Kompetence 4.0: sebehodnocení kompetencí spojených se 4. průmyslovou revolucí u vybraných studentů z FF a PřF UK

• Název práce v češtině: Kompetence 4.0: sebehodnocení kompetencí spojených se 4. průmyslovou revolucí u vybraných studentů z FF a PřF UK
• Název v anglickém jazyce: Competence 4.0: self-assessment of competences related to the 4th industrial revolution in selected students from the Faculty of Arts and Faculty of Science of Charles University
• Klíčová slova: vzdělávání|hodnocení|kompetence|4. průmyslová revoluce
• Klíčová slova anglicky: education|valuation|competencies|4th industrial revolution
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Ing. Martina Sieber, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 18.06.2023
• Datum zadání: 27.06.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.06.2023
• Datum a čas obhajoby: 25.01.2024 11:10
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.12.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 25.01.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jiří Šafr, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska
Aktuální technologický vývoj na poli robotiky, umělé inteligence, virtuálního světa a celková míra digitalizace zásadním způsobem proměňuje každodenní životy lidí v současných společnostech (OECD, 2017, 2019). Tato proměna zasahuje a signifikantně proměňuje pracovní trh a s ním spojené základní, středoškolské a vysokoškolské vzdělávání (Shahroom & Hussin, 2018).
Teoretickým východiskem diplomové práce je aplikace konceptu průmyslu 4.0, který reflektuje proměny průmyslu v kontextu 4. průmyslové revoluce, která je charakteristická plošnou automatizací, robotizací, digitalizací, využitím složitých algoritmů, umělé inteligence a globálním analyzováním velkého množství dat (Beke et al., 2020; Křenková & Olšanová, 2021).
S průmyslem 4.0 je silně svázána koncepce kompetencí 4.0, které doplňují koncept průmyslu 4.0 o klíčové dovednosti nutné pro práci v technologicky náročném prostředí. Kompetence 4.0 jsou složené z několika klíčových vrstev, které se vzájemně doplňují a vyvažují:
 Technické / metodologické dovednosti: práce se stroji, programování, analýza dat, decision making, problem solving, kreativita a kritické myšlení
 Sociální dovednosti: práce v týmu, komunikace, vedení, řešení vztahových problémů na pracovišti – conflict solving
 Personální dovednosti: flexibilita, sebevzdělávání, práce pod tlakem v náročném prostředí (Beke et al., 2020; Hecklau et al., b.r.; Hernandez-de-Menendez et al., 2020)
Takto vymezené kompetence 4.0 jsou klíčové pro aktuální pracovní trh, neboť v následujících 5-10 letech se bude zvyšovat poptávka ze strany firem, továren či společností po těchto kompetencích a dle současných dostupných dat je viditelné, že nabídka ze strany pracujících není dostatečná – tzn. lidé na českém pracovním trhu nemají dostatečně velkou úroveň kompetencí 4.0 (Wiedermann et al., 2022).
Tento proces změny na pracovním trhu reflektuje koncept vzdělávání 4.0, které se zaměřuje na osvojení klíčových kompetencí 4.0 během vzdělávacího procesu od základního po vysokoškolské vzdělání (Miranda et al., 2019, 2021; Shahroom & Hussin, 2018).
Cíle
Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, jak vybraní vysokoškolští studenti sebe-hodnotí úroveň svých kompetencí 4.0, které si osvojili / osvojují během vysokoškolského a středoškolského studia.
Dílčím cílem práce je zjištění, jak velké jsou rozdíly v kompetencích mezi jednotlivými studenty napřič katedrami na jedné fakultě a napříč fakultami.
Metodika
Diplomová práce bude využívat mix kvantitativních a kvalitativních metod, které se vzájemně během práce doplní. Hlavním výzkumným nástrojem bude dotazníkové šetření, které se zaměří na vysokoškolské studenty humanitních, přírodovědeckých a technických fakult. V tomto případě není dotazníkové šetření zamýšlené jako reprezentativní výzkum, ale spíše jako sonda do vysokoškolského vzdělávání na vybraných fakultách v ČR.
Dotazníkové šetření bude cílit na sebe-hodnocení studentů v otázkách, které se budou věnovat kompetencím 4:0 – tzn. jistota v „problem solvingu“, postoj k různým dimenzím kompetencí 4.0 a otevřenost novým technologiím. Výzkumný nástroj vytvořím pro účely diplomové práce sám a budu jej pilotovat na vybraných studentech, než půjde do ostrého šetření. Obsah výzkumného nástroje bude inspirován odbornou literaturou a ostatními výzkumnými nástroji (Eurograduate, PIACC…).
Výzkumný nástroj bude mít podobu sebe-evaluačního dotazníku, ve kterém budou studenti hodnotit míru svých kompetencí 4.0 a výši své jistoty při řešení specifických problémů. Diplomová práce tak bude reflektovat fakt, že sebe-evaluace není přesným testováním reálné kompetence (tak jako to je při testu PIACC nebo PISA) a studenti tak můžou nadhodnocovat reálnou míru své kompetence 4.0.
Druhým výzkumným nástrojem bude kvalitativní metoda focus groups, která bude v prvotní části výzkumu aplikována z důvodu detailnějšího mapování kompetencí 4.0 a otevřenosti studentů vůči proměnám v kontextu průmyslu 4.0. Tento krok využívám z důvodu, že skrze metodu FG můžu formulovat další hypotézy, které nevycházejí z odborné literatury či jsem je v dosavadním designu výzkumu nezvažoval. Zároveň můžu skrze FG otestovat srozumitelnost otázek, které budou později obsaženy ve výzkumném nástroji v kvantitativní části výzkumu.
Získaná data budou v průběhu práce analyzována příslušnými kvantitativními a kvalitativními metodami, jejichž aplikace bude směřovat k cílům diplomové práce.
Hypotézy
 Vybraní vysokoškolští studenti kladně sebe-hodnotí své kompetence v kontextu průmyslu 4.0
 Mezi jednotlivými obory na dané fakultě existují významné rozdíly ve studentském sebe- hodnocení kompetencí 4.0
 Mezi jednotlivými fakultami existují významné rozdíly ve studentském sebe- hodnocení kompetencí 4.0
 Studenti technických oborů jsou v sebe-hodnocení lepší v technických / analytických kompetencích, ale v sociálních kompetencích jsou v porovnání se studenty humanitních či
přírodovědeckých oborů v sebe-hodnocení horší
Charakteristika závěrů
Od závěrů diplomové práce se nemůže v žádném případě očekávat, že budou plně (reprezentativně) reflektovat stav osvojování kompetencí ze strany studentů VŠ – ať se jedná o fakt, že ve výzkumu budou vybraní studenti VŠ, tak i fakt, že budou vyplňovat sebe-evaluační dotazník. Na druhou stranu budou závěry práce unikátní sondou do vybraných oborů a fakult českého vysokého školství. Závěry analýz se zároveň zasadí do kontextu situace na pracovním trhu v České republice.

Seznam odborné literatury

Alhloul, A., & Kiss, E. (2022). Industry 4.0 as a Challenge for the Skills and Competencies of the Labor Force: A Bibliometric Review and a Survey. Sci, 4(3), 34. https://doi.org/10.3390/sci4030034
Automation, skills use and training (OECD Social, Employment and Migration Working Papers Č. 202; OECD Social, Employment and Migration Working Papers, Roč. 202). (2018). https://doi.org/10.1787/2e2f4eea-en
Bakay, M. E. (2022). 21st Century Skills for Higher Education Students in EU Countries: Perception of Academicians and HR Managers. International Education Studies, 15(2), 14. https://doi.org/10.5539/ies.v15n2p14
Beke, E., Horvath, R., & Takacs-Gyorgy, K. (2020). Industry 4.0 and Current Competencies. Naše Gospodarstvo/Our Economy, 66(4), 63–70. https://doi.org/10.2478/ngoe-2020-0024
Čermáková, J., Houda, M., & Rolínek, L. (2021). Lifelong Learning as the Key Competency for Industry 4.0. Acta Universitatis Bohemiae Meridionalis, 24(2), 15–23. https://doi.org/10.32725/acta.2021.004 Dotazování absolventů a absolventek FF UK. (b.r.).
Grzybowska, K., & Łupicka, A. (2017). Key competencies for Industry 4.0. 250–253. https://doi.org/10.26480/icemi.01.2017.250.253
Hecklau, F., Orth, R., Kidschun, F., & Kohl, H. (b.r.). Human Resources Management: Meta-Study—Analysis of Future Competences in Industry 4.0. 2017. Hernandez-de-Menendez, M., Morales-Menendez, R., Escobar, C. A., & McGovern, M. (2020). Competencies for Industry 4.0. International Journal on Interactive Design and Manufacturing
(IJIDeM), 14(4), 1511–1524. https://doi.org/10.1007/s12008-020-00716-2
Kipper, L. M., Iepsen, S., Dal Forno, A. J., Frozza, R., Furstenau, L., Agnes, J., & Cossul, D. (2021). Scientific mapping to identify competencies required by industry 4.0. Technology in Society, 64, 101454. https://doi.org/10.1016/j.techsoc.2020.101454
Křenková, E., & Olšanová, K. (2021). Industry 4.0 and preparedness of the workforce: A bibliometric analysis. 21st International Joint Conference Central and Eastern Europe in the Changing Business Environment : Proceedings. 21st International Joint Conference Central and Eastern Europe in the Changing Business Environment : Proceedings. https://doi.org/10.18267/pr.2021.krn.4816.12
Lamb, P. S., Mare, D. Q., & Doecke, E. (b.r.). Key Skills for the 21st Century: An evidence-based review. Measuring skill gaps in firms: The PIAAC Employer Module (OECD Social, Employment and Migration Working Papers Č. 292; OECD Social, Employment and Migration Working Papers, Roč. 292). (2023). https://doi.org/10.1787/903c19c9-en
Miranda, J., Lopez, C. S., Navarro, S., Bustamante, M. R., Molina, J. M., & Molina, A. (2019). Open Innovation Laboratories as Enabling Resources to Reach the Vision of Education 4.0. 2019 IEEE International Conference on Engineering, Technology and Innovation (ICE/ITMC), 1–7. https://doi.org/10.1109/ICE.2019.8792595
Miranda, J., Navarrete, C., Noguez, J., Molina-Espinosa, J.-M., Ramírez-Montoya, M.-S., Navarro-Tuch, S. A., Bustamante-Bello, M.-R., Rosas-Fernández, J.-B., & Molina, A. (2021). The core components of education 4.0 in higher education: Three case studies in engineering education. Computers & Electrical Engineering, 93, 107278. https://doi.org/10.1016/j.compeleceng.2021.107278
OECD. (2017). The Next Production Revolution: Implications for Governments and Business. OECD. https://doi.org/10.1787/9789264271036-en
OECD. (2019). How’s Life in the Digital Age?: Opportunities and Risks of the Digital Transformation for People’s Well-being. OECD. https://doi.org/10.1787/9789264311800-en
OECD. (2022). OECD Employment Outlook 2022: Building Back More Inclusive Labour Markets. OECD. https://doi.org/10.1787/1bb305a6-en
OECD. (2023). OECD Economic Surveys: Czech Republic 2023. OECD. https://doi.org/10.1787/e392e937-en Olšanová, K., Křenková, E., Hnát, P., & Vilikus, O. (2022). Workforce readiness for Industry 4.0 from the perspective of employers: Evidence from the Czech Republic. Industry and Higher Education, 36(6), 807–823. https://doi.org/10.1177/09504222221075552
Prifti, L., Knigge, M., Kienegger, H., & Krcmar, H. (b.r.). A Competency Model for “Industrie 4.0” Employees.
Shahroom, A. A., & Hussin, N. (2018). Industrial Revolution 4.0 and Education. International Journal of Academic Research in Business and Social Sciences, 8(9), Pages 314-319. https://doi.org/10.6007/IJARBSS/v8-i9/4593
Wiedermann, T., Švejcar, J., Theuer, M., Vašina, M., & Müller, J. (2022). Budoucnost českého pracovního trhu.