Inferentialism and the Normativity of Meaning
Název práce v češtině: | Inferencialismus a normativita významu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Inferentialism and the Normativity of Meaning |
Klíčová slova: | inferencialismus|význam|normativita|jazyk|Sellars|Brandom |
Klíčová slova anglicky: | inferentialism|meaning|normativity|language|Sellars|Brandom |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | angličtina |
Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 10.01.2023 |
Datum zadání: | 11.01.2023 |
Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 26.01.2023 |
Datum a čas obhajoby: | 11.09.2023 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.08.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 11.09.2023 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. Mgr. Jan Palkoska, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Inferencialismus je filosofická teorie jazyka a významu, která se mj. pod vlivem pozdního díla Ludwiga Wittgensteina odvrací od reprezentační teorie významu a nahrazuje ji teorií holistickou, podle níž jsou významy výrazů určeny svými inferenčními rolemi. Takové pojetí významu se může pojit s tezí, že význam je normativní, jejíž kořeny lze sledovat k Wittgensteinově konceptu jazykových her a představě, že význam je určen pravidly a postoji spíše než jmény a popisy. Práce by měla nejprve stručně představit jádro inferencialistické doktríny skrze díla Wilfrida Sellarse a Roberta Brandoma a následně vysvětlit, co znamená, že je význam normativní, jak na základě těch autorů, co takovou tezi hájí, tak těch, co jí kritizují, a zaujmout k ní případně samostatné stanovisko. |
Seznam odborné literatury |
Alfred J. Ayer, Language, Truth and Knowledge (London: Penguin Classics, 2001). Paul Boghossian, „Is Meaning Normative?“, Nimtz and Beckermann, Philosophy – Science – Scientific Philosophy. Main Lectures and Colloquia of GAP.5, Fifth International Congress of the Society for Analytical Philosophy, Bielefeld, 22–26 September 2003 (Paperborn: mentis, 2005). Robert B. Brandom, Articulating Reasons: An Introduction to Inferentialism (Cambridge: Harvard University Press, 2000). Robert B. Brandom, From Empiricim to Expressivism: Brandom Reads Sellars (Cambridge: Harvard University Press, 2015). Robert B. Brandom, Making It Explicit: Resoning, Representing, and Discursive Commitment (Cambridge: Harvard University Press, 1994). Willem A. DeVries, Wilfrid Sellars (London: Routledge, 2005). Kathrin Glüer a Åsa Wikforss, „Against Content Normativity“, Mind 118 (2009), s. 31–70. Anandi Hattiangadi, „Is Meaning Normative?“, Mind and Language 21 (2006), s. 220–240. Chauncey Maher, The Pittsburgh School of Philosophy (New York: Routledge, 2012). James R. Oshea, Wilfrid Sellars and His Legacy (New York: Oxford University Press, 2016). Jaroslav Peregrin, „Inferentialism and the Normativity of Meaning“, Philosophia 40 (2012), s. 75–97. Jaroslav Peregrin, Inferentialism: Why Rules Matter (Basingstoke: Palgrave, 2014). „What is inferentialism?“, Jaroslav Peregrin, navštíveno 10. ledna, http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/580.pdf. Wilfrid S. Sellars, Empiricism and the Philosophy of the Mind (Cambridge: Harvad University Press, 2000). Wilfrid S. Sellars, „Language, Rules and Behavior“, in: S. Hook (vyd.), Joahn Dewey: Philosopher of Science and Freedom, (New York: Dial Press, 1949), s. 289–315. Åsa Wikforss, „Semantic Normativity“, Philosophical Studies 102, s. 203–226. Ludwig J. J. Wittgenstein, Philosophical Investigations, přel. G.E.M. Anscombe (Oxford: Blackwell, 1953). |