Vědomí a subjekt v Kritice čistého rozumu

• Název práce v češtině: Vědomí a subjekt v Kritice čistého rozumu
• Název v anglickém jazyce: Consciousness and Subject in the Critique of Pure Reason
• Klíčová slova: Immanuel Kant|transcendentální idealismus|transcendentální apercepce|subjekt|subjektivita|vědomí
• Klíčová slova anglicky: Immanuel Kant|Transcendental idealism|Transcendental apperception|Subject|Subjectivity|Consciousness
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: Dr. phil. habil. Jindřich Karásek, Dr.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.05.2023
• Datum zadání: 03.05.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 03.05.2023
• Datum a čas obhajoby: 06.02.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 06.02.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. James Hill, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Vědomí, subjektivita, Já – ústřední problémy transcendentálního idealismu, jejichž originální řešení podal Immanuel Kant v Kritice čistého rozumu. Tato práce usiluje o výklad příslušných pasáží Kritiky a poukazuje na implikace, které z Kantovy epistemologie pro otázku subjektu plynou. Zvolená interpretace umožní formulovat minimalistické pojetí transcendentálního Já, jež je subjektem čistě epistemickým a zbaveným jakýchkoli empirických, tedy i psychologických, atributů. Jádrem transcendentálního subjektu je vědomí, které je zde chápáno zcela nesubstanciálně; vědomí, které je spíše svou vlastní aktivitou nežli jejím původcem či výsledkem a které ve svém vztahu k předmětu stanoví podmínku veškerého rozvažování s jeho formami.

Seznam odborné literatury

Primární literatura:
KANT, Immanuel. Kritik der reinen Vernunft. Hamburg: Meiner, 1998.
KANT, Immanuel. Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH, 2001.
Sekundární literatura:
ALLISON, Henry E. Kant's transcendental idealism. New Haven: Yale University Press, 2004.
ALLISON, Henry E. Essays on Kant. Oxford: Oxford University Press, 2012.
CARL, Wolfgang: Die transzendentale Deduktion in der zweiten Auflage (B129-169). in: MOHR, Georg a Marcus WILLASCHEK (eds.). Immanuel Kant: Kritik der reinen Vernunft. Berlin: Akademie Verlag, 1998.
GUYER, Paul. Kant. London: Routledge, 2006.
HEINRICH, Dieter. Identität und Objektivität: Eine Untersuchung über Kants transzendentale Deduktion. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag, 1976.
KLEMME, Heiner. Kants Philosophie des Subjekts: systematische und entwicklungsgeschichtliche Untersuchungen zum Verhaltnis von Selbstbewusstsein und Selbsterkenntnis. Hamburg: Felix Meiner, 1996.
KUNEŠ, Jan. Kant a otázka subjektu. Praha: Karolinum, 2008.
LONGUENESSE, Béatrice. The Divisions of the Transcendental Logic and the Leading Thread (A50/B74-A83/B109-116). in: MOHR, Georg a Marcus WILLASCHEK (eds.). Immanuel Kant: Kritik der reinen Vernunft. Berlin: Akademie Verlag, 1998.
LONGUENESSE, Béatrice. I, Me, Mine: Back to Kant, and Back Again. Oxford: Oxford University Press, 2017.
LONGUENESSE, Béatrice. Kant and the capacity to judge: sensibility and discursivity in the transcendental analytic of the Critique of pure reason. Princeton: Princeton University Press, 2000.
RÖD, Wolfgang. Německá klasická filosofie. Praha: OIKOYMENH, 2015.
SCHULTING, Dennis. Non-Apperceptive Consciousness. in: GIORDANETTI, Piero, Riccardo POZZO a Marco SGARBI (eds.). Kant's Philosophy of the Unconscious. Berlin: De Gruyter, 2012.
WOLFF, Michael. Die Vollständigkeit der Kantischen Urteilstafel: mit einem Essay über Freges Begriffsschrift. Frankfurt am Main: Klostermann, 1995.