Analýza narativů ve veřejné debatě připomínající 28. říjen v letech 1990-1993

• Název práce v češtině: Analýza narativů ve veřejné debatě připomínající 28. říjen v letech 1990-1993
• Název v anglickém jazyce: Analysis of narratives commemorating 28th October in the public debate in the years 1990-1993
• Klíčová slova: 28. říjen|státní svátek|česko-slovenské vztahy|90. léta|diskurzivní analýza|paměťová studia
• Klíčová slova anglicky: 28th October|national holiday|Czech-Slovak relations|90s|discours analysis|memory studies
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Miroslav Michela, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.10.2022
• Datum zadání: 21.10.2022
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 01.12.2022
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 23.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.
• Ocenění: Práce byla navržena na ocenění

Zásady pro vypracování

Období první poloviny 90. let je v Československu spojeno nejen s transformací politického, ekonomického a společenského systému, ale v podobně silné rovině také s otázkou česko-slovenských vztahů, jejichž řešení dospělo až k rozdělení společného státu. Předmětů vzájemných sporů bylo mnoho, od ekonomických (kdo na koho doplácí) až po reprezentační (kdo je ve světě, jak vidět). Důležitým místem sporu bylo i vztahování se k minulosti, ať už společné, či nespolečné. Nabízí se, že jedním ze zásadních historických bodů bude také vznik republiky. Jakým způsobem byl tento den zastoupen a co do něj bylo projektováno?
Cílem mojí bakalářské práce je analýza politické a mediální reprezentace 28. října ve veřejné diskusi v první polovině 90. let. Jak byl tento den a s ním spojený vznik meziválečné republiky interpretován a kým a proč byl používán? Byl nekonfliktním symbolem jednotného státu, jak by naznačovala absence diskuze o jeho přítomnosti ve svátkovém kalendáři v roce 1990, a Havlovy státnické projevy z téhož roku; nebo spíše symbolem české dominance, jak by naznačovalo brzké zrušení svátku v samostatné Slovenské republice již roku 1993? To jsou základní otázky, na něž hledám odpověď.
Studií věnujících se svátkovému kalendáři koncem 20. století není mnoho. O určitý přehled se pokusil Jan Socha v Proměně příběhu aneb státní svátky, významné a památné dny v letech 1946-1990, obdobím po roce 1989 se ale věnuje pouze okrajově. Podobně jako Zdeněk Beneš, který vhodně rozšířil samotný den 28. října na reprezentaci, do níž si každá část společnosti může promítnout různé obsahy. Úloze 28. října v oficiálním i disidentském narativu roku 1988, kdy byl tento den opět prohlášen státním svátkem se v práci Pripomenutie sedemdesiateho výročia vyhlásenia Československa v roku 1988: posilňovanie alebo erózia režimu? věnoval Miroslav Michela. Znovuzavedení státního svátku se věnovala v textu The Discursive Battle in 1988 over the Czechoslovak State Holiday 28 October také Karen Gammelgaard, která ve své další studii The Czech and Czechoslovak 28 October: Stability and change in four presidential addresses 1988–2008 došla až k roku 2008, ale pouze analýzou 4 prezidentských projevů. Velmi dobrým vhledem do problematiky v 90. letech je pak článek Norberta Kmeťa Snaha o uzákonenie 28. októbra za štátny sviatok po roku 1993, kde rozebírá právě parlamentní diskuze, které až do roku 2021 (po vydání článku) vedly vždy – s výjimkou roku 2018 – k odmítnutí návratu svátku. Obecný přístup ke svátkům jako k problematice vhodné pro historickou analýzu představuje publikace kolektivu okolo Dagmar Hájkové, Pavla Horáka, Vojtěcha Kesslera a Miroslava Micheli Sláva republice! Oficiální svátky a oslavy v meziválečném Československu, kde je věnován prostor také počátkům slavení 28. října. Ve své práci budu na státní svátek hledět skrze koncept Pierra Nory jako na symbolické místo paměti, které je utvářeno společenskou pamětí. Françoise Mayer ovšem na příkladu interpretace komunistického režimu v 90. letech ukázala, že o zkoumaném období neexistoval jednotící narativ. Ten se nerozpadal pouze dichotomicky na komunistický a antikomunistický, nýbrž sofistikovaněji na drobnější narativy. Stejně tak i já jsem přesvědčen, že vztahování se k 28. říjnu nebylo ani jednotné ani rozpadlé na dvě části (slovenské a české, nebo federativní a separatistické), nýbrž že existovalo více pohledů, které se vzájemně střetávaly, nebo prolínaly. Podobně jako to ukázal například Tomáš Sniegoň v pohledu na holokaust, bych se i já chtěl věnovat různým narativům, které v 90. letech existovaly, nikoli však těm vztahujícím se k holokaustu, ale právě k 28. říjnu. K analýze těchto narativů bych chtěl využít kritickou diskurzivní analýzu a diskurzivně-historickou analýzu, které umožňují podrobně rozebrat texty v celém jejich kontextu a analyzovat co a kdo říká a čeho tím dosahuje. Jako základ vnímám texty zejména Evy Lehečkové, Normana Fairclougha a Ruth Wodak.
Hlavními prameny jsou pro mě zápisy z jednání Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady, kde se diskutovala podoba svátkového kalendáře, ale i řada, z pohledu této práce, dílčích témat, kde zaznívala argumentace právě 28. říjnem, respektive vznikem republiky. Dalším pramenem jsou projevy prezidenta Václava Havla, jakožto zásadní politické autority ovlivňující veřejné mínění. Politická diskuze a prezidentské projevy ovšem ukazují omezený výsek, jakýsi institucionální diskurz. K poznání širší diskuze a k porozumění tomu, co svátek mohl znamenat pro veřejnost může dobře posloužit dobové zpravodajství. Dalším pramenem je tedy periodický tisk jak slovenský (Národná obroda, Pravda, Smena…), tak český (Lidové noviny, Rudé právo, Občanský deník…) a okrajově také televizní zpravodajství.

Seznam odborné literatury

ANTOHI, Sorin, Balázs TRENCSÉNYI a Péter APOR, ed. Narratives Unbound: Historical Studies in Post-Communist Eastern Europe. Central European University Press, 2007.

ASSMANNOVÁ, Aleida. Prostory vzpomínání: podoby a proměny kulturní paměti. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2018.

ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha: Prostor, 2001.

BENEŠ, Zdeněk. October 28, 1918. Rewriting or Overlayering of Czech Historical Memory? In: Historia@teoria, 1/2016, s. 101-120.

BRODSKÝ, Jiří. Czech Identity and Returning to Europe. In: Sien Quarterly, 1-2/2003, 9-22.

BÚTORA, Martin, Grigorij MESEŽNIKOV, Zora BÚTOROVÁ a Miroslav KOLLÁR. Odkiaľ a kam: Dvadsať rokov samostatnosti. Bratislava: Kalligram, 2013.

ČINÁTL, Kamil. Naše české minulosti: Aneb jak vzpomínáme. Praha: NLN, 2014

ÐURAŠKOVIĆ, Stevo. From ‘Husakism’ to ‘Mečiarism’: The National Identity-Building Discourse of the Slovak Left-Wing Intellectuals in 1990s Slovakia. In: KOPEČEK, Michal a Piotr WCIŚLIK, ed. Thinking Through Transition: Liberal Democracy, Authoritarian Pasts, and Intellectual History in East Central Europe After 1989. 1. Central European University Press, 2015.

FAIRCLOUGH, Norman. Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research. London: Routledge, 2003.

FAIRCLOUGH, Norman. Critical discourse analysis. In: GEE, James Paul, Michael HANDFORD. The Routledge Handbook of Discourse Analysis. New York: Routledge, 2012.

FOUCAULT, Michel. Archeologie vědění. Praha: Herrmann, 2016.

GÁL, Fedor. Dnešní krize česko-slovenských vztahů. Praha: Sociologické nakladatelství, 1992.

GAMMELGAARD, Karen. The Czech and Czechoslovak 28 October: Stability and changein four presidential addresses 1988–2008. In: ŠARIĆ, Ljiljana, Karen GAMMELGAARD a Kjetil Rå HAUGE. Transforming National Holidays. Identity discourse in the West and South Slavic countries, 1985-2010. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2012.

GAMMELGAARD, Karen. The Discursive Battle in 1988 over the Czechoslovak State Holiday 28 October. In: Scando-Slavica 57:1, 48–67 2011.

GAMMELGAARD, Karen, Ljiljana ŠARIĆ. Discursive construction of national holidays in West and South Slavic countries after the fall of communism: Introductory thoughts. In: ŠARIĆ, Ljiljana, Karen GAMMELGAARD a Kjetil Rå HAUGE. Transforming National Holidays. Identity discourse in the West and South Slavic countries, 1985-2010. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2012.

GJURIČOVÁ, Adéla a Michal KOPEČEK, ed. Kapitoly z dějin české demokracie po roce 1989. Praha: Paseka, 2008.

GJURIČOVÁ, Adéla a Tomáš ZAHRADNÍČEK. Návrat parlamentu: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989-1992. Praha: Argo, 2018.

GJURIČOVÁ, Adéla. Rozděleni minulostí: vytváření politických identit v České republice po roce 1989. Praha: Knihovna Václava Havla, 2011.

HÁJKOVÁ, Dagmar. 28. říjen a jeho podoby. In: MERHAUTOVÁ, Lucie a Jana MALÍNSKÁ, ed. 1918: model komplexního transformačního procesu?. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2010.

HÁJKOVÁ, Dagmar, Pavel HORÁK, Vojtěch KESSLER a Miroslav MICHELA, ed. Sláva republice!: oficiální svátky a oslavy v meziválečném Československu. Praha: Academia, 2018.

HLAVAČKA, Milan. Místa paměti a jejich „místo" v historickém a společenském „provozu". In: HLAVAČKA, Milan, Antoine MARÈS a Magdaléna POKORNÁ. Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace. Praha: Historický ústav, 2011.

HOLUBEC, Stanislav. Ještě nejsme za vodou: obrazy druhých a historická paměť v období postkomunistické transformace. Praha: Scriptorium, 2015.

HOLÝ, Ladislav. Malý český člověk a skvělý český národ: národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010.

KMEŤ, Norbert. Snaha o uzákonenie 28. októbra za štátny sviatok po roku 1993. In: PEKNÍK, Miroslav. Republika Česko-Slovensko: od monarchie k vlastnému štátu: ilúzie verzus realita. Bratislava: Ústav politických vied SAV, 2021.

KOPEČEK, Michal, ed. Architekti dlouhé změny: expertní kořeny postsocialismu v Československu. Praha: Argo, 2019.

KOVÁČ, Dušan. Dějiny Slovenska. Praha: NLN, 2011

KOVÁČ, Dušan. Slováci & Česi: dejiny. Bratislava: AEP, 1997.

KOVÁČ, Dušan. Štátne sviatky v Slovenskej republike jako „Miesta pamäti". In: HLAVAČKA, Milan, Antoine MARÈS a Magdaléna POKORNÁ. Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace. Praha: Historický ústav, 2011.

KRAPFL, James. Revoluce s lidskou tváří: politika, kultura a společenství v Československu v letech 1989-1992. Praha: Rybka Publishers, 2016.

LEHEČKOVÁ, Eva. Analýza diskurzu a kritická analýza diskurzu. In: ŠEBESTA, Karel, Eva LEHEČKOVÁ, Piotr Paweł PIERŚCIENIAK, Kateřina ŠORMOVÁ. Aplikovaná lingvistika: Příručka pro studenty Bc. studia ČJL. Praha: Karolinum, 2016.

LEHEČKOVÁ, Eva, Michal HOŘEJŠÍ. Ruth Wodaková. In: Studie z aplikované lingvistiky, 6 (1)/2015, s. 125-142.

LONDÁK, Miroslav, Slavomír MICHÁLEK, Peter WEISS, ed. Slovensko-evropský příběh. Praha: Academia, 2018.

MAYER, Françoise. Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo, 2009

MICHELA, Miroslav. Dve výročia „dňa slobody“. K oficiálnemu pripomínaniu 28. októbra 1918 na Slovensku v
rokoch 1918 – 1938. In: ROGUĽOVÁ, Jaroslava, Maroš HERTEL (ed.). Adepti moci a úspechu: etablovanie elít v moderných dejinách: jubileum Valeriána Bystrického. Bratislava : Veda, 2016.

MICHELA, Miroslav. Pripomenutie sedemdesiateho výročia vyhlásenia Československa v roku 1988: posilňovanie alebo erózia režimu?. In: DUDEKOVÁ KOVÁČOVÁ, Gabriela et al. V supermarkete dejín: podoby moderných dejín a spoločnosti v stredoeurópskom priestore. Bratislava : VEDA, vydavateľstvo SAV : Historický ústav SAV, 2021.

MICHELA, Miroslav. Státní oslavy a konstruování československé národní pospolitosti za první republiky. In: HUDEK, Adam, Michal KOPEČEK a Jan MERVART, ed. Čecho/slovakismus. Praha: NLN, 2019.

MICHELA, Miroslav. Štátny sviatok: čo symbolizuje 28. október 1918? In: HLAVAČKA, Milan a Jakub RAŠKA. Symboly doby: historické eseje. Praha: Historický ústav, 2019.

NORA, Pierre. Mezi pamětí a historií: problematika míst. Cahiers du CEFRES, 10/2010, 40-63.

REISIGL, Martin, Ruth WODAK. Diskurzivně-historický přístup (DHA). In: Studie z aplikované lingvistiky, 6 (1)/2015, s. 145-177.

RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: spolupráce a konflikty 1914-1992. Praha: Vyšehrad, 2012.

RYCHLÍK, Jan. Rozdělení Česko-slovenska 1989-1992. Praha: Vyšehrad, 2012.

SNIEGOŇ, Tomáš. Zmizelá historie: holokaust v české a slovenské historické kultuře. Praha: Argo, 2017.

SOCHA, Jan. Proměna příběhu aneb státní svátky, významné a památné dny v letech 1946-1990. In: Historie - Otázky - Problémy, 1/2012, s. 55-71.

ŠÚTOVEC, Milan. Semióza ako politikum, alebo, „Pomlčková vojna". Bratislava: Kalligram, 1999.

TEICH, Mikuláš, Dušan KOVÁČ, Martin D. Brown. Slovakia in History. Cambridge: Cambridge University Press, 2011.

THORNBORROW, Joanna. Narrative analysis. In: GEE, James Paul, Michael HANDFORD. The Routledge Handbook of Discourse Analysis. New York: Routledge, 2012.

WODAK, Ruth. Politics as usual: investigating political discourse in action. In: GEE, James Paul, Michael HANDFORD. The Routledge Handbook of Discourse Analysis. New York: Routledge, 2012.

ZAHRADNÍČEK, Tomáš. Debaty o čechoslovakismu a čechoslovácích na konci federace. In: HUDEK, Adam, Michal KOPEČEK a Jan MERVART, ed. Čecho/slovakismus. Praha: NLN, 2019.