Syndrom zástupného dítěte: způsob sdělení úmrtí sourozence a následné vztahy v rodině

• Název práce v češtině: Syndrom zástupného dítěte: způsob sdělení úmrtí sourozence a následné vztahy v rodině
• Název v anglickém jazyce: Replacement Child Syndrome: the Way of Communicating the Death of a Sibling and the Subsequent Relationships in the Family
• Klíčová slova: syndrom zástupného dítěte|zástupné děti|zástupné těhotenství|rodinná komunikace o smrti|úmrtí sourozence
• Klíčová slova anglicky: replacement child syndrome|replacement children|subsequent pregnancy|family communication about death|death of a sibling
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Klára Záplatová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 07.09.2022
• Datum zadání: 07.09.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.09.2022
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.04.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Karolína Vlčková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce je popsat, jakým způsobem ovlivňuje smrt dítěte, a tedy potenciálně traumatizující událost pro rodiče, jejich později narozené děti, které mohou být stylizovány do role tzv. zástupného dítěte. Často utajovaná existence zemřelého dítěte vede k vytvoření složité rodinné atmosféry, do které zástupné dítě přichází, a která na něj může mít zásadní vliv. Práce se zaměří na způsob komunikace, jakým bylo zástupným dětem sděleno, že před jejich narozením měla rodina ještě další dítě a souvislost způsobu komunikace s tím, jaké vztahy v rodině následně panovaly.

Literárně přehledová část představí dosud získané poznatky o syndromu zástupného dítěte se zaměřením na dopady na později narozené sourozence těchto dětí. Tato část práce také nastíní specifika této rodinné situace a budou představeny výsledky dosavadních výzkumů. Práce představí základní teoretická východiska pro vysvětlení toho, jak trauma rodičů ovlivňuje jejich děti. Stejně tak budou popsány základní mechanismy intergeneračního přenosu traumatu. Tématem bude dále proces truchlení a vyrovnání se se smrtí vlastního dítěte, které jsou důležitým faktorem ovlivňujícím atmosféru v rodině a vztahy s později narozeným dítětem.

Návrh výzkumu se zaměří na otázku, jakým způsobem byl zemřelý sourozenec přítomen v životech jedinců, kteří sami sebe označují za zástupné dítě, a jakým způsobem tato skutečnost ovlivňovala vztahy v rodině z jejich pohledu.

Smrt dítěte v prenatálním, perinatálním nebo raném věku je častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Téma je velmi tabuizováno a například o spontánních potratech se mluví velmi málo. Přitom další těhotenství následuje většinou do zhruba jednoho roku po smrti dítěte nebo samovolném potratu. Rodiče tedy nemají dostatek času a prostoru na to, aby svou ztrátu zpracovali, ale bezprostředně do rodiny přichází nové dítě, které může fungovat jako náhrada. Existují studie a důkazy o tom, jak je tato situace v mnohém složitá pro matky, případně pro oba rodiče. Velmi malé množství studií se ale zabývalo tím, jaké dopady má tato skutečnost na
zástupné děti, které přicházejí do rodiny ovlivněné traumaty, truchlením a smutkem. Zároveň neexistují studie z posledních let, které by se tomuto tématu věnovaly. Přínosem této práce je rozšíření poznatků o tom, jak trauma rodičů ovlivňuje jejich děti a o možném rozvinutí syndromu zástupného dítěte a subjektivně vnímaných dopadech této skutečnosti na život těchto dětí v dospělosti

Seznam odborné literatury

Anisfeld, L., & Richards, A.D. (2000). The Replacement Child: Variations on a Theme in History and Psychoanalysis. Psychoanalytic Study of the Child. 55(1), 301-318.

Cain, A. C., & Cain, B. S. (1964). On replacing a child. Journal of the American Academy of Child psychiatry. 3(3), 443-456.

Donoghue, O. (2017). The “Replacement Child”: On Adoption, Haunting, and the Unlived Life. Studies in Gender and Sexuality. 18(4), 313-317.

Grout, A., Bronna, D., & Romanoff, L. (2000). The myth of the replacement child: Parents stories and practices after perinatal death. Death Studies. 24(2), 93-113.

Lamb, E. H. (2002). The Impact of Previous Perinatal Loss on Subsequent Pregnancy and Parenting. The Journal of Perinatal Education. 11(2), 33-40.

Legg, C., & Sherick, I. (1976). The Replacement Child - A Developmental Tragedy: Some Preliminary Comments. Child Psychiatry and Human Development. 7(2), 113-126.

Olmsted, R. W., & Poznanski, E. O. (1972). The “replacement child”: A saga of unresolved parental grief. The Journal of pediatrics. 81(6), 1190-1193.

O Leary, J. M., Gaziano, C., & Thorwick, C. (2006). Born after loss: The invisible child in adulthood. Journal of Prenatal and Perinatal Psychology and Health. 21(1), 3.

Ünstündag-Budak, A. M. (2015). The replacement child syndrome following stillbirth: a reconsideration. Enfance. 3(3), 351-364.

Vollmann, S. R. (2014). A legacy of loss: Stories of replacement dynamics and the subsequent child. Omega – Journal of Death and Dying. 69(3), 219-247.