odborné literatury

BETTELHEIM, Bruno. The Uses of Enchantment: the meaning and importance of fairy tales. London: Penguin, 1991.
VON FRANZ, Marie-Louise. Psychologický výklad pohádek: smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie. Praha: Portál, 2015.
GOLOVAKHA-HICKS, Inna. Demonology in Contemporary Ukraine: Folklore or "Postfolklore"?. Journal of Folklore Research. 2011, 43(3), s. 219-240.
PREISSOVÁ, Andrea. Mýty a pověry v každodennosti obyvatel ukrajinského Polesí a Zakarpatí. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.
PROPP, Vladimir Jakovlevič. Morfologie pohádky a jiné studie. Vyd. 2. Jinočany: H & H, 2008.
JAKOBSON, Roman a Petr BOGATYREV. Folklore as a special form of creation. Přel. John M. O’Hara. Folklore Forum. 1980, 13(1), s. 1-21.
Vedlejší literatura
GUSTAVSSON, Sven; Hana VAŇKOVÁ a MARVAN, Jiří. Jihoslovanští Rusíni, jejich kultura a jazyk. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav slavistických a východoevropských studií, 2006. Učebnice vysokých škol.
KOWALSKA, Małgorzata; Jan KAJFOSZ a PYTALSKI, Jan. Magic in popular narratives. Bern: Peter Lang, 2021