Pilotní validizace speciální škály Schizophrenia Proneness české verze MMPI-2 k detekci psychotického spektra obtíží

• Název práce v češtině: Pilotní validizace speciální škály Schizophrenia Proneness české verze MMPI-2 k detekci psychotického spektra obtíží
• Název v anglickém jazyce: Pilot validation of special scale Schizophrenia Proneness in czech version of MMPI-2 for detection of the psychotic spectrum disorders
• Klíčová slova: MMPI-2|Schizophrenia Proneness|schizofrenie
• Klíčová slova anglicky: MMPI-2|Schizophrenia Proneness|schizophrenia
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Michalec, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.11.2022
• Datum zadání: 24.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 30.01.2024 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.12.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 30.01.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem diplomové práce je popis speciální škály Schizophrenia Proneness (SzP) a její validizace na vzorku českých pacientů hospitalizovaných na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tato škála byla dodatečně vytvořena z položek diagnostické metody Minnesota Multiphasic Personality Inventory-2 (MMPI-2) ve snaze najít indikátor osobnostních charakteristik spojených se zvýšenou náchylností k rozvinutí onemocnění, která autoři definovali jako příbuzná schizofrenii (tj. schizofrenie, schizoafektivní porucha a poruchy osobnosti z klastru A dle DSM). Škála obsahuje 32 položek, které čerpají především z jiné, dříve dodatečně vytvořené škály MMPI-2 Paranoid Schizophrenia (Pz), přičemž v SzP byly vynechány ty položky Pz, které jsou také součástí škály Psychoticism (PSY). Specifikem škály SzP je, že nezahrnuje položky, které odkazují na zjevně psychotický obsah, a tak spíše než psychózu ve smyslu akutního psychopatologického stavu („state“) odráží dlouhodobé osobnostní rysy, které korelují s rozvojem psychotického onemocnění ve smyslu F20 dle MKN-10, a zároveň jsou dále přítomné také po rozvoji psychotického onemocnění, včetně fáze remise.

Obsahem literárně přehledové části bude popis škály Schizophrenia Proneness a jejího dosavadního, slibného, ale omezeného, výzkumu v kontextu s dalšími psychodiagnostickými nástroji pro detekci pacientů s (pre)psychotickými rysy. Pojem (pre)psychotických osobnostních rysů bude podrobněji definován. Dále bude charakterizována schizofrenie a schizoafektivní porucha jakožto hlavní reprezentanti onemocnění z okruhu schizofrenního spektra, pro které jsou charakteristické psychotické osobnostní rysy, nezávislé na akutní psychotické symptomatice. Také budou přiblížena specifika využití MMPI–2 u pacientů s psychotickým onemocněním.

Ve výzkumné části diplomové práce bude popsán výzkum realizovaný v kvantitativním metodologickém rámci. K analýze bude využita databáze anonymních dat z vyšetření pacientů, kteří byli hospitalizováni na Psychiatrické klinice VFN. Tito pacienti podstupují psychiatrické i psychologické vyšetření, na jejichž základě je stanovena jejich diagnóza. Ke stanovení psychodiagnostického závěru, že potíže jsou psychotické povahy, přispívají kromě klinického obrazu, získaného z pozorování a rozhovoru, také výsledky projektivních metod. Pacienti mohou tedy být rozděleni do srovnávaných skupin, aniž by již předem byly zohledněny jejich výsledky v MMPI-2. Předpokládaná velikost vzorku činí 60 participantů s validním MMPI-2 pro každou ze skupin.

Validita škály bude pilotně ověřena porovnáním výsledků pacientů s potížemi psychotické povahy (diagnóza schizofrenie a schizoafektivní poruchy), oproti pacientům s nepsychotickou povahou potíží pomocí t-testu pro nezávislé výběry. Dále bude na základě neparametrické ROC analýzy určen cut-off skór SzP pro nejlepší možné rozlišení pacientů s psychotickými rysy od pacientů bez těchto charakteristik.

Přínosem diplomové práce bude první ověření validity škály v českém prostředí a určení zmíněného cut–off skóru. Výsledky podají jednu z prvních zpráv o možnosti využít škálu Schizophrenia Proneness jako pomocnou metodu klinicko-psychologického vyšetření a dodají základ pro další zkoumání.

Seznam odborné literatury

Bolinskey, P. K., & Gottesman, I. I. (2010). Premorbid personality indicators of schizophrenia‐related psychosis in a hypothetically psychosis‐prone college sample. Scandinavian Journal of Psychology, 51(1), 68–74. https://doi.org/10.1111/j.1467-9450.2009.00730.x

Bolinskey, P. K., Gottesman, I. I., & Nichols, D. S. (2003). The Schizophrenia Proneness (SzP) scale: An MMPI‐2 measure of schizophrenia liability. Journal of Clinical Psychology, 59(9), 1031–1044. https://doi.org/10.1002/jclp.10187

Bolinskey, P. K., Gottesman, I. I., Nichols, D. S., Shapiro, B. M., Roberts, S. A., Adamo, U. H., & Erlenmeyer-Kimling, L. (2001). A new MMPI-derived indicator of liability to develop schizophrenia: evidence from the New York High-Risk Project. Assessment, 8(2), 127–143. https://doi.org/10.1177/107319110100800202

Čurdová, J., & Pourová, M. (2019). Minnesota Multiphasic Personality Inventory 2 – Recenze metody. Testfórum: Časopis pro psychologickou diagnostiku, 12, 6–12. http://doi.org/10.5817/TF2019-12-12447

Friedman, A. F., Bolinskey, P. K., Levak, R. W., & Nichols, D. S. (2014). Psychological assessment with the MMPI-2/MMPI-2-RF. Routledge.

Fusar‐Poli, P., Cappucciati, M., Rutigliano, G., Schultze‐Lutter, F., Bonoldi, I., Borgwardt, S., Riecher-Rössler, A., Addington, J., Perkins, D., Woods, S. W., McGlashan, T. H., Lee, J., Klosterkötter, J., Yung, A. R., & McGuire, P. (2015). At risk or not at risk? A meta‐analysis of the prognostic accuracy of psychometric interviews for psychosis prediction. World Psychiatry, 14(3), 322–332. https://doi.org/10.1002/wps.20250

Heinimaa, M., Salokangas, R. K. R., Ristkari, T., Plathin, M., Huttunen, J., Ilonen, T., Suomela, T., Korkeila, J., & McGlashan, T. H. (2003). PROD‐screen – A screen for prodromal symptoms of psychosis. International Journal of Methods in Psychiatric Research, 12(2), 92–104. https://doi.org/10.1002/mpr.146

Hsu, Y. C., Ye, Z., Dai, L., Jing, Y., Tsui, K. L., Yip, P. S., Li, W., & Zhang, Q. (2022). Understanding MMPI-2 response structure between schizophrenia and healthy individuals. Frontiers in Psychiatry, 13, 13:918999. https://doi.org/10.3389%2Ffpsyt.2022.918999

Hunter, H. K., Bolinskey, P. K., Novi, J. H., Hudak, D. V., James, A. V., Myers, K. R., & Schuder, K. M. (2014). Using the MMPI–2–RF to discriminate psychometrically identified schizotypic college students from a matched comparison sample. Journal of Personality Assessment, 96(6), 596–603. https://doi.org/10.1080/00223891.2014.922093

Nelson, M. T., Seal, M. L., Pantelis, C., & Phillips, L. J. (2013). Evidence of a dimensional relationship between schizotypy and schizophrenia: A systematic review. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 37(3), 317–327. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2013.01.004

Nichols, D. S., & Crowhurst, B. (2006). Use of the MMPI-2 in inpatient mental health settings. In J. N. Butcher (Ed.), MMPI-2: A practitioner's guide (pp. 195–252). American Psychological Association. https://doi.org/10.1037/11287-009

Oliver, D., Reilly, T. J., Baccaredda Boy, O., Petros, N., Davies, C., Borgwardt, S., McGuire, P., & Fusar-Poli, P. (2020). What causes the onset of psychosis in individuals at clinical high risk? A meta-analysis of risk and protective factors. Schizophrenia Bulletin, 46(1), 110–120. https://doi.org/10.1093/schbul/sbz039

Phillips, L. J., McGorry, P. D., Yung, A. R., McGlashan, T. H., Cornblatt, B., & Klosterkötter, J. (2005). Prepsychotic phase of schizophrenia and related disorders: Recent progress and future opportunities. The British Journal of Psychiatry, 187(48), 33–44. https://doi.org/10.1192/bjp.187.48.s33

Salokangas, R. K. R., Dingemans, P., Heinimaa, M., Svirskis, T., Luutonen, S., Hietala, J., Ruhrmann, S., Juckel, G., Graf von Reventlow, H., Linszen, D., Birchwood, M., Patterson, P., Schultze-Lutter, F., & Klosterkötter, J. (2013). Prediction of psychosis in clinical high-risk patients by the Schizotypal Personality Questionnaire. Results of the EPOS project. European Psychiatry, 28(8), 469–475. https://doi.org/10.1016/j.eurpsy.2013.01.001

Schuder, K. M., Gooding, D. C., Matts, C. W., & Bolinskey, P. K. (2016). Further evidence of the MMPI-2-RF's ability to discriminate psychometrically identified schizotypic college students from a matched comparison sample. Personality and Individual Differences, 94, 107–112. https://doi.org/10.1016/j.paid.2016.01.014