Souvislost percepce rizika s kulturními světonázory a hodnotovou orientací české populace

• Název práce v češtině: Souvislost percepce rizika s kulturními světonázory a hodnotovou orientací české populace
• Název v anglickém jazyce: Relation of risk perception with cultural worldviews and value orientation of the Czech population
• Klíčová slova: percepce rizik|kulturni kognice|hodnotová orientace|kulturní teorie|riziko|hodnoty
• Klíčová slova anglicky: risk perception|cultural cognition|value orientation|cultural theory|risk|value
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Eva Richter, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.06.2022
• Datum zadání: 09.06.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 14.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2023 13:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Východiska:
Rizika jsou všudypřítomná, pojí se s každým naším rozhodnutím a jsou stěžejním pojmem pro moderní společnost. Řada studií a výzkumů demonstrovala důležitost percepce rizika pro lidské chování (Siegrist & Árvai, 2020). Méně je toho však známo o odlišnostech v percepci rizika v závislosti na sociálně-kulturních vlivech. Práce se proto věnuje tématu percepce rizika v kontextu kulturní kognice a hodnotových orientací.
Kulturní kognice je metodologický přístup, který vychází z kulturní teorie (Douglas & Wildavsky, 1983) a má za cíl její empirické ověření. Podle kulturní teorie je individuální vnímání rizika určeno kulturní orientací jedince. Teorie používá schéma dvou os, grid a group, pomocí kterých rozlišuje čtyři vzorce sociálních vztahů neboli kulturních způsobů života jedince – hierarchismus, egalitářství, individualismus a fatalismus (Douglas & Wildavsky, 1983). Ve výzkumu kulturní kognice se obvykle používá dvanáct ustálených výroků, tři výroky pro každý směr, dotazovaných pomocí škál (Kahan, 2012).
Hodnoty a hodnotové orientace zaujímají v sociologii významnou pozici, protože ovlivňují postoje, chování, normy a životní způsoby jedinců (Anýžová, 2014; Schwartz, 2003). K měření hodnotových orientací se dnes nejčastěji používá Schwartzův (1992) přístup vycházející z kruhového diagramu základních deseti hodnot (například úspěch, univerzalismus, tradice). Hodnoty zakreslené vedle sebe jsou ve vzájemném souladu a protilehlé hodnoty jsou ve vzájemném konfliktu. Hodnotové orientace jsou dotazovány baterií výroků za pomocí škál, čímž se měří deset centrálních hodnotových typů (Anýžová, 2014).
Z předchozích studií zabývajících se vztahem percepce rizika a kulturní kognicí nebo hodnotovými orientacemi (například Whitfield et al., 2009; Liu & Yang, 2021; Kahan et al. 2012) vyplývá, že signifikantní vztahy je možné sledovat pouze rizik týkajících se klimatických změn, nukleární energie a pandemie covid-19. Z toho důvodu se v práci zaměřím primárně na tyto rizika a případně je dále doplním o několik dalších rizik získaných na základě dodatečné rešerše literatury. Whitfield et al. (2009) ukazuje, že jedinci, kteří se více přiklánějí k tradičním hodnotám, spíše znevažují globální environmentální rizikům. Lidé, kteří se v rámci kulturní kognice ztotožňují s hierarchismem a individualismem obecně vnímají klimatické rizika jako méně závažná (Kahana et al., 2012).
2. Cíle:
Hlavní cíl: Diplomové práce je zjistit, jak se liší percepce rizika české populace z hlediska kulturní kognice a hodnotových orientací.
Dílčí cíle:
a) Zhodnotit jednotlivé způsoby empirického ověřování kulturní teorie (Douglas & Wildavsky, 1983) a zdůvodnit vhodnost přístupu kulturní kognice.
b) Empirické ověření přístupu kulturní kognice na české populaci.
3. Metodika:
Diplomová práce bude kvantitativní studií založenou na online dotazníkovém šetření reprezentativního vzorku české populace. Závislou proměnnou bude index percepce rizika, sestrojený na základě škál výroků o zvolených rizikách. Nezávislými proměnnými budou kulturní kognice a hodnotové orientace (způsob dotazování viz východiska). Dalšími doplňujícími proměnnými budou sociodemografické údaje respondentů.
4. Hypotézy:
H01:Percepce rizika u české populace se liší v závislosti na kulturní kognici a hodnotových orientacích.
H02: Lidé vyznávající tradiční hodnoty mají tendenci podhodnocovat environmentální rizika.
H03: Lidé, kteří se ve schématu kulturní kognice řadí mezi hierarchisty nebo individualisty, mají tendenci podhodnocovat klimatická rizika.
5. Charakteristika závěrů:
Dosavadní rešerše literatury ukázala, že přístup kulturní kognice nebyl doposud testován v českém prostředí. Z toho důvodu je očekávaným závěrem zjistit, zdali je tento koncept vůbec přenositelný a vhodný pro českou populaci. Percepce rizika a Schwartzův přístup hodnotových orientací doposud nebyly v českém prostředí testovány v návaznosti. Jejich společná aplikace a úspěšnost ověření, jsou proto další očekávaným závěrem této práce.

Seznam odborné literatury

Anýžová, P. 2014. The Comparability of Schwartz’s Human Values Scale in International Data. Czech Sociological Review, 50(4), 547–580.
Douglas, Mary, Aaron B. Wildavsky. 1983. Risk and culture: An essay on the selection of technical and environmental dangers. University of California Press.
Kyselá, E. 2013. Teorie vnímání rizik: od psychologie k sociologii mezi daným a konstrukcí. Phisophica et historica, (2) pp. 35-57.
Kahan, Dan M. 2012. ‘Cultural Cognition as a Conception of the Cultural Theory of Risk’. Pp. 725–59 in Handbook of Risk Theory, edited by S. Roeser, R. Hillerbrand, P. Sandin, and M. Peterson. Dordrecht: Springer Netherlands.
Kahan, D. M., Peters, E., Wittlin, M., Slovic, P., Ouellette, L. L., Braman, D., & Mandel, G. (2012). The polarizing impact of science literacy and numeracy on perceived climate change risks. Nature Climate Change, 2(10), 732–735.
Liu, Z., & Yang, J. 2021. Public Support for COVID-19 Responses: Cultural Cognition, Risk Perception, and Emotions. Health Communication, 1–11.
Lupton, D. 1999. Risk. New York: Routledge.
Richter, E. 2020. Sociologie a zkoumání rizika: sociální konstrukce a institucionalizace
rizika. In Jiří Buriánek, Eva Richter (ed.). Život v průsečíku rizik. (pp. 9-34). Praha: Karolinum.
Schwartz, Shalom H. 1992. ‘Universals in the Content and Structure of Values: Theoretical Advances and Empirical Tests in 20 Countries’. Pp. 1–65 in Advances in Experimental Social Psychology. Vol. 25. Elsevier.
Schwartz, S. H. 2003. „A Proposal for Measuring Value Orientations across Nations. Pp. 259–319 in European Social Survey Core Questionnaire Development. ESS
central co-ordinating team.
Siegrist, Michael, and Joseph Árvai. 2020. ‘Risk Perception: Reflections on 40 Years of Research’. Risk Analysis 40(S1):2191–2206.
Slovic, P. 2000. The perception of risk. Earthscan Publications.
Whitfield, S. C., Rosa, E. A., Dan, A., & Dietz, T. (2009). The Future of Nuclear Power: Value Orientations and Risk Perception. Risk Analysis, 29(3), 425–437.
Zinn, J. (Ed.). 2008. Social theories of risk and uncertainty: An introduction. Blackwell Pub.