Karnismus v kontextu českého a slovenského prostředí

• Název práce v češtině: Karnismus v kontextu českého a slovenského prostředí
• Název v anglickém jazyce: Carnism in the Czech and Slovak context
• Klíčová slova: karnismus|konzumace masa|obranné mechanismy|Česká republika|Slovenská republika
• Klíčová slova anglicky: carnism|meat eating|defense mechanisms|Czech Republic|Slovak Republic
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Tereza Vandrovcová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.11.2022
• Datum zadání: 29.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 08.09.2023 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 08.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska: Karnismus sám o sobě je sice nový pojem, který poprvé definovala a představila americká sociální psycholožka Melanie Joy až v roce 2009, nicméně označuje ideologii a sní spojenou praxi, kterou nacházíme ve většině kulturách prakticky od počátků domestikace. „Filozofové již dlouho zaznamenávají nekonzistenci v našem pohledu na zvířata, ale teprve v nedávných desetiletích se systematické zvažování vztahů mezi lidmi a zvířaty skutečně rozmohlo a vstoupilo do veřejné sféry.“ (Caviola et al., 2019, s. 1011). Vždy je několik málo druhů zvířat vybráno jako ‚jedlá‘, zatímco zbytek jsou buď mazlíčci nebo jednoduše zvířata ‚nejedlá‘. Výzkumníci, kteří se dnes zabývají tímto tématem, se ve velké míře zaměřují na psychologické aspekty jako je psychické otupování, které dotyčné chrání před lítosti – „spotřebitelé masných výrobků obvykle oddělují maso od jeho živočišného původu (tedy jednoduše popírají nebo ignorují skutečnost, že masné produkty jsou součástí kdysi živého tvora)“ (Pohlmann, 2022, s.2) nebo kognitivní disonance (lidé mají zvířata emočně rádi a nechtějí, aby trpěla, ale zároveň je rádi konzumují). Podle Joy (2009) se zde jako jednoduchý argument využívá systém tří N – z angličtiny normal, natural, necessary, tedy že konzumovat zvířata je normální, přirozené a nutné. Méně pozornosti je pak věnováno sociologické analýze karnismu coby neviditelné ideologie, kterou si lidé často neuvědomují a berou jako samozřejmost, že konzumují zvířata, která jsou v dané kultuře definovaná jako jedlá. Tato problematika stále zůstává tématem, kterému se výzkumy málokdy věnují hlouběji nebo konkrétněji a o to více zřetelná mezera vyvstává v prostředí Střední a Východní Evropy v porovnání s množstvím výzkumů realizovaných především ve Spojených státech. Cílem mé bakalářské práce je tedy rozšířit dosavadní poznatky následovně – čím je jedinečný karnismus v českém a slovenském prostředí a jak se liší od jeho obecné podoby vycházející z proběhlých výzkumů?
Cíle: Dosavadní obecné poznatky týkající se karnismu (co za tímto smýšlením stojí, jaké skupiny obyvatelstva jsou k němu nejnáchylnější a podobně) a jeho pojetí jakožto ideologie, vycházející nejčastěji z výzkumu prováděných ve Spojených státech amerických bych chtěla rozšířit o konkrétnější analýzu českého a slovenského prostředí, spojenou s historickým vývojem na tomto území (mimo jiné domestikace zvířat nebo tradice konzumace různých živočišných druhů), nalezení specifických projevů na našem území a rozdílů v porovnání právě s obecným pojetím.
Metodika: rešerši odborné literatury chci provést především přes vyhledávač Ukaž a tímto způsobem sbírat informace pro teoretickou část práce. Budu tedy vyhledávat zdroje zkoumající karnismus obecně (i z hlediska například již zmíněných procesů psychického otupování) a vlivy společnosti, do které se jedinec narodí. Ve výzkumech týkajících se českého a slovenského prostředí se z důvodu nepoužívání tohoto termínu budu soustředit spíše na postoj ke konzumaci různých druhů masa, vegetariánství a veganství a také právě historické výzkumy.
Očekávané závěry: český a slovenský karnismus má některá specifika, která se v jeho obecném pojetí neobjevují, a ne vždy reflektují nutnost toto maso konzumovat – jde tedy čistě o výsledek společenského tlaku a stejně tak bezmasé diety na našem území ještě zcela normalizované nejsou. Karnistický přístup si lidé často neuvědomují nebo tuto problematiku obecně příliš neznají, a proto je toto téma v České a Slovenské republice teprve v počátcích.

Seznam odborné literatury

Caviola, L., Everett, J. A. C., & Faber, N. S. (2019). The Moral Standing of Animals: Towards a Psychology of Speciesism. Journal of personality and social psychology, 116(6), 1011-1029. https://doi.org/10.1037/pspp0000182
Joy, M. (2011). Why we love dogs, eat pigs, and wear cows: an introduction to carnism. Conari press.
Kováč, Ľ., & Halama, P. (2022). How vegans, vegetarians and carnists differ in personality traits and attitudes towards animals. Current Issues in Personality Psychology, 10(2), 147-152. https://doi.org/10.5114/cipp.2021.107172
Magdelaine, P., Spiess, M. P., & Valceschini, E. (2008). Poultry meat consumption trends in Europe. World's poultry science journal, 64(1), 53-64. https://doi.org/10.1017/S0043933907001717
Monteiro, C. A., Pfeiler, T. M., Patterson, M. D., & Milburn, M. A. (2017). The Carnism Inventory: Measuring the ideology of eating animals. Appetite, 113, 51-62. https://doi.org/10.1016/j.appet.2017.02.011
Pedersen, H. (2012). Critical Carnist Studies. Society & animals, 20(1), 111-112. https://doi.org/10.1163/156853012X614404
Pohlmann, A. (2021). Intransigent compassion: Human and non-human animal self-similarity and meat avoidance intent dataset. Data in brief, 38, 107318-107318. https://doi.org/10.1016/j.dib.2021.107318
Pohlmann, A. (2022). The taste of compassion: Influencing meat attitudes with interhuman and interspecies moral appeals. Appetite, 168, 105654-105654. https://doi.org/10.1016/j.appet.2021.105654
Potts, A. (2017 - 2017). Meat culture. Brill.
Rothgerber, H., & Rosenfeld, D. L. (2021). Meat‐related cognitive dissonance: The social psychology of eating animals. Social and personality psychology compass, 15(5). https://doi.org/10.1111/spc3.12592
Swatland, H. J. (2010). Meat products and consumption culture in the West. Meat science, 86(1), 80-85. https://doi.org/10.1016/j.meatsci.2010.04.024