Česká politika v kontextu změn revoluce 1848: Proč se neprosadily politické vize hybatelů revolučních událostí?
Název práce v češtině: | Česká politika v kontextu změn revoluce 1848: Proč se neprosadily politické vize hybatelů revolučních událostí? |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Czech politics in the context of changes of the revolutionary year 1848: Why did the political visions of the revolutionary forces fail to succeed? |
Klíčová slova: | Revoluční rok 1848|politické myšlení 19. století|formování politických organizací|nacionalismus |
Klíčová slova anglicky: | Revolutionary year 1848|19th century political thought|formation of political organizations|nationalism |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav politologie (21-UPOL) |
Vedoucí / školitel: | prof. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 26.11.2022 |
Datum zadání: | 26.11.2022 |
Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 29.11.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 23.06.2023 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.05.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 23.06.2023 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Martin Štefek, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Huntington nazývá období 1828–1926 první dlouhou etapou demokratizace. Rok 1848, i když se může ve svém bezprostředním vývojové kontextu jevit jako neúspěšný, vedl k prosazení množství dílčích cílů a nevratných zisků v podobě zrušení poddanství a prosazení občanství, v návaznosti na to v prosazení ekonomických a výrobních změn na venkově a zavedení místních samospráv, upevnění soudní soustavy a principu rovnosti občana před zákonem. Ve své podstatě však byly revoluce v zásadě neúspěšné, i proto je namístě otázka, proč se v rakouské (české) politice neudržely po roce 1848 politické síly, představující hybatele tehdejších událostí, proč nebyly schopné pracovat ve větší soudržnosti, vytvářet organizované jednotky. Obecněji, v čem spočívala nepřipravenost těchto zpravidla měšťanských reprezentací k převzetí podílu na politické moci a jaká byla vzájemná rozdílnost přístupů k porevolučnímu vývoji i na základě národnostním. Právě národnostní roztříštěnost lze ilustrovat i na příkladě republikanismu, který byl frekventovaný v polském politickém myšlení, v německém byl úzce spojen s revolučními proudy a v českém zásadně chyběl. Na základě studia odborné literatury a dobového tisku autor popíše tehdejší situaci v českých zemích, a to zejména s ohledem na dispozice revolučních sil formovat se do politických organizací stranického typu, popíše náznaky těchto pokusů a vyhodnotí příčiny jejich neúspěchu; v obecné rovině rovněž naznačí případné rozdílné přístupy v aktivitách jednotlivých národních reprezentací, českých, německých, polských apod. S ohledem na teoretická východiska tvorby stranických struktur (M. Duverger, G. Sartori) bude jeho úkolem postihnout konkrétní slabiny a nepřipravenost tohoto procesu, který byl ostatně realizován v zemích českých relativně pozdě, až v průběhu 70. let. |
Seznam odborné literatury |
Deák, I. (1979). The lawful revolution: Louis Kossuth and the Hungarians, 1848-1849. Columbia University Press. Fitzpatrick, M. P., & Fitzpatrick, M. P. (2008). Liberal imperialism in Germany: expansionism and nationalism, 1848-1884 (Vol. 23). Bergmanna Books. Kolejka, J. (1989). Národy habsburské monarchie v revoluci 1848-1849. Svoboda. Polišenský, J. V. (1975). Revoluce a kontrarevoluce v Rakousku, 1848. Svoboda. Rath, R. J. (1953). The Failure of an Ideal: The Viennese Revolution of 1848. The Southwestern Social Science Quarterly, 3-20. Štaif, J. (2005). Obezřetná elita: česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830-1851. Dokořán, 2005. Sperber, J. (2005). The European Revolutions, 1848-1851 (Vol. 29). Cambridge University Press. Urban, O. (1982). Česká společnost 1848-1918. Svoboda. |