Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury

• Název práce v češtině: Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury
• Název v anglickém jazyce: Snobbery, individualism or cultural omnivorousness? A qualitative study of types of young culture consumers
• Klíčová slova: sociologie vkusu|kulturní spotřeba|sociální struktura|Pierre Bourdieu|individualizace|kulturní všežroutství|mládež
• Klíčová slova anglicky: sociology of taste|cultural consumption|social structure|Pierre Bourdieu|individualization|cultural omnivorousness|youth
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 23.11.2022
• Datum zadání: 23.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2023 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jiří Šafr, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Předpokládaný název: Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury
Východiska:
V rámci zkoumání vztahu vkusu a umístění v sociální struktuře existují v soudobé sociologii kultury tři hlavní proudy. Jedná se o homologický přístup, jehož zakladatelem je Pierre Bourdieu, který v knize Distinction (1984) mezi vkusem a sociální pozicí vidí jasnou spojitost. Příslušníci vyšších sociálních tříd preferují kulturní statky spojené s vyšší, legitimní kulturou. Druhým proudem je přístup individualizace. Podle této teorie v ekonomicky rozvinutých společnostech ztrácí vkus základ v sociální stratifikaci a jedinec tak může formovat svůj vkus bez ohledu na společenské postavení (např. Warde 1997). Dalo by se říci, že určitou kombinací těchto dvou teorií je teorie třetí, a sice teorie kulturního všežroutství, kterou poprvé představili Peterson a Simkus (1992) a Peterson a Kern (1996). Autoři zastávají názor, že snobskou exkluzi nahrazuje ve společnosti kulturní všežroutství.
Práce bude tuto problematiku zkoumat nejdříve v teorii, kdy se každému ze směrů bude podrobně věnovat a zároveň zde budou představeny soudobé výzkumy věnující se problematice. V empirické části práce bude provedeno přibližně 10 polostrukturovaných rozhovorů, přičemž metoda vedení rozhovoru bude inspirována článkem „Understanding Cultural Omnivorousness: Or, the Myth of the Cultural Omnivore“ (Warde, Wright & Gayo-Cal, 2007). Autoři v tomto článku nejprve pomocí dotazníku identifikovali 8 respondentů pocházejících z různých socioekonomických podmínek a zdánlivě spadajících do kategorie kulturních všežravců. S těmito respondenty byly následně provedeny kvalitativní polostrukturované rozhovory hodnotící způsob konzumace kultury na třech škálách, kterými byly vkus, participace a vědomosti. Na základě analýzy rozhovorů byla vytvořena typologie, v rámci které autoři identifikovali čtyři typy kulturních všežravců. V této práci bude provedena kvalitativní část výzkumu, výběr respondentů a položek pro hodnocení vkusu ale nebude vycházet z předchozího dotazníkového šetření, nýbrž z dosavadního výzkumu provedeného v ČR. Taktéž bude vytvořena typologie, která se však nebude omezovat pouze na teorii kulturního všežroutství.
Cíle:
Výzkumná otázka: Jsou vzorce kulturního vkusu mladých příslušníků střední třídy v Praze slučitelné s teoriemi o vztahu vkusu a sociálního postavení nebo některé z těchto teorií odporují?
Cílem práce je vytvořit typologii respondentů na základě jejich přístupu k různě legitimním kulturním statkům a posoudit, zda zjištěné vzorce vkusu odpovídají jedné z tří hlavních teorií, nebo naopak jsou s některou z těchto teorií v rozporu.
Metodika:
V teoretické části budou představeny tři hlavní proudy ve zkoumání vztahu vkusu a sociálního statusu a výzkumy zabývající se touto problematikou. V empirické části realizované kvalitativním explorativním výzkumem bude provedeno 10 polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory budou vedeny s pěti muži a pěti ženami ve věku 20-30 let, žijícími v Praze, příslušníky střední třídy, s VŠ vzděláním nebo VŠ studenty, přičemž jeden muž a jedna žena budou vždy zástupci jedné z následujících kategorií: Student/ka humanitního oboru, student/ka exaktního oboru, student/ka uměleckého oboru, zaměstnaný/á v oblasti kultury, zaměstnaný/á mimo oblast kultury. Rozhovor potrvá přibližně jednu hodinu a v rámci něj bude po respondentovi požadováno klasifikovat vybraná kulturní díla a vyjádřit na ně svůj názor. Využity k tomu budou stejně jako v metodice článku Warde, Wright & Gayo-Cal (2007) tři škály: Vkus jako takový, participace na kultuře a vědomosti ohledně kultury. Na základě rozhovorů bude zhodnocen vztah sociálního statusu a vkusu respondenta podle tří hlavních teorií a bude učiněn pokus o vytvoření typologie respondentů.
Charakteristika závěrů:
Závěrem práce bude vytvoření typologie respondentů na základě způsobu jejich konzumace kultury a zhodnocení, která teorie (statusová determinace, individualismus a kulturní všežravost) se shoduje s profily respondentů nejvíce. Limitem výzkumu je malý vzorek, který vyčerpává pouze malou část populace.

Seznam odborné literatury

Bourdieu, P. (1984). Distinction - A Social Critique of the Judgement of Taste. Routledge & Kegan Paul.
Chan, T. W., Goldthorpe, J. H. (2007). Social Stratification and Cultural Consumption: Music in England. European Sociological Review. Vol 23 (1), p. 1-19
Peterson, R. A., Kern, R. (1996). Changing Highbrow Taste: from Snob to Omnivore. American Sociological Review. Nr. 61, p. 900 -907
Peterson, R. A., Simkus, A. (1992): How Musical Tastes Mark Occupational Status Groups. Pp. 152 -86 in M. Lamont, M. Fournier eds. Cultivating Differences: Symbolic Boundaries and the Making of Inequality. Chicago: University of Chicago Press.
Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Špaček, O. (2018). Kulturní kapitál na vysoké škole: strukturace kulturního prostoru studentů Univerzity Karlovy. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 54 (5), 699-725.
Špaček, O. (2021). Kulturní kapitál a maturitní zkouška: analýza školních seznamů literárních děl. Orbis scholae 14 (3), 55-71.
Warde, A. (1997). Consumption, Food and Taste. London: Sage.
Warde, A., Wright, D., & Gayo-Cal, M. (2007). Understanding Cultural Omnivorousness: Or, the Myth of the Cultural Omnivore. Cultural sociology, 1(2), 143-164. https://doi.org/10.1177/1749975507078185