Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury
Název práce v češtině: | Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Snobbery, individualism or cultural omnivorousness? A qualitative study of types of young culture consumers |
Klíčová slova: | sociologie vkusu|kulturní spotřeba|sociální struktura|Pierre Bourdieu|individualizace|kulturní všežroutství|mládež |
Klíčová slova anglicky: | sociology of taste|cultural consumption|social structure|Pierre Bourdieu|individualization|cultural omnivorousness|youth |
Akademický rok vypsání: | 2022/2023 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 23.11.2022 |
Datum zadání: | 23.11.2022 |
Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 24.11.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 13.06.2023 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 07.05.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 13.06.2023 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Jiří Šafr, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Předpokládaný název: Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury Východiska: V rámci zkoumání vztahu vkusu a umístění v sociální struktuře existují v soudobé sociologii kultury tři hlavní proudy. Jedná se o homologický přístup, jehož zakladatelem je Pierre Bourdieu, který v knize Distinction (1984) mezi vkusem a sociální pozicí vidí jasnou spojitost. Příslušníci vyšších sociálních tříd preferují kulturní statky spojené s vyšší, legitimní kulturou. Druhým proudem je přístup individualizace. Podle této teorie v ekonomicky rozvinutých společnostech ztrácí vkus základ v sociální stratifikaci a jedinec tak může formovat svůj vkus bez ohledu na společenské postavení (např. Warde 1997). Dalo by se říci, že určitou kombinací těchto dvou teorií je teorie třetí, a sice teorie kulturního všežroutství, kterou poprvé představili Peterson a Simkus (1992) a Peterson a Kern (1996). Autoři zastávají názor, že snobskou exkluzi nahrazuje ve společnosti kulturní všežroutství. Práce bude tuto problematiku zkoumat nejdříve v teorii, kdy se každému ze směrů bude podrobně věnovat a zároveň zde budou představeny soudobé výzkumy věnující se problematice. V empirické části práce bude provedeno přibližně 10 polostrukturovaných rozhovorů, přičemž metoda vedení rozhovoru bude inspirována článkem „Understanding Cultural Omnivorousness: Or, the Myth of the Cultural Omnivore“ (Warde, Wright & Gayo-Cal, 2007). Autoři v tomto článku nejprve pomocí dotazníku identifikovali 8 respondentů pocházejících z různých socioekonomických podmínek a zdánlivě spadajících do kategorie kulturních všežravců. S těmito respondenty byly následně provedeny kvalitativní polostrukturované rozhovory hodnotící způsob konzumace kultury na třech škálách, kterými byly vkus, participace a vědomosti. Na základě analýzy rozhovorů byla vytvořena typologie, v rámci které autoři identifikovali čtyři typy kulturních všežravců. V této práci bude provedena kvalitativní část výzkumu, výběr respondentů a položek pro hodnocení vkusu ale nebude vycházet z předchozího dotazníkového šetření, nýbrž z dosavadního výzkumu provedeného v ČR. Taktéž bude vytvořena typologie, která se však nebude omezovat pouze na teorii kulturního všežroutství. Cíle: Výzkumná otázka: Jsou vzorce kulturního vkusu mladých příslušníků střední třídy v Praze slučitelné s teoriemi o vztahu vkusu a sociálního postavení nebo některé z těchto teorií odporují? Cílem práce je vytvořit typologii respondentů na základě jejich přístupu k různě legitimním kulturním statkům a posoudit, zda zjištěné vzorce vkusu odpovídají jedné z tří hlavních teorií, nebo naopak jsou s některou z těchto teorií v rozporu. Metodika: V teoretické části budou představeny tři hlavní proudy ve zkoumání vztahu vkusu a sociálního statusu a výzkumy zabývající se touto problematikou. V empirické části realizované kvalitativním explorativním výzkumem bude provedeno 10 polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory budou vedeny s pěti muži a pěti ženami ve věku 20-30 let, žijícími v Praze, příslušníky střední třídy, s VŠ vzděláním nebo VŠ studenty, přičemž jeden muž a jedna žena budou vždy zástupci jedné z následujících kategorií: Student/ka humanitního oboru, student/ka exaktního oboru, student/ka uměleckého oboru, zaměstnaný/á v oblasti kultury, zaměstnaný/á mimo oblast kultury. Rozhovor potrvá přibližně jednu hodinu a v rámci něj bude po respondentovi požadováno klasifikovat vybraná kulturní díla a vyjádřit na ně svůj názor. Využity k tomu budou stejně jako v metodice článku Warde, Wright & Gayo-Cal (2007) tři škály: Vkus jako takový, participace na kultuře a vědomosti ohledně kultury. Na základě rozhovorů bude zhodnocen vztah sociálního statusu a vkusu respondenta podle tří hlavních teorií a bude učiněn pokus o vytvoření typologie respondentů. Charakteristika závěrů: Závěrem práce bude vytvoření typologie respondentů na základě způsobu jejich konzumace kultury a zhodnocení, která teorie (statusová determinace, individualismus a kulturní všežravost) se shoduje s profily respondentů nejvíce. Limitem výzkumu je malý vzorek, který vyčerpává pouze malou část populace. |
Seznam odborné literatury |
Bourdieu, P. (1984). Distinction - A Social Critique of the Judgement of Taste. Routledge & Kegan Paul. Chan, T. W., Goldthorpe, J. H. (2007). Social Stratification and Cultural Consumption: Music in England. European Sociological Review. Vol 23 (1), p. 1-19 Peterson, R. A., Kern, R. (1996). Changing Highbrow Taste: from Snob to Omnivore. American Sociological Review. Nr. 61, p. 900 -907 Peterson, R. A., Simkus, A. (1992): How Musical Tastes Mark Occupational Status Groups. Pp. 152 -86 in M. Lamont, M. Fournier eds. Cultivating Differences: Symbolic Boundaries and the Making of Inequality. Chicago: University of Chicago Press. Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Špaček, O. (2018). Kulturní kapitál na vysoké škole: strukturace kulturního prostoru studentů Univerzity Karlovy. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 54 (5), 699-725. Špaček, O. (2021). Kulturní kapitál a maturitní zkouška: analýza školních seznamů literárních děl. Orbis scholae 14 (3), 55-71. Warde, A. (1997). Consumption, Food and Taste. London: Sage. Warde, A., Wright, D., & Gayo-Cal, M. (2007). Understanding Cultural Omnivorousness: Or, the Myth of the Cultural Omnivore. Cultural sociology, 1(2), 143-164. https://doi.org/10.1177/1749975507078185 |