Rozvod a delikvence mládeže

• Název práce v češtině: Rozvod a delikvence mládeže
• Název v anglickém jazyce: Divorce and juvenile delinquency
• Klíčová slova: rozvod|delikvence mládeže|selfreportový výzkum|teorie napětí|sociální kontrola|Česká republika
• Klíčová slova anglicky: divorce|youth delinquency|selfreport research|strain theory|social control|Czech Republic
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.11.2022
• Datum zadání: 24.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2023 14:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Klusáček

Zásady pro vypracování

Východiska:
Rodina jako primární skupina má nesporný vliv na chování dětí, pokud se však naruší vztahy v rodině, nebo dojde k rozpadu, může být rodina zdrojem napětí, které vyústí v delikvenci (Agnew, 1992). V počátcích výzkumu delikvence většina výzkumníků tvrdila, že mnoho delikventní mládeže pochází z rozpadlých rodin (Musics, 1995), a mezi lidmi dokonce panovalo přesvědčení, že rozpad rodiny patří mezi nejdůležitější příčiny delikvence (Shaw & Mckay, 1932). Tento poněkud přímočarý přístup už sice není moc aktuální, nemůžeme však zavrhnout to, že rozvod je pro děti složitá situace, při které se musí přizpůsobit změnám, a jsou tedy považovány za nejvíce ohrožené členy rodiny (Bartošová & Slepičková, 2016).

Vedle rozvodovosti autoři často zkoumají i strukturu rodiny a její souvislost s delikvencí (Hirschi, 2017). Mnoho studií tvrdí, že děti z rozpadlých rodin prokazují vyšší míru delikvence, ale např. Jacobsen a Zaatut (2022) nebo Schroeder a kolektiv (2010) se proti tomuto tvrzení staví. Jacobsen a Zaatut (2022) zároveň upozorňují, že je důležité rozlišovat mezi různými formami delikvence, jelikož odlišné formy mohou mít i různý původ. Na rozvod mohou také jinak reagovat dívky a chlapci. Podle teorie sociální kontroly jsou dívky více vázané na rodinu (Hirschi, 2017), a vztah mezi rozvodovostí a delikvencí by tudíž měl být silnější, ale ani zde mezi autory nedochází ke koncensu. Toto téma je tedy často zkoumané, ale jedná se spíše o diskusi, kde si autoři navzájem zpochybňují své poznatky. Proto bych chtěla zpřehlednit dosavadní poznatky a podpořit je novými daty z České republiky.

Česká republika totiž patří mezi evropské státy s vysokou rozvodovostí (Eurostat, 2020). V roce 2010 dokonce manželství končilo rozvodem v polovině případů (ČSÚ, n.d.), nicméně v poslední dekádě dochází převážně k poklesu a k roku 2021 se eviduje rozvodovost 39,7 %, což je nejnižší míra od začátku století (ČSÚ, 2022). Stále je to však vysoké procento, což značí, že se to dotýká i značného počtu dětí a v ČR je tato problematika stále relevantní.

Cíle:
Cílem práce je revidovat dosavadní poznání o vztahu mezi rozvodem a delikvencí mládeže. Práce by měla ověřit, zda se jedná o signifikantní vztah a popsat jeho sílu. Dále by měla poskytnout informace, jestli se dopady rozvodu jinak projevují u dívek a chlapců obecně, či v různých formách delikvence. Naším hlavním cílem je odpověď na otázku: Jak souvisí v ČR rozvod s delikvencí mládeže a mění se síla vztahu s časem?

Metodika:
Teoretická část práce bude syntézou dosavadního poznání z oblasti delikvence mládeže a faktorů, které s ní úzce souvisí. Vycházet budu jak z cizojazyčné, tak české literatury. Na teoretickou část následně naváži analýzou dat ISRD a jejich vzájemnou komparací pomocí softwaru SPSS. K popsání širšího kontextu aktuálního poznání o delikvenci mládeže v České republiky bude využit výzkum ISRD-4 a ke komparaci vztahu rozvodovosti a delikvence mládeže v čase výzkumy ISRD-2, ISRD-3 a ISRD-4.

Hypotézy:
Mezi rozvodovostí a delikvencí mládeže je signifikantní vztah.
U dívek je souvislost mezi rozvodovostí a delikvencí mládeže silnější než u chlapců.
Míra delikvence se liší pro různé složení rodin.
Rozvodovost má odlišný vliv na různé formy delikvence.

Charakteristika závěrů:
Práce by měla zpřehlednit dosavadní poznání z oblasti rozvodovosti a delikvence mládeže. Zároveň by měl být na zkoumaných datech prokázán vztah mezi rozvodovostí a delikvencí mládeže, popsána jeho síla, a to i u různých forem delikvence. Mělo by být také možné zjistit, jak se projevil rozvod v delikventním chování u chlapců a dívek.

Seznam odborné literatury

Agnew, R. (1992). Foundation for a General Strain Theory of Crime and Delinquency. Criminology (Beverly Hills), 30(1), 47-88.https://doi.org/10.1111/j.1745-9125.1992.tb01093.x
Bartošová, M., & Slepičková, L. (2016). Složené rodiny a perspektiva dětských aktérů: Nové tematické a metodologické přístupy ve výzkumu rodin po rozvodu. Sociální studia, 6(4).
ČSÚ. (n.d.). Sňatky a rozvody. Retrieved October 31, 2022, fromhttps://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/snatky-a-rozvody
ČSÚ. (2022). Pohyb obyvatelstva 2021. Retrieved October 31, 2022, fromhttps://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-rok-2021
Eurostat. (2020). EU crude divorce rate on the rise. Retrieved October 31, 2022, fromhttps://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-eurostat-news/-/DDN-20200710-1?inheritRedirect=true&redirect=/eurostat/en/news/whats-new
Hirschi, T. (2017). The Craft of Criminology: Selected Papers. Taylor and Francis.
Jacobsen, S. K., & Zaatut, A. (2022). Quantity or Quality?: Assessing the Role of Household Structure and Parent-Child Relationship in Juvenile Delinquency. Deviant behavior, 43(1), 30-43.https://doi.org/10.1080/01639625.2020.1774241
Musick, D. (1995). An introduction to the sociology of juvenile delinquency. State University of New York Press.
Shaw, C. R., & Mckay, H. D. (1932). Are Broken Homes a Causative Factor in Juvenile Delinquency?. Social forces, 10(4), 514-524.https://doi.org/10.2307/2569899
Schroeder, R. D., Osgood, A. K., & Oghia, M. J. (2010). Family Transitions and Juvenile Delinquency. Sociological inquiry, 80(4), 579-604.https://doi.org/10.1111/j.1475-682X.2010.00351.x