Copingové mechanismy policistů z pohledu teorie plánovaného jednání

• Název práce v češtině: Copingové mechanismy policistů z pohledu teorie plánovaného jednání
• Název v anglickém jazyce: Coping mechanisms of police officers from the perspective of the theory of planned behavior
• Klíčová slova: coping|teorie plánovaného jednání|stres|policie|policejní kultura
• Klíčová slova anglicky: coping|theory of planned behavior|stress|police|police culture
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Karolína Faberová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 23.08.2022
• Datum zadání: 23.08.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 31.08.2022
• Datum a čas obhajoby: 01.09.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.06.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 01.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Cyril Kaplan, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem práce je popsat, pomocí jakých copingových mechanismů se příslušníci Policie České republiky vypořádávají se stresem plynoucím z jejich povolání, a představit teorii odůvodněného jednání jako možné vysvětlení pro volbu daných mechanismů.

Literárně přehledová část nejprve představí Policii České republiky z hlediska policejní kultury, jejího účelu a náplně práce jejích příslušníků. Následovat bude téma stresu v policejní profesi, přičemž pozornost bude věnována především organizačnímu stresu a vztahům s nadřízenými a kolegy.

Druhá kapitola literárně přehledové části se zaměří na copingové strategie, které policisté využívají a kterými jsou především sport a sociální podpora v rámci policejní subkultury. Zmíněny však budou i maladaptivní mechanismy, z nichž má největší prevalenci konzumace alkoholu. V rámci této kapitoly budou představeny i možnosti psychologické péče o policisty, a to především systém kolegiální podpory a Anonymní linka pomoci v krizi. Tématem budou i faktory ovlivňující volbu daných copingových mechanismů.

Poslední kapitola literárně přehledové části bude věnována Ajzenově teorii odůvodněného jednání a budou popsány její složky včetně vzájemných vztahů. V závěru bude navrženo, jak lze pomocí této teorie vysvětlit a predikovat, jaké copingové mechanismy policisté volí, a to především s ohledem na psychologickou péči jim poskytovanou.

Výzkumnou část bude tvořit návrh na replikaci výzkumu Hylanda et. al (2012) zabývajícího se otázkou, do jaké míry jsme schopni pomocí teorie odůvodněného jednání predikovat, zda policisté po prožití psychicky náročné situaci v rámci své profese vyhledají odbornou psychologickou pomoc. Očekávaný přínos výsledků tohoto výzkumu do psychologické teorie a praxe spočívá v edukaci policistů a odstranění překážek ve vyhledání psychologické péče za účelem častější volby adaptivních copingových strategií příslušníky Policie České republiky.

Seznam odborné literatury

Ajzen, I. (1991). The theory of planned behavior. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 50(2), 179–211. https://doi.org/10.1016/0749-5978(91)90020-T

Anderson, G. S., Di Nota, P. M., Groll, D., & Carleton, R. N. (2020). Peer Support and Crisis-Focused Psychological Interventions Designed to Mitigate Post-Traumatic Stress Injuries among Public Safety and Frontline Healthcare Personnel: A Systematic Review. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(20), 7645. https://doi.org/10.3390/ijerph17207645

Di Nota, P. M., Kasurak, E., Bahji, A., Groll, D., & Anderson, G. S. (2021). Coping among public safety personnel: A systematic review and meta–analysis. Stress and Health, 37(4), 613–630. https://doi.org/10.1002/smi.3039

Hyland, P., Boduszek, D., Shevlin, M., & Adamson, G. (2012). Investigating the Latent Structure of the Theory of Planned Behavior and its Effectiveness in Explaining Intentions to Participate in Counseling among a Sample of Police Officers. Journal of Police and Criminal Psychology, 27(2), 129–140. https://doi.org/10.1007/s11896-012-9103-9

Chopko, B. A., Palmieri, P. A., & Adams, R. E. (2013). Associations Between Police Stress and Alcohol Use: Implications for Practice. Journal of Loss and Trauma, 18(5), 482–497. https://doi.org/10.1080/15325024.2012.719340

Marchand, A., Nadeau, C., Beaulieu-Prévost, D., Boyer, R., & Martin, M. (2015). Predictors of posttraumatic stress disorder among police officers: A prospective study. Psychological Trauma: Theory, Research, Practice, and Policy, 7(3), 212–221. https://doi.org/10.1037/a0038780

Rose, T., & Unnithan, P. (2015). In or out of the group? Police subculture and occupational stress. Policing: An International Journal of Police Strategies & Management, 38(2), 279–294. https://doi.org/10.1108/PIJPSM-10-2014-0111

Syed, S., Ashwick, R., Schlosser, M., Jones, R., Rowe, S., & Billings, J. (2020). Global prevalence and risk factors for mental health problems in police personnel: A systematic review and meta-analysis. Occupational and Environmental Medicine, 77(11), 737–747. https://doi.org/10.1136/oemed-2020-106498

Talavera-Velasco, B., Luceño-Moreno, L., Martín-García, J., & García-Albuerne, Y. (2018). Psychosocial Risk Factors, Burnout and Hardy Personality as Variables Associated With Mental Health in Police Officers. Frontiers in Psychology, 9, 1478. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2018.01478

Violanti, J. M., Charles, L. E., McCanlies, E., Hartley, T. A., Baughman, P., Andrew, M. E., Fekedulegn, D., Ma, C. C., Mnatsakanova, A., & Burchfiel, C. M. (2017). Police stressors and health: A state-of-the-art review. Policing (Bradford, England), 40(4), 642–656. https://doi.org/10.1108/PIJPSM-06-2016-0097