Rozdíl mezi standardy elektronických podpisů před a po zavedení eIDAS.
Název práce v češtině: | Rozdíl mezi standardy elektronických podpisů před a po zavedení eIDAS. |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Difference between electronic signature standards before and after the introduction of eIDAS. |
Klíčová slova: | elektronický podpis – elektronická komunikace|informační architektura -|eGovernment |
Klíčová slova anglicky: | electronic signature - electronic communication -|information architecture|eGovernment |
Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav informačních studií a knihovnictví (21-UISK) |
Vedoucí / školitel: | Ing. Jitka Novotná, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 30.09.2022 |
Datum zadání: | 30.09.2022 |
Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 29.11.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 22.01.2024 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 05.12.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 22.01.2024 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Jan Dvořák, Dr. |
Zásady pro vypracování |
Cílem mé práce je porovnat fungování českého elektronického podpisu před a po implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady, který zavedl evropský standard pro elektronickou komunikaci eIDAS (electronic IDentification, Authentication and trust Services). V teoretické části práce bude na základě rešerše z dostupných zdrojů popsána architektura obou systémů, způsoby jejich fungování a příklady, jak mohou občané tyto prostředky využívat. Tato část také přiblíží jejich právní zakotvení. V praktické části bude popsán stav po implementaci a uvedeno porovnání legislativních předpisů, uživatelských funkcí a technického řešení obou modelů. Dále zodpoví na otázky, v čem se liší, co mají společného a jaké jsou výhody či nedostatky nového režimu. Získané informace mohou sloužit zájemcům o poznání problematiky elektronického podpisu u nás a také jako prezentace úspěšného zavedení standardu eIDAS v ČR. Bakalářská práce bude připravena v souladu s platnými vnitřními předpisy FF UK a dalšími metodickými pokyny a normativními dokumenty. |
Seznam odborné literatury |
DONÁT, Josef. Nařízení eIDAS: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2017. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-633-3. Regulation (EU) No 910/2014 of the European Parliament and of the Council of 23 July 2014 on electronic identification and trust services for electronic transactions in the internal market and repealing Directive 1999/93/EC". EUR-Lex. The European Parliament and the Council of the European Union. Retrieved 18 March 2016. BUDIŠ, Petr. Elektronický podpis a jeho aplikace v praxi. Olomouc: ANAG, 2008. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-465-1. MACGREGOR PELIKÁNOVÁ, Radka, Eva Daniela CVIK a Robert MACGREGOR. Qualified Electronic Signature - eIDAS Striking Czech Public Sector Bodies. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis [online]. Mendel University Press, 2019, 67(6. ISSN 1211-8516. Dostupné z: doi:10.11118/actaun201967061551 KMENT, Vojtěch. Elektronické právní jednání: analýza s důrazem na využití elektronického podpisu a elektronické pečeti podle práva EU, České republiky a Německa. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2018. xli, 417 stran. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-814-8. |