Vliv učitelů na postoje žáků vůči škole

• Název práce v češtině: Vliv učitelů na postoje žáků vůči škole
• Název v anglickém jazyce: The influence of teachers on student's attitudes towards school
• Klíčová slova: vzdělanostní rozdíly|postoje ke škole|žáci|učitelé|studenti
• Klíčová slova anglicky: educational differences|attitudes towards school|pupils|teachers|students
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.11.2022
• Datum zadání: 27.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2023 14:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Markéta Spitzerová

Zásady pro vypracování

1.Východiska:

Školy a učitelé mají významný vliv na studijní úspěch žáků a především na výsledky standardizovaných testů (Chetty, Friedman & Rockoff 2014, Hanushek & Rivkin 2010, Kane & Staiger, 2008, OECD, 2021, Rockoff, 2004). Podle výzkumů mají učitelé vliv nejen na studijní výsledky, ale i na rozvoj sociálně-emočních dovedností žáků. Výzkumy, které se zabývají vlivem učitelů na výsledky žáků “teacher effects” nebo “teacher value-added” dokládají vliv učitelů i na motivaci žáků k učení, vzdělávací aspirace a socialní dovendnosti jako je vytrvalost v plnění úkolů, pozornost nebo samostatnost (Breda, Grenet & Effenterre, 2020, Gershenson, 2016, Jennings & DiPrete, 2010, Kraft, 2019, Ladd a Sorensen, 2017, Ruzek a kol., 2015).

Zároveň mohou mít učitelé i dlouhodobý vliv na vzdělávání žáků, např. na studium vysoké školy. Podle Jacksona (2018) učitelé ovlivňují kromě kognitivních dovedností i nekognitivní dovednosti, které nesouvisí s výsledky testů, ale s chováním žáků, jako je absence, opakování ročníku nebo vyloučení. Toto chování dále předpovídá dokončení střední školy nebo nástup na vysokou školu (Jackson, 2018).

Podle OECD socio-emoční dovednosti žáka ovlivňují socioekonomické výsledky v průběhu celého jeho života. Tyto dovednosti se projevují v postojích, v pocitech i v chování žáků a mohou se rozvíjet skrz vzdělávaní (OECD, 2015). Mezinárodní šetření Programme for International Student Assessment (PISA) zjišťuje kromě studijní gramotnosti také postoje žáků a jejich spokojenost (PISA, 2018a). OECD konceptualizuje sociálně-emoční rozvoj pomocí třech modelů, které se týkají třech hlavních proměnných: školní klima, spokojenost žáků (well-being) a postoje žáka vůči škole (OECD, 2019). Postoje žáka vůči škole, které se překládají také jako zájem žáků o školu, jsou klíčové pro dlouhodobý vzdělávací úspěch žáků (Hoy, Hannum & Tschannen-Moran, 1998). Model žákovského postoje vůči škole se skládá z motivace zvládat úkoly a cíle v oblasti učení, vnímání hodnoty školy ze strany žáků a vzdělanostní aspirace žáků (OECD, 2019).

2.Cíle:
V této práci budu identifikovat faktory ze strany učitelů, které souvisí s postoji žáků vůči škole. Budu se zaměřovat především na motivaci žáků k učení a vzdělanostní aspirace. Cílem je pomocí dat TALIS-PISA link 2018 (Česká školní inspekce, 2018) na české populaci žáků 15 let ověřit vztah faktorů na úrovni učitelů s motivací a aspirací žáků v návaznosti na výše zmíněné studie a model OECD žákovských postojů (OECD, 2019).

Jako faktory na úrovni učitelů využiji indexy z dotazníku TALIS, vytvořené OECD (týkající se např. výukových metod, charakteristik a profesního profilu učitele, motivací učitele, spokojeností učitele v zaměstnání, alokace pracovního času učitelů, kooperace mezi učiteli nebo kvality vztahů mezi učiteli a žáky) (ČŠI, 2018).

3.Metodika:

Stanovené cíle budu zjišťovat sekundární analýzou dat z mezinárodního šetření TALIS-PISA link 2018 a PISA 2018 pomocí programu SPSS. K ověření hypotéz budu využívat víceúrovňových regresních modelů.

V souvislosti s povahou dat TALIS-PISA link je možné sledovat vztahy mezi proměnnými pouze jako korelace nebo asociace. Šetření bylo realizováno v jednom časovém okamžiku a nelze z něj tedy vyvozovat kauzální vztah (OECD, 2018a, OECD, 2018b).

4.Hypotézy:

- Výukové postupy učitelů využívající metody kognitivní aktivace souvisí s vyšší motivací studentů zvládat úkoly
- Vyšší spokojenost učitele s prací souvisí s vyšší motivací studentů k učení
- Vyšší kvalita vztahů mezi žáky a učiteli ve škole souvisí s hlubším vnímáním hodnoty školy žákem
- Vyšší dosažené vzdělání učitelů souvisí s vyšší vzdělanostní aspirací žáka
- Vyšší motivace žáka k učení souvisí s vyšší vzdělanostní aspirací žáka
- Jednotlivé typy škol se v průměrné aspiraci žáků liší


5.Charakteristika závěrů:

Závěry práce by měly ukázat, zda lze pomocí dat TALIS-PISA link 2018 ověřit hypotézu o souvislosti faktorů na straně učitele s postoji žáků ke škole, jejich motivací a aspirací. Výstupem bude odpověď na to, zda výsledky z tohoto výzkumu ověřují vliv učitele na postoje žáků vůči škole v české populaci.

Seznam odborné literatury

Breda, T., Grenet, J., Monnet, M. & Effenterre, C. (2020). Do Female Role Models Reduce the Gender Gap in Science? Evidence from French High Schools. HAL Sciences de l’Homme et de la Société, 2018-06. https://halshs.archives-ouvertes.fr/halshs-01713068v3.
Česká školní inspekce. (2018). Datové soubory a dotazníky. Dostipné online na: https://www.csicr.cz/cz/Mezinarodni-setreni/TALIS/Datove-soubory-a-dotazniky.
Gershenson, S. (2016). Linking teacher quality, student attendance, and student achievement. Education Finance and Policy, 11(2), 125-149. http://dx.doi.org/10.1162/EDFP_a_00180.
Hanushek, E. & Rivkin, S. (2010). Generalizations about using value-added measures of teacher quality. American Economic Review, 100(2), 267-271. http://dx.doi.org/10.1257/aer.100.2.267
Hoy, W., Hannum, J. & Tschannen-Moran, M. (1998). Organizational climate and student achievement: A parsimonious and longitudinal view. Journal of School Leadership. 8(4), 336-359. http://dx.doi.org/10.1177/105268469800800401.
Chetty, R., Friedman, J. & Rockoff, J. (2014). Measuring the impacts of teachers II: Teacher value-added and student outcomes in adulthood. American Economic Review, 104(9), 2633-2679. http://dx.doi.org/10.1257/aer.104.9.2633
Jackson, C. (2018). What do test scores miss? The importance of teacher effects on non–test score outcomes. Journal of Political Economy, 126(5), 2072-2107. http://dx.doi.org/10.1086/699018.
Jennings, J. & DiPrete, T. (2010), Teacher effects on social and behavioral skills in early elementary school. Sociology of Education, 83(2), 135-159. http://dx.doi.org/10.1177/0038040710368011.
Kane, T. & Staiger, D. (2008), Estimating Teacher Impacts on Student Achievement: An Experimental Evaluation. National Bureau of Economic Research, 14607. http://dx.doi.org/10.3386/w14607
Kraft, M. (2019). Teacher effects on complex cognitive skills and social-emotional competencies. Journal of Human Resources, 54(1), pp. 1-36, http://dx.doi.org/10.3368/jhr.54.1.0916.8265R3.
Ladd, H. & Sorensen, L. (2017). Returns to teacher experience: Student achievement and motivation in middle school. Education Finance and Policy, 12(2), 241-279. http://dx.doi.org/10.1162/EDFP_a_00194.
OECD. (2018a). PISA 2018 Database. Dostupné online na: https://www.oecd.org/pisa/data/2018database/
OECD (2019). PISA 2018 Results (Volume III): What School Life Means for Students’ Lives. Paris: PISA, OECD Publishing. https://dx.doi.org/10.1787/acd78851-en
OECD (2021). Positive, High-achieving Students?: What Schools and Teachers Can Do. Paris: TALIS, OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/3b9551db-en
OECD, (2015). Skills for Social Progress: The Power of Social and Emotional Skills, OECD Skills Studies. Paris: OECD Publishing. https://dx.doi.org/10.1787/9789264226159-en
OECD. (2018b). TALIS 2018 Database. Dostupné online na: https://www.oecd.org/education/talis/talis-2018-data.htm
Rockoff, J. (2004). The impact of individual teachers on student achievement: Evidence from panel data. American Economic Review, 94(2), 247-252. http://dx.doi.org/10.1257/0002828041302244.
Ruzek, E., Domina,T., Conley, A. M., Duncan, G. J. & Karabenick, S. A. (2015). Using value-added models to measure teacher effects on students’ motivation and achievement. The Journal of Early Adolescence, 35(5-6), 852-882. http://dx.doi.org/10.1177/0272431614525260.
Schleicher, A. (2018). PISA 2018: Insights and interpretations. Paris: OECD Publishing.
Šťastný, V., Boudová, S. & Basl, J. (2021). Zjištění z modulu TALIS-PISA link. Česká školní inspekce. Dostupné online na: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Zjisteni-z-TALIS-PISA-link-2018.