Proměny tematizace smrti a umírání v sociologické teorii

• Název práce v češtině: Proměny tematizace smrti a umírání v sociologické teorii
• Název v anglickém jazyce: Changing Perspectives on Death and Dying in Sociological Theory
• Klíčová slova: smrt|sociologie smrti a umírání|individualizace společnosti|institucionalizace|revivalismus|sociologická teorie
• Klíčová slova anglicky: death|sociology of death and dying|individualization of society|institutionalization|revivalism|sociological theory
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 23.11.2022
• Datum zadání: 23.11.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.11.2022
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2023 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Zásady pro vypracování

1. Východiska:
Bakalářská práce se zabývá vývojem sociologických teorií o smrti a umírání v moderních západních společnostech. Sociologie ve svých počátcích téma smrti spíše přehlížela – výjimkou tvořilo téma sebevražd (Nešporová, 2013). Změna nastala s přechodem od „tradiční smrti“ ke „smrti moderní“, kdy smrt již nebyla duchovní cestou – tedy přestala být všudypřítomná a ochočená, a přesunula se z autority Boha do lékařských institucí (Nešporová, 2013; Walter, 1994; Ariés, 1977). Spolu s prodlužováním života a přesunutím smrti do zdravotnických zařízení se smrt odsouvá z veřejného dohledu – smrt se stává neviditelnou, tabuizovanou a umírající osamělými (Ariés, 1977; Walter, 1994; Elias, 1998).
Mnoho autorů se také domnívá, že s institucionalizováním smrti se smrt stává byrokratizovanou (Blauner, 1966). V reakci na osamělost umírajících a byrokratizaci smrti vznikla myšlenka na „dobrou smrt“ a zlepšení podmínek umírajících a vznikají tzv. hospicová hnutí a paliativní péče (Nešporová, 2013). Ke konci 20. století se objevuje myšlenka revivalismu smrti od Waltera (1994), který dává smrt do kulturního, sociálního a tělesného kontextu.
2. Cíle:
Cílem práce je zodpovědět následující výzkumnou otázku: Jak se proměňovaly teoretické přístupy ke smrti a umírání od klasické sociologie až po současnost? Ve své práci chci postihnout vývojovou linii konceptů a pojetí smrti od klasické po současnou sociologii a zasadit je do historických kontextů.
3. Metodika
Dostupnou odbornou literaturu získám pomocí vyhledávačů UKAŽ a Google Scholar, a to zadáním kombinace klíčových slov, pojmů či slovních spojení, která odkazují na dané téma, tedy například – sociology of death, sociology of dying, denial death, modern death, invisible death, good death. Postup rešerše literatury bude tedy systematický a bude vymezen časovým obdobím – polovina 19. století po současnost. Odbornou literaturu budu vyhledávat v českém a anglickém jazyce, avšak převažovat bude literatura anglická, vzhledem k malému zájmu autorů o problematiku v České republice. Pro práci s odbornou literaturou jsem zvolila postupy interpretace textů, rekonstrukce teoretických argumentů a konceptuální analýzy.
4. Charakteristika závěrů:
Závěry budou mít povahu souhrnné charakterizace hlavních linií vývoje teoretických pohledů na smrt a umírání v sociologii, která se bude opírat o přehled odborné literatury vztahující se k tématu. Součástí závěru bude také vytyčení důležitých otázek, kterým se dosud v dané problematice nevěnovala dostatečná pozornost, a identifikace mezer v dosavadním poznání. V závěru práce budou tedy zahrnuta také doporučení pro směřování dalšího sociologického bádání.

Seznam odborné literatury

Ariés, P. (1977). Dějiny smrti. Argo.
Blauner, R. (1966). Death and Social Structure, Psychiatry, 29(4), 378-394, DOI: 10.1080/00332747.1966.11023480
Elias, N. (1998). O osamělosti umírajících v našich dnech. Nakladatelství Franze Kafky.
Gorer, G. (1955). The Pornography of Death. Encounter, 3(10), 49 – 52.
Jackson, O. Ch., (1977). American Attitudes to Death. Journal of American Studies, 11(3), 297 – 312.
Jacobsen, H. M., (2022). Erving Goffman and the sociology of death and dying. In M. H. Jacobsen & G. Smith (Ed.), The Routledge International Handbook of Goffman Studies (p. 307-320). Routledge.
Kellehear, A. (1984). Are we a ‘death-denying’ society? A sociological review. Social Science & Medicine, 18(9), 713-721.
Nešporová, O. (2013). O smrti a pohřbívání. Centrum pro studium demokracie a kultury.
Parsons, T. (1963). Death in American Society – a Brief Working Paper. American Behavioral Scientist, 6(9), 61–65. https://doi.org/10.1177/000276426300600918
Walter, T. (1994). The revival of death. Routledge.
Walter, T. (2020). Death in the Modern World. Sage Publications.