Zkušenostní typy u Alfreda Schütze: Mezi Husserlem a fenomenologickou sociologií

• Název práce v češtině: Zkušenostní typy u Alfreda Schütze: Mezi Husserlem a fenomenologickou sociologií
• Název v anglickém jazyce: Experiential types in Alfred Schütz: Between Husserl and Phenomenological Sociology
• Klíčová slova: zkušenostní typy|typizace|Husserl|Schütz|fenomenologická sociologie|epistemologie|kategorie|genetická fenomenologie|smysl|každodennost
• Klíčová slova anglicky: experiential types|typification|Husserl|Schütz|phenomenological sociology|epistemology|categories|genetic phenomenology|meaning|everydayness
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.03.2023
• Datum zadání: 06.03.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.03.2023
• Datum a čas obhajoby: 06.02.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 06.02.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Daniele De Santis, Dott. Ric.

Zásady pro vypracování

Edmund Husserl se ve své filosofii vrací k otázce obecnin, ty dělí na empirické (jež jsou výsledkem zobecnění a neplatí zcela univerzálně) a eidetické (mající univerzální platnost). Jeho žák Alfred Schütz toto rozdělení zpochybňuje a ukotvuje empirické obecniny, které nazývá typy, ve strukturách intersubjektivní zkušenosti jedince ve světě našeho života. Jedná se o radikalizaci už tak radikálního husserlovského principu fenomenologického empirismu nebo naopak o jeho zpochybnění? Tak či onak, Schützova teorie typů a typizace je pevně spjatá s fenomenologickými strukturami vědomí, času, sociality či zkušenostních horizontů. Vliv této teorie se dá sotva přecenit – umetla totiž cestu fenomenologicky orientované sociologii, v jejímž rámci hraje typizace a její pojmové potomstvo jak roli vědecké metodologie, tak předmětu. Pro sociology jako jsou například T. Luckmann nebo H. Garfinkel je tak ústřední otázkou to, jakým způsobem lidé jakožto aktéři kategorizují svůj svět.
Tato práce bude mít za cíl popsat vznik Schützovy teorie typů z Husserlova fenomenologického empirismu a nabídnout nástin následného vlivu této teorie ve fenomenologicky orientované sociologii. Jelikož je typizace součástí komplexnosti světa našeho života, v práci bude věnována pozornost dalším strukturám zkušenosti a jejich vztahu k typizaci.

Seznam odborné literatury

Berger, P. L. & Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Garfinkel H. (1967). Studies in ethnomethodology. NJ: Prentice-Hall.
Husserl, E. (1939). Erfahrung und Urteil. Prag: Academia.
Husserl, E. (1993). Karteziánské meditace. Praha: Svoboda.
Husserl, E. (1996). Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie: úvod do fenomenologické filozofie. Praha: Academia.
Husserl, E., & Steinbock, A. J. (2001). Analyses concerning passive and active synthesis: Lectures on transcendental logic. Kluwer.
Nohejl, M. (2001). Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze: pojednání o východiscích fenomenologické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Schütz, A. (2013). Der sinnhafte Aufbau der sozialen Welt: Eine Einleitung in die Verstehende Soziologie. Springer-Verlag.
Schütz, A. & Luckmann, T. (2017). Strukturen der Lebenswelt. UTB.
Schütz, A. (1959). Type and Eidos in Husserl´s Late Philosophy. In: Philosophy and Phenomenological Research, 20(2), 147–165.
Srubar, I. (2008). Phänomenologie und soziologische Theorie: Aufsätze zur pragmatischen Lebensweltheorie. Springer-Verlag.