Víra, lidé, peníze. Fulnecký klášter augustiniánů-kanovníků a vrchnost na přelomu středověku a raného novověku

• Název práce v češtině: Víra, lidé, peníze. Fulnecký klášter augustiniánů-kanovníků a vrchnost na přelomu středověku a raného novověku
• Název v anglickém jazyce: Faith, people and money. Fulnek monastery of Augustinian-canons and the lords between the Middle ages and the early modern period
• Klíčová slova: Augustiniáni–kanovníci|Fulnek (Morava)|klášter a vrchnost|augustiniánské kláštery|mezikonfesijní vztahy|reformace na Moravě|řeholníci a společnost|14. - 17. století
• Klíčová slova anglicky: Augustinian-canons|Fulnek (Moravia)|monastery and lords|augustinian monasteries|interconfessional relations|Reformation in Moravia|church history|14. - 17. century|religious priests and society|canons
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.03.2023
• Datum zadání: 01.03.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 31.03.2023
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Marek Brčák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se zaměří na vývoj fulneckého kláštera v kontextu jeho vztahů vůči vrchnosti a postupné radikalizace jejich konfesijního střetávání. Jako lokální mikrosonda poskytne vhled do napjatých náboženských poměrů českých zemí před stavovským povstáním. Dynamiku mezi katolickými a nekatolickými pány na Fulneku a klášterem přitom zakotví v obecných souvislostech. Časově je bádání ohraničeno založením kanonie pány z Kravař a souvisejícími procesy v osmdesátých letech 14. století na jedné straně a vyvrcholením náboženských sporů v zemi roku 1620 bitvou na Bílé hoře na straně druhé. Vytyčenými časovými mezníky přitom zasahuje jak éru středověku, tak raného novověku. Po odchodu posledního předbělohorského majitele Fulneka Jana staršího Skrbenského z Hříště do exilu nastává na Fulnecku období rekatolizace za hrabat z Vrbna, ta je však již záležitostí proměněných poměrů. Práce se dotkne i vztahů kláštera k jiným složkám společnosti – ať už k městu Fulneku a klášterním vesnicím na úrovni regionální, nebo k olomoucké diecézi a jiným klášterům augustiniánů kanovníků i dalších řádů na úrovni církevní a zemské.
Problematika nebude zkoumána izolovaně, naopak, dalším cílem práce je nalézání kontinuit a diskontinuit mezi obecnými a lokálními dějinami skrze zasazení historie kláštera ve Fulneku do kontextu velkých církevních dějin a následné zhodnocení typičnosti či naopak atypičnosti tohoto vývoje. Nabízí se zde širší srovnávací rovina, a to s již badatelsky zpracovanými dějinami klášterů augustiniánů-kanovníků v českých zemích v Třeboni a Lanškrouně a s dalšími příspěvky k otázce konfesionalizace.
Téma augustiniánů kanovníků se v české historiografii netěšilo příliš velké pozornosti a dějinám kanonie ve Fulneku se souhrnněji věnoval pouze historik a archivář František Vácslav Peřinka ve 30. letech 20. století. Pracoval však převážně s prameny vydanými a jeho přístup k nim nebyl zdaleka vyčerpávající a postrádal kritičnost. Časové vymezení této diplomové práce se s tím Peřinkovým sice překrývá, autorka však na jeho výzkum reaguje a klade si za cíl výše uvedené nedostatky v bádání překonat a výzkum rozšířit a kontextualizovat. Předně chci zpracovat téma, kterým se dosud nikdo obšírněji nezabýval, dále kromě sondy do dosud neprobádaných pramenů nabídnout nové možnosti výkladu těch již interpretovaných a celkově je ukotvit v kontextu doby skrze komparaci.
Budu pracovat převážně s latinskými a českými nevydanými prameny, zejména z fondů Zemského archivu v Opavě (ŘA Fulnek, Augustiniáni kanovníci Fulnek) a Moravského zemského archivu v Brně (Bočkova sbírka.)


Předpokládaná osnova práce:
Úvod
1. Stav bádání, pramenná základna a východiska práce
2. Řád augustiniánů kanovníků ve světě a v českých zemích
2.1 Svatý Augustin a jeho řehole
2.2 Stručné evropské dějiny augustiniánů kanovníků
2.3 Augustiniáni kanovníci v českých zemích
3. Klášter a vrchnost
3.1. Založení kanonie ve Fulneku: podmínky a okolnosti
3.2. Fundátoři: páni z Kravař a jejich zbožnost ve vztahu ke kanonii
3.3. Klášter a nekatolická vrchnost
3.3.1 Prohusitský obrat pana Lacka z Kravař a Helfštýna
3.3.2. Fulnecká vrchnost po vymření kravařského rodu do Bílé hory
3.3.3. Žerotínové a klášter
3.3.4. Skrbenští z Hříště a klášter na prahu Bílé hory: spory o kostel, katolíky a panství
3.3.5. Otázka narovnání sporů před Bílou horou
3.4 Shrnutí vývoje
4. Klášter a společnost, východiska dalšího bádání
Závěr

Seznam odborné literatury

Prameny nevydané(většinoulistiny a aktový materiál, korespondence):
ZA v Opavě
− Fond ŘA Fulnek, Augustiniáni kanovníci Fulnek ((1293) 1389–[1786])
− Fond Velkostatek Fulnek (1477–1943), sign. IV1, inv. č. 11.
MZA Brno
− Bočkova sbírka (1229–1846), sig. 4980–5940.
SoKA Nový Jičín
− Farní úřad Fulnek [(1389) 1542–1954 (1984)], inv. č. 2.
SoKA Olomouc
− Fond Arcibiskupství Olomouc (1144–1961), zejména inv. č. 1985, k. 395, sig. Bb3 a k. 398, sig. Bb3.
Prameny vydané:
Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae
− XIII, edd. V. Brandl, Brno 1897, č. 470, s. 505–⁠506.
− XV, edd. B. Bretholz, Brno 1903, č. 203, s. 175.
Adéla Ebersonová, Roudnická statuta: zvyklosti augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem: (komentovaná edice a překlad), Vydání první, Dolní Břežany: Scriptorium, 2021.
Pozůstatky knih zemského práva knížectví opavského 2/1, edd. J. Kapras, Praha 1908, č. 56, s. 28.
Literatura:
1) Literatura ke klášteru a vrchnosti ve Fulneku:
Tomáš Baletka, Páni z Kravař. Z Moravy až na konec světa, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
Jiří Brňovják, Bratrská konfesijní příslušnost Skrbenských z Hříště v kontextu rekatolizace Horního Slezska po porážce stavovského povstání, in: Folia Historica Bohemica 34, č. 2, 2019, s. 237–278.
František Dvorský, O starožitném panském rodě Benešoviců, Brno: Musejní spolek, 2, 1910.
Radek Fukala, Profil Žerotínových adresátů a politických partnerů v opavsko-krnovské oblasti, in: Folia Historica Bohemica 18, Praha 1997, s. 143–165.
Petr Kozák, Vzestup rodu Žerotínů. Život a odkaz Jana staršího ze Žerotína a z Fulneka, in: Časopis Matice moravské 124, č. 1, 2005, s. 47–81.
Petr Kozák, Dvůr a rezidence Bernarda ze Žerotína a z Fulneka ve světle testamentu z 23. 7. 1532. Alternativa zaniklého zeměpanského dvora pro opavskou nobilitu? In: Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století. Korunní země v dějinách českého státu III, ddd. Lenka Bobková, Jana Konvičná, Opera Facultatis philosophicae Universitatis Carolinae Pragensis vol. IV, Praha 2007, s. 217–231.
Stanislav Václav Oppl, Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, Fulnek na Moravě: Kryl a Scotti, 1928.
František Vácslav Peřinka, Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, in: Sborník historického kroužku XXXII, 1931, s. 28–34, 112–123, 201–225, 252–263.
Jiří Stibor, Miloš Trapl, Radek Fukala, Skrbenští z Hříště, in: Lumír Dokoupil (ed.), Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4, 1995.
Václav Štěpán, Muž u zrodu husitské revoluce. Lacek z Kravař, in: Osobnosti moravských dějin 1, edd. Demeter Malaťák, Libor Jan, Pavel Pumpr, Zdeněk Drahoš, Brno: Matice moravská, 2007, s. 115–128.
Adolf Turek, Fulnecko, Musejní spolek, Vlastivěda moravská 2, 1940.
2) Literatura k řádu a dalším augustiniánským kanoniím:
Milan Buben, Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích 2, sv. 1., Řeholní kanovníci, Praha: Libri, 2003.
Karl Suso Frank, Dějiny křesťanského mnišství, přel. Zdeněk Lochovský, Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 1. vyd., 2003.
Jaroslav Kadlec, Zdeňka Hledíková, Klášter augustiniánských kanovníků v Třeboni, 1. vyd., Praha: Karolinum, 2004.
Pavel Krafl, Dana Stehlíková, Petra Mutlová, Řeholní kanovníci sv. Augustina v Lanškrouně: dějiny a diplomatář kláštera: The regular canons of St. Augustine in Lanškroun. The history and diplomatarium of the monastery, Praha: Historický ústav, 2010.
Hugh Lawrence, Dějiny středověkého mnišství, přel. Jan Vomela, Pavel Pejša, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1. vyd., 2001.
Henri-Irénée Marrou (ed.), Svatý Augustin: Augustin a augustiniáni v českých zemích, Křesťanská akademie, Řím 1979.
Zdeněk Orlita, Dům v Zahradě Páně: fulnecký kapucínský klášter v proměnách staletí, vyd. 1., Nový Jičín: Muzeum Novojičínska, 2016.
Josef Svátek, Organizace řeholních institucí v českých zemích a péče o jejich archivy: zvláštní příloha k Sborníku archivních prací XX, č. 2, Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1970.
Mojmír Švábenský, Augustiniánské kláštery, 1. díl, Brno: St. archiv, Inventáře a katalogy fondů St. archivu v Brně, sv. 10, 1959.
Václav Štěpán, Založení augustiniánského kláštera v Prostějově r. 1391, Prostějov, 1994.
3) Literatura k obecným dějinám:
Pavel Balcárek, Kardinál František Ditrichštejn: 1570–1636: gubernátor Moravy, Vyd. 1., České Budějovice: Veduta, 2007.
Petr Regalát Beneš et al., Čtrnáct mučedníků pražských: vpád Pasovských a závěr vlády Rudolfa II., 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014.
Zdeněk V. David, A Cohabitation of Convenience: The Utraquists and the Lutherans under the Letter of Majesty, 1609–1620, Bohemian reformation and religious practice, č. 3, 2000, s. 329-351.
Dušan Foltýn, Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha : Libri, 2005.
Radek Fukala, Reformace ve Slezsku a na Opavsku, Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd, 1. vyd., 2010.
František Hoffman, Nový výklad husitství na Moravě, Český časopis historický 88, č. 5, 1990, s. 723–735.
Ferdinand Hrejsa, Česká konfese: Její vznik, podstata a dějiny, Praha, 1912.
Ferdinand Hrejsa, Luterství, kalvinismus a podobojí na Moravě před Bílou horou [část 1.], [část 2. - dokončení], Český časopis historický 44, č. 2, č. 3-4, (1938,) s. 296-326, s. 474-485.
Oldřich Chládek, Kláštery v ohrožení. Spory o rušení českých a moravských klášterů starých řádů v předbělohorském období, Praha 2016 (disertace).
František Jirásko, Reformace a rekatolizace ve Slezsku a Kladsku v 16.–18. století, Liberec: Bor, vyd. 1., 2018.
Jiří Just, 9. 7. 1609 – Rudolfův Majestát: světla a stíny náboženské svobody, Praha 2009.
Josef Kadeřábek, Nerovný boj o víru: páni z Martinic a rekatolizace města Slaný (1600-1665), Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1. vyd., 2018.
Jan Kilián, 11. 12. 1617 – zboření kostela v Hrobu: na cestě k defenestraci, Praha 2007.
Jan Kilián, Boj o kostely, aneb kauzy údajného porušování Rudolfova majestátu v předbělohorských Čechách, Historický časopis 66, 2, 2018.
Jiří Mikulec (ed.), Joachim Bahlcke (ed.) a Kateřina Valentová (ed.), Religious violence, confessional conflicts and models for violence prevention in Central Europe (15th–18th centuries) = Religiöse Gewalt, konfessionelle Konflikte und Modelle von Gewaltprävention in Mitteleuropa (15.–18. Jahrhundert), Praha 2017.
Jaroslav Pánek (ed.), Zápas o Českou konfesi, Praha: Melantrich, 1991.
Tomáš Parma, František kardinál Dietrichstein a jeho vztahy k římské kurii: prostředky a metody politické komunikace ve službách moravské církve, Brno: Matice moravská, 2011.
Josef Válka, Dějiny Moravy, díl 1–2, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1991-1996.
Jan Zdichynec, Klášter Osek v 16. století. Možnosti poznání cisterciáckého kláštera v době reformací, Ústecký sborník historický 2005, s. 77-120.