Česká politika v kontextu změn revoluce 1848: Proč se neprosadily politické vize hybatelů revolučních událostí?

• Název práce v češtině: Česká politika v kontextu změn revoluce 1848: Proč se neprosadily politické vize hybatelů revolučních událostí?
• Název v anglickém jazyce: Czech politics in the context of changes of the revolutionary year 1848: Why did the political visions of the revolutionary forces fail to succeed?
• Klíčová slova: Revoluční rok 1848|politické myšlení 19. století|formování politických organizací|nacionalismus
• Klíčová slova anglicky: Revolutionary year 1848|19th century political thought|formation of political organizations|nationalism
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav politologie (21-UPOL)
• Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.11.2022
• Datum zadání: 26.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2023 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Martin Štefek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Huntington nazývá období 1828–1926 první dlouhou etapou demokratizace. Rok 1848, i když se může ve svém bezprostředním vývojové kontextu jevit jako neúspěšný, vedl k prosazení množství dílčích cílů a nevratných zisků v podobě zrušení poddanství a prosazení občanství, v návaznosti na to v prosazení ekonomických a výrobních změn na venkově a zavedení místních samospráv, upevnění soudní soustavy a principu rovnosti občana před zákonem. Ve své podstatě však byly revoluce v zásadě neúspěšné, i proto je namístě otázka, proč se v rakouské (české) politice neudržely po roce 1848 politické síly, představující hybatele tehdejších událostí, proč nebyly schopné pracovat ve větší soudržnosti, vytvářet organizované jednotky. Obecněji, v čem spočívala nepřipravenost těchto zpravidla měšťanských reprezentací k převzetí podílu na politické moci a jaká byla vzájemná rozdílnost přístupů k porevolučnímu vývoji i na základě národnostním. Právě národnostní roztříštěnost lze ilustrovat i na příkladě republikanismu, který byl frekventovaný v polském politickém myšlení, v německém byl úzce spojen s revolučními proudy a v českém zásadně chyběl.
Na základě studia odborné literatury a dobového tisku autor popíše tehdejší situaci v českých zemích, a to zejména s ohledem na dispozice revolučních sil formovat se do politických organizací stranického typu, popíše náznaky těchto pokusů a vyhodnotí příčiny jejich neúspěchu; v obecné rovině rovněž naznačí případné rozdílné přístupy v aktivitách jednotlivých národních reprezentací, českých, německých, polských apod. S ohledem na teoretická východiska tvorby stranických struktur (M. Duverger, G. Sartori) bude jeho úkolem postihnout konkrétní slabiny a nepřipravenost tohoto procesu, který byl ostatně realizován v zemích českých relativně pozdě, až v průběhu 70. let.

Seznam odborné literatury

Deák, I. (1979). The lawful revolution: Louis Kossuth and the Hungarians, 1848-1849. Columbia University Press.
Fitzpatrick, M. P., & Fitzpatrick, M. P. (2008). Liberal imperialism in Germany: expansionism and nationalism, 1848-1884 (Vol. 23). Bergmanna Books.
Kolejka, J. (1989). Národy habsburské monarchie v revoluci 1848-1849. Svoboda.
Polišenský, J. V. (1975). Revoluce a kontrarevoluce v Rakousku, 1848. Svoboda.
Rath, R. J. (1953). The Failure of an Ideal: The Viennese Revolution of 1848. The Southwestern Social Science Quarterly, 3-20.
Štaif, J. (2005). Obezřetná elita: česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830-1851. Dokořán, 2005.
Sperber, J. (2005). The European Revolutions, 1848-1851 (Vol. 29). Cambridge University Press.
Urban, O. (1982). Česká společnost 1848-1918. Svoboda.