Smrt a pohřbívání u českých krajanů v srbském Banátu

• Název práce v češtině: Smrt a pohřbívání u českých krajanů v srbském Banátu
• Název v anglickém jazyce: Death and burial among Czech expats in Serbian Banat
• Klíčová slova: smrt|pohřbívání|umírání|čeští krajané|Banát|Bela Crkva|Kruščice|Češko Selo|ochočená smrt|deathscapes|sekundární jednání
• Klíčová slova anglicky: death|burial|dying|Czech expats|Banat|Bela Crkva|Kruščice|Češko Selo|tamed death|deathscapes|secondary agency
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav etnologie (21-UETN)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Lenka Jakoubková Budilová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.11.2022
• Datum zadání: 29.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 31.05.2023 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 31.05.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Sandra Kreisslová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Pohřební zvyky a vnímání smrti českých krajanů v srbském Banátu je silně ovlivněno katolickou vírou, kterou se odlišují od srbské většiny. Češi přicházeli do Banátu během kolonizace oblasti v 18. a 19. století, kdy zde po válkách Rakouska s Osmanskou říší bylo velmi řídké osídlení. Hlavní motivací k přestěhování bylo například přidělení pozemku nebo úlevy z daní. Kromě Čechů do Banátu přicházeli osadníci také například ze Slovenska, z Maďarska, či německy mluvící obyvatelstvo Rakouska a později Rakouska-Uherska.
Dnes je Banát rozdělen státní hranící Srbska a Rumunska. V srbské části oblasti se nejvýznamnější české menšiny nacházejí v obcích Bela Crkva, Kruščice a Češko Selo, kde byla v létě 2021 pořízena fotodokumentace českých hrobů, v létě 2022 proběhlo šest polostrukturovaných rozhovorů s krajany na téma smrti a pohřbívání.
Postoj banátských Čechů ke smrti je silně ovlivněn náboženstvím, více než v České republice. Náhrobky si často nechávají zhotovit sami ještě před smrtí, takže pak takto navštěvují svůj vlastní hrob. Sami to zdůvodňují tím, že „se to tak prostě dělá,“ nebo tím, že jejich příbuzní se odstěhovali do ČR, tudíž po smrti by jim neměl kdo náhrobek objednat. Tím se smrt dostává do jejich každodenního života a lze ji považovat za „ochočenou“ podle teorie Phillippa Arièse [2000a a 2000b].
V dnešní době lze v Banátu zaznamenat změnu pohřebního rituálu před a po postavení kaple na hřbitově. Před tím si lidé často nechávali nebožtíka doma do druhého dne, kdy proběhl pohřeb. Po výstavbě kaple je do ní nebožtík převezen obvykle hned po úmrtí.
Výzkumná otázka: Jak čeští krajané v srbském Banátu vnímají smrt a umírání? Jak se liší pohřby českých krajanů v srbském Banátu v minulosti a v současnosti?
Metodologie: Polostrukturované rozhovory, zúčastněné pozorování, fotodokumentace, obsahová analýza dat a jejich interpretace

Seznam odborné literatury

Andreatta, S., G. Ferraro. 2010. Cultural Anthropology: An Applied Perspective. Belmont: Wadsworth.
Ariès, P. [1977] 2000a. Dějiny smrti I. Praha: Argo.
Ariès, P. [1977] 2000b. Dějiny smrti II. Praha: Argo
Bernard, H. R. 1998. Handbook of Methods in Cultural Anthropology. Walnut Creek: Altamira Press.
Bowie, F. 2008. Antropologie náboženství. Praha: Portál, s. r. o.
Davies, D. [1997] 2017. Death, Ritual and Belief: The Rhetoric of Funerary Rites. London: Bloomsbury Academic.
French, S. 1974. The Cemetery as Cultural Institution: The Establishment of Mount Auburn and the "Rural Cemetery" Movement. American Quarterly 26 (1). s. 37-59.
Grbich, C. 2007. Qualitative Data Analysis: An Introduction. London: SAGE Publications.
Heroldová, I. 1996. Vystěhovalectví do jihovýchodní Evropy. In: Češi v cizině 9. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR, s. 67–95.
Hertz, R. (1909) 1960. Death and the Right Hand. Aberdeen: Cohen and West.
Ibrahim, A. 2008. Operating Under Erasure: Race/Language/Identity. Comparative and International Education 37 (2). s. 56-76.
Jakoubek, M. 2011. Vojvodovské náhrobní kameny (jako pramen) in Vojvodovo: Etnologie krajanské obce v Bulharsku. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Karlová, J. 2013. Slavnosti a rituály jako zpráva o obrazu světa. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
Menzfeld, M. 2018. Anthropology of Dying: A Participant Observation with Dying Persons in Germany. Wiesbaden: Springer Fachmedien.
Nešporová, O. 2013. O smrti a pohřbívání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Pavićević, A. 2021. Funerary Practices in Serbia. Bingley: Emerald Publishing.
Pavlásek, M. 2010 „Exkurs do historie vojenské Banátské hranice s přihlédnutím k vzniku českých enkláv na jejím území “ Slovanský přehled 96 (3 – 4), s. 243 – 262.
Robben, A. C. G. M. (ed.). 2004. Death, Mourning and Burial. A Cross-Cultural Reader. Oxford: Blackwell Publishing.
Štěpánek, V. 2003. Mizející menšina a současnost českého osídlení v srbském Banátě. Národopisná revue 13 (1), s. 3-10.
Štěpánek, V. 2005. Česká kolonizace Banátské vojenské hranice na území srbsko-banátského hraničářského pluku. In: Od Moravy k Moravě. Z historie česko-srbských vztahů v 19. a 20. století. Brno: Matice moravská a Matice srbská, s. 65-91.
Weithmann, M. W. 1996. Balkán: 2000 let mezi Východem a Západem. Praha: Vyšehrad.