Fenomén spánkové prokrastinace u českých adolescentů

• Název práce v češtině: Fenomén spánkové prokrastinace u českých adolescentů
• Název v anglickém jazyce: The Bedtime Procrastination Phenomenon of Czech Adolescents
• Klíčová slova: Spánková prokrastinace|kvalita spánku|délka spánku|chronotyp|sociální jet‑lag|adolescence
• Klíčová slova anglicky: Bedtime Procrastination|Sleep Quality|Sleep Duration|Chronotype|Social Jet‑lag|Adolescence
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Denisa Manková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.07.2022
• Datum zadání: 27.07.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.10.2022
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.06.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Pavla Čípková

Zásady pro vypracování

Cílem práce je sepsání odborné rešerše na základě, které bude prozkoumán fenomén spánkové prokrastinace ve spojitosti s chronotypem, kvalitou spánku, sociálním jet lagem a dalšími sociálními faktory u českých adolescentů.

Teoretická část představí spánek, fenomén spánkové prokrastinace, náplň tohoto chování a motivace, které k němu jedince vedou. Součástí bude také popis sociálního jet lagu, jednotlivých chronotypů, jejich charakteristik a odlišností. Další kapitola bude pojednávat o kvalitě spánku spolu s důležitými aspekty spánkové hygieny a sociálními faktory ovlivňujícími spánek i spánkovou prokrastinaci u dospívajících.

Výzkumná část diplomové práce se bude zabývat spánkovou prokrastinací, jejími obsahy a motivacemi v souvislosti s chronotypem adolescentních jedinců, kvalitou jejich spánku a dalšími sociálními faktory. Výzkum bude probíhat online formou pomocí dotazníkového šetření na středních školách v oblasti Hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Žáci těchto škol budou rozděleni dle druhu jejich aktuálního bydliště. Skrze dotazník MEQ bude zmapován jejich chronotyp. Škála PSQI ukáže subjektivní kvalitu spánku, s pomocí škály BPS bude měřen výskyt spánkové prokrastinace a některé položky z dotazníku MCTQ budou použity na odhalení míry sociálního jet lagu. Poslední část nově vytvořeného dotazníku se bude zbývat motivacemi ke spánkové prokrastinaci a jejím obsahem.

Přesto, že je fenomén spánkové prokrastinace aktuálním tématem, v recentních studiích se zatím nevyskytuje příliš často a téměř mizivě na adolescentní populaci. Tato práce by měla přispět k jeho prozkoumání na souboru českých adolescentů. Poodkrýt motivace k tomuto chování a jeho obsahy. Poukázat na souvislosti pojící se se spánkovou prokrastinací a stejně tak na rizika tohoto chování. Výsledky výzkumu by mohly být pobídkou ke změnám ve školství či případným implementacím těchto poznatků do vzdělávacích programů např. v rámci spánkové hygieny u adolescentní populace a tím působit preventivně.

Seznam odborné literatury

Biller, A. M., Molenda, C., Zerbini, G., Roenneberg, T., & Winnebeck, E. C. (2021). One year later: Longitudinal effects of flexible school start times on teenage sleep and subjective psychological outcomes. bioRxiv, 2021.07.27.453940. https://doi.org/10.1101/2021.07.27.453940

Cingelová, L. (2020). Možné příčiny odkládání času ke spánku [Bakalářská práce]. Masarykova univerzita.

Fárková, E., Novák, J. M., Manková, D., & Kopřivová, J. (2020). Comparison of Munich chronotype questionnaire (MCTQ) and morningness-eveningness questionnaire (MEQ) Czech version. Chronobiology International, 37(11), 1591-1598. https://doi.org/10.1080/07420528.2020.1787426

Gradisar, M., Gardner, G., & Dohnt, H. (2011). Recent worldwide sleep patterns and problems during adolescence: A review and meta-analysis of age, region, and sleep. Sleep Medicine, 12(2), 110–118. https://doi.org/10.1016/j.sleep.2010.11.008

Henderson, S. E. M., Brady, E. M., & Robertson, N. (2019). Associations between social jetlag and mental health in young people: A systematic review. Chronobiology International, 36(10), 1316–1333. https://doi.org/10.1080/07420528.2019.1636813

Kadzikowska-Wrzosek, R. (2020). Insufficient sleep among adolescents: The role of bedtime procrastination, chronotype and autonomous vs. controlled motivational regulations. Current Psychology, 39(3), 1031–1040. https://doi.org/10.1007/s12144-018-9825-7

Kroese, F. M., De Ridder, D. T. D., Evers, C., & Adriaanse, M. A. (2014). Bedtime procrastination: Introducing a new area of procrastination. Frontiers in Psychology, 5. https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fpsyg.2014.00611

Li, X., Buxton, O. M., Kim, Y., Haneuse, S., & Kawachi, I. (2020). Do procrastinators get worse sleep? Cross-sectional study of US adolescents and young adults. SSM - Population Health, 10, 100518. https://doi.org/10.1016/j.ssmph.2019.100518

Lund, L., Sølvhøj, I. N., Danielsen, D., & Andersen, S. (2021). Electronic media use and sleep in children and adolescents in western countries: A systematic review. BMC Public Health, 21(1), 1598. https://doi.org/10.1186/s12889-021-11640-9

Martínez-Lozano, N., Barraco, G. M., Rios, R., Ruiz, M. J., Tvarijonaviciute, A., Fardy, P., Madrid, J. A., & Garaulet, M. (2020). Evening types have social jet lag and metabolic alterations in school-age children. Scientific Reports, 10(1), 16747. https://doi.org/10.1038/s41598-020-73297-5

Nauts, S., Kamphorst, B. A., Stut, W., De Ridder, D. T. D., & Anderson, J. H. (2019). The explanations people give for going to bed late: A qualitative study of the varieties of bedtime procrastination. Behavioral Sleep Medicine, 17(6), 753–762. https://doi.org/10.1080/15402002.2018.1491850

Novák, J. (2016). Metody hodnocení kvality spánku: Pittsburský index kvality spánku a Manningův index [Disertační práce, Univerzita Karlova]. Digitální repozitář UK. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/74526

Sirois, F. M., & Pychyl, T. A. (2016). Procrastination, health, and well-being. Elsevier Science & Technology. http://ebookcentral.proquest.com/lib/cuni/detail.action?docID=4579154

Tarokh, L., Saletin, J. M., & Carskadon, M. A. (2016). Sleep in adolescence: Physiology, cognition and mental health. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 70, 182–188. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2016.08.008

Tarokh, L., Short, M., Crowley, S. J., Fontanellaz-Castiglione, C. E. G., & Carskadon, M. A. (2019). Sleep and circadian rhythms in adolescence. Current Sleep Medicine Reports, 5(4), 181–192. https://doi.org/10.1007/s40675-019-00155-w

Zhu, L., Meng, D., Ma, X., Guo, J., & Mu, L. (2020). Sleep timing and hygiene practices of high bedtime procrastinators: A direct observational study. Family Practice, 37(6), 779–784. https://doi.org/10.1093/fampra/cmaa079