Vědomí a subjekt v Kritice čistého rozumu
Název práce v češtině: | Vědomí a subjekt v Kritice čistého rozumu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Consciousness and Subject in the Critique of Pure Reason |
Klíčová slova: | Immanuel Kant|transcendentální idealismus|transcendentální apercepce|subjekt|subjektivita|vědomí |
Klíčová slova anglicky: | Immanuel Kant|Transcendental idealism|Transcendental apperception|Subject|Subjectivity|Consciousness |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
Vedoucí / školitel: | Dr. phil. habil. Jindřich Karásek, Dr. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 03.05.2023 |
Datum zadání: | 03.05.2023 |
Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 03.05.2023 |
Datum a čas obhajoby: | 06.02.2024 10:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 13.01.2024 |
Datum proběhlé obhajoby: | 06.02.2024 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | prof. James Hill, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Vědomí, subjektivita, Já – ústřední problémy transcendentálního idealismu, jejichž originální řešení podal Immanuel Kant v Kritice čistého rozumu. Tato práce usiluje o výklad příslušných pasáží Kritiky a poukazuje na implikace, které z Kantovy epistemologie pro otázku subjektu plynou. Zvolená interpretace umožní formulovat minimalistické pojetí transcendentálního Já, jež je subjektem čistě epistemickým a zbaveným jakýchkoli empirických, tedy i psychologických, atributů. Jádrem transcendentálního subjektu je vědomí, které je zde chápáno zcela nesubstanciálně; vědomí, které je spíše svou vlastní aktivitou nežli jejím původcem či výsledkem a které ve svém vztahu k předmětu stanoví podmínku veškerého rozvažování s jeho formami. |
Seznam odborné literatury |
Primární literatura:
KANT, Immanuel. Kritik der reinen Vernunft. Hamburg: Meiner, 1998. KANT, Immanuel. Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH, 2001. Sekundární literatura: ALLISON, Henry E. Kant's transcendental idealism. New Haven: Yale University Press, 2004. ALLISON, Henry E. Essays on Kant. Oxford: Oxford University Press, 2012. CARL, Wolfgang: Die transzendentale Deduktion in der zweiten Auflage (B129-169). in: MOHR, Georg a Marcus WILLASCHEK (eds.). Immanuel Kant: Kritik der reinen Vernunft. Berlin: Akademie Verlag, 1998. GUYER, Paul. Kant. London: Routledge, 2006. HEINRICH, Dieter. Identität und Objektivität: Eine Untersuchung über Kants transzendentale Deduktion. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag, 1976. KLEMME, Heiner. Kants Philosophie des Subjekts: systematische und entwicklungsgeschichtliche Untersuchungen zum Verhaltnis von Selbstbewusstsein und Selbsterkenntnis. Hamburg: Felix Meiner, 1996. KUNEŠ, Jan. Kant a otázka subjektu. Praha: Karolinum, 2008. LONGUENESSE, Béatrice. The Divisions of the Transcendental Logic and the Leading Thread (A50/B74-A83/B109-116). in: MOHR, Georg a Marcus WILLASCHEK (eds.). Immanuel Kant: Kritik der reinen Vernunft. Berlin: Akademie Verlag, 1998. LONGUENESSE, Béatrice. I, Me, Mine: Back to Kant, and Back Again. Oxford: Oxford University Press, 2017. LONGUENESSE, Béatrice. Kant and the capacity to judge: sensibility and discursivity in the transcendental analytic of the Critique of pure reason. Princeton: Princeton University Press, 2000. RÖD, Wolfgang. Německá klasická filosofie. Praha: OIKOYMENH, 2015. SCHULTING, Dennis. Non-Apperceptive Consciousness. in: GIORDANETTI, Piero, Riccardo POZZO a Marco SGARBI (eds.). Kant's Philosophy of the Unconscious. Berlin: De Gruyter, 2012. WOLFF, Michael. Die Vollständigkeit der Kantischen Urteilstafel: mit einem Essay über Freges Begriffsschrift. Frankfurt am Main: Klostermann, 1995. |