Využití mediace při práci s mladistvými pachateli trestné činnosti
| Název práce v češtině: | Využití mediace při práci s mladistvými pachateli trestné činnosti |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | The Use of Victim-Offender Mediation in Working with Juvenile Delinquents |
| Klíčová slova: | mladistvý pachatel|juvenilní delikvence|psychosociální zralost|restorativní justice|mediace mezi obětí a pachatelem |
| Klíčová slova anglicky: | juvenile delinquent|juvenile delinquency|psychosocial maturity|restorative justice|victim-offender mediation |
| Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Karolína Faberová |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 07.09.2022 |
| Datum zadání: | 07.09.2022 |
| Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 09.12.2022 |
| Datum a čas obhajoby: | 01.09.2023 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 28.06.2023 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 01.09.2023 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Bc. Lucie Zernerová, M.Sc., Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Práce si klade za cíl popsat psychologické aspekty mediace coby základního nástroje restorativní justice a přiblížit možnosti jeho praktického uplatnění při práci s klienty z řad mladistvých pachatelů trestné činnosti, přičemž zároveň nastíní jeho možné přínosy a limity.
Literárně-přehledová část představí obecné zákonitosti vývojového období adolescence, respektive dílčího věkového rozmezí 15–18 let, neboť tímto způsobem rozlišuje mladistvé osoby český právní řád. Podrobně popíše psychologický profil mladistvého pachatele se zvláštním zřetelem na oblast psychosociální zralosti a tento srovná s tím, jak na trestnou činnost mladistvých nahlíží právní systém ČR, především pak zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Zavede termín mediace a detailně rozebere jeho náležitosti a klíčové momenty z pohledu psychologie a práva. V neposlední řadě prozkoumá prospěšnost a efektivitu mediace ve vztahu k potřebám, postojům a budoucímu chování mladistvých delikventů. Součástí výzkumné části bude návrh kvantitativního výzkumu, jenž se bude zabývat otázkou, zda má úroveň psychosociální zralosti mladistvých pachatelů dopad na úspěšnost mediace z hlediska proměny postojů k trestné činnosti a míry recidivy nežádoucího chování. Navrhován je sběr dat před a po intervenci a následně ještě 24 měsíců od jejího uplynutí pro posouzení četnosti výskytu recidivy. Ačkoliv mediace platí za zavedený nástroj v oblasti řešení kriminality mládeže, studií, které by se komplexně zabývaly její psychologickou stránkou a zejména předpokladem zralosti mladistvých pachatelů, je, podobně jako aktuálních studií o této problematice vůbec, citelný nedostatek. Přínosem této práce je rozšíření a ucelení poznatků o roli psychologických faktorů v řešení trestné činnosti mladistvých pomocí mediace. |
| Seznam odborné literatury |
| Bouffard, J., Cooper, M., & Bergseth, K. (2016). The effectiveness of various restorative justice interventions on recidivism outcomes among juvenile offenders. Youth Violence and Juvenile Justice, 15(4), 465–480. https://doi.org/10.1177/1541204016647428
Bradshaw, W., Roseborough, D., & Umbreit, M. S. (2006). The effect of victim offender mediation on juvenile offender recidivism: A meta-analysis. Conflict Resolution Quarterly, 24(1), 87–98. https://doi.org/10.1002/crq.159 Cardona-Isaza, A. D., Jiménez, S. V., & Montoya-Castilla, I. (2021). Decision-making styles in adolescent offenders and non-offenders: Effects of emotional intelligence and empathy. Anuario de Psicología Jurídica, 32(1), 51–60. https://doi.org/10.5093/apj2021a23 De Boer, S., Testé, B., & Guarnaccia, C. (2022). How young offenders’ perceive their life courses and the juvenile justice system: A systematic review of recent qualitative research. Adolescent Research Review. https://doi.org/10.1007/s40894-022-00184-7 Farkas, J., Sófi, G., & Fekete, M. (2020). Psychological aspects of restorative justice. Belügyi Szemle, 68(2), 23–36. https://doi.org/10.38146/bsz.spec.2020.2.2 Gomis-Pomares, A., Villanueva, L., & García-Gomis, A. (2021). Disentangling the impact of victim-offender mediation in youth recidivism. Anuario de Psicología Jurídica, 31(1), 85–89. https://doi.org/10.5093/apj2021a8 Hansen, T., & Umbreit, M. (2018). State of knowledge: Four decades of victim‐offender mediation research and practice: The evidence. Conflict Resolution Quarterly, 36(2), 99–113. https://doi.org/10.1002/crq.21234 Jonas, J., Zebel, S., Claessen, J., & Nelen, H. (2022). The psychological impact of participation in victim-offender mediation on offenders: Evidence for increased compunction and victim empathy. Frontiers in Psychology, 12, 1–13. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2021.812629 Meléndez, A. (2020). The role of criminogenic needs and emotions in restorative justice: Offenders’ experiences in victim–offender mediation. European Journal of Probation, 13(1), 21–40. https://doi.org/10.1177/2066220320948374 Simmons, C., Fine, A., Knowles, A., Frick, P. J., Steinberg, L., & Cauffman, E. (2018). The relation between callous‐unemotional traits, psychosocial maturity, and delinquent behavior among justice‐involved youth. Child Development, 91(1), e120–e133. https://doi.org/10.1111/cdev.13176 |