Léčba traumatu: pohled neurověd

• Název práce v češtině: Léčba traumatu: pohled neurověd
• Název v anglickém jazyce: Healing Trauma: A Neuroscientific Perspective
• Klíčová slova: trauma|attachment|neurovědy|funkční magnetická rezonance|PBSP
• Klíčová slova anglicky: trauma|attachment|neurosciences|functional magnetic resonance imaging|PBSP
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Klára Záplatová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.09.2022
• Datum zadání: 06.09.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.09.2022
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.04.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Juraj Jonáš, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce je zmapovat možnosti terapeutických metod v léčbě traumatu s přihlédnutím k aktuálním poznatkům neurovědních oborů o dopadu terapeutických metod na nervový systém člověka.
Literárně přehledová část práce nabízí přehled v současnosti využívaných terapií, jež byly podrobeny výzkumu v rámci neurověd nebo jsou jejich diskutovaným předmětem zájmu. Přináší dostupnou evidenci k efektivitě metod neurofeedbacku, Eye Movement Desensitisation and Reprocessing (EMDR) či Pesso Boyden System Psychomotor (PBSP) a zamýšlí se nad léčebným potenciálem jógy nebo mindfulness.
Návrh výzkumu navazuje na otázku účinnosti metod v léčbě traumatu. Výzkumný soubor budou tvořit traumatizovaní jedinci s attachmentovým traumatem v anamnéze. V rámci výzkumu se participantům dostane jedné intervence pomocí PBSP. Bude využita funkční magnetická rezonance pro zachycení změn v aktivaci specifických oblastí mozku zasažených traumatem v reakci na spouštěcí podnět před intervencí a po ní.
Práce navazuje na aktuální postřehy předních terapeutů i vědců orientovaných na léčbu traumatu, kteří stále více akcentují specifičnost přístupu k osobám, jež traumatem prošly. Očekávaným přínosem výzkumu je další rozšíření poznatků, získaných v souladu s evidence-based praxí, kterých je kvůli relativně novému zájmu o témat nedostatek, a podnícení odborné diskuse v oblasti na tělo zaměřených terapií.

Seznam odborné literatury

Dube, S. R., Anda, R. F., Felitti, V. J., Chapman, D. P., Williamson, D. F., & Giles, W. H. (2001). Childhood Abuse, Household Dysfunction, and the Risk of Attempted Suicide Throughout the Life Span: Findings From the Adverse Childhood Experiences Study. JAMA, 286(24), 3089. https://doi.org/10.1001/jama.286.24.3089
Levine, P. A. (2017). Trauma a paměť. Maitrea.
Porges, S. W. (2017). The Pocket Guide to The Polyvagal Theory: The Transformative Power of Feeling Safe. W. W Norton & Company.
Preiss, M., & Vizinová, D. (Ed.). (2019). Transgenerační přenos (nejen) traumatu. Irene.
Solomon, M. F., & Siegel, D. J. (Ed.). (2003). Healing trauma: Attachment, mind, body, and brain (1st ed). W.W. Norton.
Teicher, M. H., Samson, J. A., Anderson, C. M., & Ohashi, K. (2016). The effects of childhood maltreatment on brain structure, function and connectivity. Nature Reviews Neuroscience, 17(10), 652–666. https://doi.org/10.1038/nrn.2016.111
Van der Kolk, B. A. (2021). Tělo sčítá rány: Jak trauma dopadá na naši mysl i zdraví a jak se z něj léčit. Jan Melvil Publishing.
Wallin, D. J. (2020). Vazba v psychoterapii. Portál.
Winnette, P., & Baylin, J. F. (2017). Working with traumatic memories to heal adults with unresolved childhood trauma: Neuroscience, attachment theory and Pesso Boyden system psychomotor psychotherapy. Jessica Kingsley Publishers.
Zaleski, K. L., Johnson, D. K., & Klein, J. T. (2016). Grounding Judith Herman’s Trauma Theory within Interpersonal Neuroscience and Evidence-Based Practice Modalities for Trauma Treatment. Smith College Studies in Social Work, 86(4), 377–393. https://doi.org/10.1080/00377317.2016.1222110