Faktory související s akademickým stresem u studentů českých vysokých škol

• Název práce v češtině: Faktory související s akademickým stresem u studentů českých vysokých škol
• Název v anglickém jazyce: Factors related to academic stress among students of Czech universities
• Klíčová slova: Akademický stres|čeští vysokoškolští studenti|korelační studie
• Klíčová slova anglicky: Academic stress|Czech university students|correlation study
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.02.2023
• Datum zadání: 28.02.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.02.2023
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2023 11:45
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska:
Akademický stres jako forma stresu prožívaná v prostředí vysokých škol představuje fenomén, který se dostal do pozornosti akademiků v osmdesátých letech 20. století. (Busari, 2014). Dosavadní výzkum ukázal, že určitou intenzitu akademického stresu prožívá většina studentů vysokých škol (Elias et al., 2011). Nicméně, existují i studie, které poukazují na skutečnost, že stres zásadně ovlivňuje akademický výkon (Kötter et al., 2017) a úspěšné dokončení studia vysokých škol (Walburg, 2014). Mezi další dopady akademického stresu patří rovněž zhoršená kvalita života a nižší well-being (Ribeiro et al., 2017) či také vážnější psychické potíže jako deprese a úzkosti (Moylan et al., 2013), které sami predikují akademické úspěchy (Bernal-Morales et al., 2015). Přestože se stres obecně vnímá jako individuální problém, lze ho také považovat za předmět zkoumání sociologie. Označit ho tak můžeme především proto, jelikož ho utváří sociální struktury a procesy a zároveň může i vyústit v problémy přesahující individuální rovinu (Pearlin, 1989). Popisování vztahu mezi akademickým stresem a společností se podle Sedlákové (2021) prozatím jeví jako velice obtížné. Mezi faktory, které podle předchozích studií souvisí s akademickým stresem, se například řadí gender (Calvarese, 2015), ročník studia (Alzahem et al., 2013), obor studia (Daly & Willcock, 2002), čas strávený na sociálních sítích (Kim et al., 2022), tlak finanční situace studenta (Slimmen, 2022) a nezdravé stravování (Caso, 2020). Dosavadní výzkum akademického stresu v českém prostředí proběhl pouze v několika studentských pracích.

Cíle:
Práce se zaměří na akademický stres u studentů vysokých škol v České republice. Hlavním cílem bude zjistit, jestli pociťují akademický stres a s jakými faktory stres souvisí. Nejprve proběhne vymezení pojmu akademický stres, dále popis faktorů, u kterých se v dostupných zahraničních studiích projevil určitý vztah s akademickým stresem. V druhé části budou tyto poznatky využity pro vlastní sběr dat, na kterých budou následně ověřeny vztahy zvolených proměnných s vnímaným akademickým stresem.
Metodika:
Pro ověření vztahu mezi faktory a akademickým stresem provedu vlastní kvantitativní výzkum, který proběhne formou online dotazníku. Online odkaz na dotazník bude rozeslán do studentských skupin jednotlivých vysokých škol, případně jejich fakult či oborů, skrze sociální médium Facebook. Základem dotazníku bude standardizovaná škála pro měření vnímaného akademického stresu (PAS) (Bedewy & Gabriel, 2015), přičemž pro potřeby této práce se využije český překlad. Druhá část dotazníku bude zaměřená na sledované faktory a demografické otázky. Respondenti do výzkumu vstoupí na základě samovýběru.
Dílčí otázky:
Jaký je vztah mezi akademickým stresem a genderem studentů?Jaký je vztah mezi akademickým stresem a ročníkem studia?Jaký je vztah mezi akademickým stresem a oborem studia?Jaký je vztah mezi akademickým stresem a časem stráveným na sociálních sítíchJaký je vztah mezi akademickým stresem a tlakem finanční situace?Jaký je vztah mezi akademickým stresem a nezdravým stravováním?
Charakteristika závěrů:
Výsledek práce odpoví na otázku, které faktory souvisejí s vnímaným akademickým stresem u studentů vysokých škol v ČR. Posléze proběhne srovnání výsledků se závěry zahraničních studií. Nakonec budou navrženy další příležitosti pro zkoumání v této oblasti.

Seznam odborné literatury

Alzahem, A., van der Molen, & de Boer. (2013). Effect of year of study on stress levels in male undergraduate dental students. Advances in Medical Education and Practice, 217.https://doi.org/10.2147/AMEP.S46214
Bedewy, D., & Gabriel, A. (2015). Examining perceptions of academic stress and its sources among university students: The Perception of Academic Stress Scale. Health Psychology Open, 2(2), 205510291559671.https://doi.org/10.1177/2055102915596714
Busari, A. O. (2014). Academic Stress among Undergraduate Students: Measuring the Effects of Stress Inoculation Techniques. Mediterranean Journal of Social Sciences.https://doi.org/10.5901/mjss.2014.v5n27p599
Bernal-Morales, B., Rodríguez-Landa, J. F., & Pulido-Criollo, F. (2015). Impact of Anxiety and Depression Symptoms on Scholar Performance in High School and University Students. In F. Durbano (Ed.), A Fresh Look at Anxiety Disorders. InTech.https://doi.org/10.5772/60711
Calvarese, M. (2015). The Effect of Gender on Stress Factors: An Exploratory Study among University Students. Social Sciences, 4(4), 1177–1184.https://doi.org/10.3390/socsci4041177
Caso, D., Miriam, C., Rosa, F., & Mark, C. (2020). Unhealthy eating and academic stress: The moderating effect of eating style and BMI. Health Psychology Open, 7(2), 205510292097527.https://doi.org/10.1177/2055102920975274
Daly, M. G., & Willcock, S. M. (2002). Examining stress and responses to stress in medical students and new medical graduates. Medical Journal of Australia, 177(S1).https://doi.org/10.5694/j.1326-5377.2002.tb04654.x
Elias, H., Ping, W. S., & Abdullah, M. C. (2011). Stress and Academic Achievement among Undergraduate Students in Universiti Putra Malaysia. Procedia - Social and Behavioral Sciences, 29, 646–655.https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2011.11.288
Kim, M., Poncy, G., & Lopez, F. G. (2022). Passive Facebook use and students' academic stress: The moderating role of authenticity. Journal of American college health, ahead-of-print(ahead-of-print), 1-9.https://doi.org/10.1080/07448481.2022.2047704
Kötter, T., Wagner, J., Brüheim, L., & Voltmer, E. (2017). Perceived Medical School stress of undergraduate medical students predicts academic performance: An observational study. BMC Medical Education, 17(1), 256.https://doi.org/10.1186/s12909-017-1091-0
Moylan, S., Maes, M., Wray, N. R., & Berk, M. (2013). The neuroprogressive nature of major depressive disorder: Pathways to disease evolution and resistance, and therapeutic implications. Molecular Psychiatry, 18(5), 595–606.https://doi.org/10.1038/mp.2012.33
Pearlin, L. I. (1989). The Sociological Study of Stress. Journal of Health and Social Behavior, 30(3), 241.https://doi.org/10.2307/2136956
Ribeiro, Í. J. S., Pereira, R., Freire, I. V., de Oliveira, B. G., Casotti, C. A., & Boery, E. N. (2018). Stress and Quality of Life Among University Students: A Systematic Literature Review. Health Professions Education, 4(2), 70–77.https://doi.org/10.1016/j.hpe.2017.03.002
Sedláková, E. (2021). Academic stress—Rewiev study. Diskuze v psychologii, 3(1), 1–8.https://doi.org/10.5507/dvp.2021.005
Slimmen, S., Timmermans, O., Mikolajczak-Degrauwe, K., & Oenema, A. (2022). How stress-related factors affect mental wellbeing of university students A cross-sectional study to explore the associations between stressors, perceived stress, and mental wellbeing. PLoS ONE, 17(11), 1–16.https://doi.org/10.1371/journal.pone.0275925
Walburg, V. (2014). Burnout among high school students: A literature review. Children and Youth Services Review, 42, 28–33.https://doi.org/10.1016/j.childyouth.2014.03.020