Thabat Sibṭa Ibn al-ʿAdžamī

• Název práce v češtině: Thabat Sibṭa Ibn al-ʿAdžamī
• Název v anglickém jazyce: Sibṭ Ibn al-ʿAjamī's Thabat
• Klíčová slova: thabat|mikrohistorie|rukopisy|– egodokumenty –|Damašek|Káhira
• Klíčová slova anglicky: thabat|microhistory|manuscripts|egodocuments|Damascus|Cairo
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra Blízkého východu (21-KBV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Josef Ženka, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.01.2023
• Datum zadání: 26.01.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 06.02.2023
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2023 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Viktor Bielický, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Nejvýznamnější aleppský muhaddith 14. a 15. století Burhān al-Dīn Sibṭ Ibn al-ʿAdžamī (z. 1438) po sobě zanechal rozsáhlé rukopisné dědictví skládající se z autografů, holografů a dalších svazků, jimž se během jeho života věnoval, a kterých si dosud mimoarabská vědecká literatura prakticky nevšimla. Mikrohistorickou analýzou vybraných částí jeho Thabatu (tzv. studijního deníku) a dalších pramenů se diplomová práce zaměří na to, jakým způsobem vypadala jeho studijní zkušenost v Damašku a Káhiře a jak je v těchto zdrojích reflektována. Spojovacím prvkem bude právě Thabat, který bude za pomoci případových studií žánrově podroben nové definici, a to jak z pohledu ego pramene, tak i svého žitého kontextu a reflexe autorových současníků. Díky možnosti analýzy prakticky každodenních záznamů v Thabatu a jejich konfrontaci s jinými písemnými produkty, vytvořenými Sibṭem Ibn al-ʿAdžamī ve stejných dnech, představuje práce výjimečnou příležitost vstoupit do každodenního života jednoho mamlúckého učence.

Seznam odborné literatury

Prameny:
Sibṭ Ibn al-ʿAdžamī al-Ḥalabī,Burhānal-Dīn, “Thabat”,American University of Beirut, MS:297.124:S941tA.
Literatura:
Bauden,Frédéric, a EliseFranssen.In the Author’s Hand: Holograph and Authorial Manuscripts in the Islamic Handwritten Tradition. Leiden: Brill, 2019.
Berkey, Jonathan Porter. The Transmission of Knowledge in Medieval Cairo: A Social History of Islamic Education. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1992.
Davidson, Garrett. Carrying on the Tradition: A Social and Intellectual History of Hadith Transmission across a Thousand Years. Leiden: Brill, 2020.
Görke, Andreas, a Konrad Hirschler. Manuscript notes as documentary sources. Beiruter Texte und Studien. Ergon Verlag in Kommission, 2011.
Hirschler, Konrad.The written word in the medieval Arabic lands: a social and cultural history of reading practices. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2012.
Chamberlain, Michael. Knowledge and Social Practice in Medieval Damascus, 1190-1350. Cambridge: Cambridge University Press, 2009.
Miura, T. Dynamism in the Urban Society of Damascus: The Ṣāliḥiyya Quarter from the Twelfth to the Twentieth Centuries. Islamic area studies. Leiden Brill, 2016.
Reynolds, Dwight F.,ed. Interpreting the Self: Autobiography in the Arabic Literary Tradition. Berkeley: University of California Press, 2001.
Richardson, Kristina. „The Evolving Biographical Legacy of Two Late Mamluk Ḥanbalī Judges". In History and Societ during the Mamluk Period (1250–1517), edited by Stephan Conermann, 29–50. Studies of the Annemarie Schimmel Institute for Advanced Study II. Göttingen: V&RUnipressand Bonn UniversityPress, 2016.
Ženka, Josef. „A Mamlūk-Andalusi Holograph Manuscript of the Former Marīnid Chancellor Muḥammad Ibn Ḥizb Allāh al-Wādī Āshī(d. 788 H/1386 CE)". In The Maghrib in the Mashriq, edited by Mayte Penelas and Maribel Fierro, 477–512. Berlin, DeGruyter, 2021.