Intervence v oblasti destigmatizace duševních poruch

• Název práce v češtině: Intervence v oblasti destigmatizace duševních poruch
• Název v anglickém jazyce: Interventions to destigmatise mental disorders
• Klíčová slova: destigmatizace|stigma|duševní onemocnění|intervence|intervenční programy|preventivní programy|sociální vliv
• Klíčová slova anglicky: destigmatization|stigma|mental illness|intervention|intervention programs|prevention programs|social influence
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.11.2022
• Datum zadání: 29.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2023 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Barbora Nejedlá

Zásady pro vypracování

Východiska:
Stigmatizace jedinců trpících duševním onemocněním je aktuální problematikou. Psychická onemocnění jsou v moderní společnosti častým, avšak přehlíženým problémem. V české populaci v roce 2019 trpělo duševním onemocněním 21,7 % lidí, tedy každý pátý člověk (NUDZ, 2019).
Výzkum zabývající se stigmatizujícím jednáním vůči duševně nemocným v Česku a Anglii prokázal v České republice velmi vysokou míru stigmatizace v oblasti duševního zdraví. Odborníci jsou toho názoru, že stigma plyne z nízké míry informovanosti o duševních onemocněních. Intervence v podobě kampaní a projektů, zpřístupňující tyto znalosti veřejnosti, fungující na principu sociálního ovlivnění, by měly vést ke snížení stigmatu (Winkler, Csémy a kol., 2014).
Práce se zaměří na skupiny lidí, jež jsou náchylné ke stigmatizaci a na intervenční programy na dané skupiny cílící. Ohledně výběru skupin budu vycházet ze Střednědobého akčního plánu destigmatizace od Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ, 2018a). Jedná se o následné členění – osoby blízké, lékaři, zaměstnavatelé a učitelé. Po představení a analýze stigmatizujících skupin budou přiblíženy intervenční programy na ně cílící a bude zkoumána jejich efektivita v rámci sociálního vlivu.

Cíle:
Cílem této práce je vytvoření přehledu intervenčních programů týkajících se destigmatizace duševního zdraví. Intervenční programy budou analyzovány z hlediska jejich efektivity (tj. ovlivnění a dopadů na cílovou skupinu). Cílem bude určení, zdali jsou užité metody efektivní a cílovou skupinu správně ovlivňují (tedy vedou k destigmatizaci). Práce by tak měla najít odpověď na otázku: Jaká je efektivita intervencí v oblasti destigmatizace duševních poruch vůči stanoveným cílovým skupinám?

Metodika:
V práci půjde o vytvoření syntézy již existujících výzkumů týkajících se intervencí v oblasti duševního zdraví. Prvně budou stanoveny a popsány skupiny náchylné ke stigmatizaci pomocí existujících výzkumů. U skupin bude sledováno, jak se proměnil jejich přístup k duševně nemocným před a po absolvování intervenčního programu. Budou představeny a analyzovány české intervenční programy týkající se duševního zdraví cílící na tyto skupiny. Byly vybrány programy, které stojí na principu sociálního ovlivnění. Efektivita těchto programů bude posouzena pomocí zohlednění vhodnosti intervenčního média a jazyka, vybraného intervenátora a dalších klíčových aspektů působících na stanovenou cílovou skupinu.
Přehled bude pramenit z evaluací programů, pilotáží programů a jejich hodnocení, destigmatizačních manuálů či z akčních plánů jako je například Akční plán destigmatizace pro rok 2018 (NUDZ, 2018b).

Charakteristika závěrů:
Závěry budou mít charakteristiku přehledu, jenž bude shrnovat přístupy intervenčních programů k předem stanoveným cílovým skupinám. Budou vysledovány aspekty intervencí, jež jsou klíčové pro sociální zapůsobení na skupiny zvláště citlivé ke stigmatizaci a diskutován s tím související potenciál těchto intervencí k destigmatizaci duševních onemocnění.

Seznam odborné literatury

Cialdini, R. B. (2016). Před-svědčovaní: Revoluční způsob, jak ovlivnit a přesvědčit. Jan Melvil Publishing.
Guerrero, Z., Blažejovská, T., Kafková, H., Macháčková, M., Müller, M., Nesládek, M., ... & Winkler, P. (2021). VÝVOJ A PILOTÁŽ PROGRAMŮ PROTI STIGMATIZACI V ČESKÉ REPUBLICE. Česká a Slovenská Psychiatrie, 117(5).
Janousková, M., Formánek, T., Zrnecková, M., Alexová, A., Hejzlar, M., Chrtková, D., ... & Motlová, L. B. (2019). Jak omezovat stigmatizaci lidí s duševním onemocněním při výuce lékařství: intervence READ. Cas Lek Cesk, 151-155.
Janoušková, M., & Winkler, P. (2015). Stigma a psychiatrie. Psychiatrie, (1).
Kagstrom, A., Alexova, A., Tuskova, E., Csajbók, Z., Schomerus, G., Formanek, T., ... & Cermakova, P. (2019). The treatment gap for mental disorders and associated factors in the Czech Republic. European Psychiatry, 59, 37-43.
Ministerstvo zdravotnictví České republiky (2020). Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030 (NAPDZ).
Národní ústav duševního zdraví (2018a). Střednědobý akční plán destigmatizace 2019-2022.
Národní ústav duševního zdraví (2018b). Akční plán destigmatizace pro rok 2018.
Národní ústav duševního zdraví (2019). Mediaguide: Informace, data a příběhy na jednom místě.
Seroalo, K. B., Du Plessis, E., Koen, M. P., & Koen, V. (2014). A critical synthesis of interventions to reduce stigma attached to mental illness. Health SA Gesondheid, 19(1), 1-10.
Winkler, P., Csémy, L., Janoušková, M., & Bankovská Motlová, L. (2014). Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii: dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace. Psychiatrie, (2).
Winkler, P., Formánek, T., Mladá, K., & Lacko, S. E. (2021). Development of public stigma toward people with mental health problems in Czechia 2013–2019. European Psychiatry, 64(1).