Formování vztahu matky k dítěti během těhotenství a časného poporodního období

• Název práce v češtině: Formování vztahu matky k dítěti během těhotenství a časného poporodního období
• Název v anglickém jazyce: Development of the relationship between mother and child during pregnancy and early postpartum period
• Klíčová slova: mateřský bonding|vztah matky a dítěte|prenatální bonding|postnatální bonding
• Klíčová slova anglicky: maternal bonding|mother-child relationship|prenatal bonding|postnatal bonding
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Lea Takács, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 07.09.2022
• Datum zadání: 07.09.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 19.09.2022
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.04.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Laura Juríková

Zásady pro vypracování

Cílem této bakalářské práce je popsat, jak se vytváří vztah mezi matkou a dítětem od začátku těhotenství do ukončení šestinedělí, a pojmenovat hlavní faktory, které se na utváření tohoto vztahu podílejí.
Literárně-přehledová část představí teorii bondingu, tj. utváření a vývoj emočního pouta matky k dítěti. Představeny budou i psychoanalytické teorie, které se věnovaly vývoji vztahu matky a dítěte před vznikem teorií bondingu. Pozornost bude dále věnována klíčovým faktorům, které vývoj a kvalitu bondingu ovlivňují. Mezi tyto faktory patří sociálně ekonomický status ženy, resp. rodiny, dále faktory související s porodem a perinatálním obdobím (porodní zážitek včetně spokojenosti ženy s perinatální péčí, porodní intervence, zdravotní stav novorozence, raný kontakt matka-dítě, kojení), zdravotní stav ženy, psychologické faktory (osobnost ženy) a psychosociální faktory (vztah ženy k vlastní matce, způsob výchovy v jejím dětství, vztah s partnerem a podpora ze strany partnera a širšího sociálního prostředí).

Výzkumná část představí návrh prospektivní longitudinální studie, která se zaměří na vývoj a změny bondingu od počátku těhotenství do ukončení šestinedělí a na faktory, které tyto změny ovlivňují. Budou analyzovány jednak změny bondingu v závislosti na čase (jednotlivé fáze těhotenství a poporodního období) v celém souboru, jednak longitudinální trajektorie bondingu pomocí tzv. growth mixture model. Regresní analýza budu využita ke zkoumání souvislosti mezi jednotlivými trajektoriemi a faktory, které ovlivňují náležitost do příslušné trajektorie.

Ačkoli existují studie, které se zabývají pre- a postnatálním bondingem, chybí longitudinální studie, které by sledovaly vývoj bondingu od počátku těhotenství až do poporodního období a faktory, které vývoj bondingu ovlivňují. Přínosem bude popis trajektorie bondingu a souhrn
poznatků, které mohou být důležité pro celoživotní vztah matky a dítěte. Poznatky budou moct být dále využity například k identifikaci období, která jsou riziková pro poruchy bondingu.

Seznam odborné literatury

Bahari, S., Nourizadeh, R., Esmailpour, K., & Hakimi, S. (2021). The effect of supportive counseling on mother psychological reactions and mother–infant bonding following traumatic childbirth. Issues in Mental Health Nursing, 1–8.

Brandon, A. R., Pitts, S., Denton, W. H., Stringer, C. A., & Evans, H. M. (2009). A history of the theory of prenatal attachment. Journal of Prenatal & Perinatal Psychology & Health, 23(4), 201–222.

Çınar, N., Yalnızoğlu Çaka, S., Topal, S., & Uslu Yuvacı, H. (2022). Relationship between prenatal and maternal attachment: A longitudinal study from Turkey. Journal of Obstetrics and Gynaecology, 42(2), 220–227.

Crouch, M., & Manderson, L. (1995). The social life of bonding theory. Social Science & Medicine, 41(6), 837–844.

Dubber, S., Reck, C., Müller, M., & Gawlik, S. (2015). Postpartum bonding: The role of perinatal depression, anxiety and maternal–fetal bonding during pregnancy. Archives of Women’s Mental Health, 18(2), 187–195.

Feldman, R., Weller, A., Leckman, J. F., Kuint, J., & Eidelman, A. I. (1999). The nature of the mother’s tie to her infant: Maternal bonding under conditions of proximity, separation, and potential loss. Journal of Child Psychology and Psychiatry, and Allied Disciplines, 40(6), 929–939.

Fijałkowska, D., & Bielawska-Batorowicz, E. (2020). A longitudinal study of parental attachment: pre- and postnatal study with couples. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 38(5), 509–522.

Lehnig, F., Nagl, M., Stepan, H., Wagner, B., & Kersting, A. (2019). Associations of postpartum mother-infant bonding with maternal childhood maltreatment and postpartum mental health: A cross-sectional study. BMC Pregnancy and Childbirth, 19(1), 1–10.

McNamara, J., Townsend, M. L., & Herbert, J. S. (2019). A systemic review of maternal wellbeing and its relationship with maternal fetal attachment and early postpartum bonding. PloS One, 14(7), e0220032.

Ramsdell, E. L., & Brock, R. L. (2021). Interparental relationship quality during pregnancy: Implications for early parent–infant bonding and infant socioemotional development. Family Process, 60(3), 966–983.

Tichelman, E., Westerneng, M., Witteveen, A. B., van Baar, A. L., Henriëtte E van der Horst, Ank de Jonge, Berger, M. Y., Schellevis, F. G., Burger, H., & Peters, L. L. (2019). Correlates of prenatal and postnatal mother-to-infant bonding quality: A systematic review. PLoS One, 14(9).