Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Počátky filmového školství
Název práce v češtině: Počátky filmového školství
Název v anglickém jazyce: Genesis of film education in Czechoslovakia
Klíčová slova: filmové školství|výchova filmového dorostu|filmové učiliště|počátky filmového školství|školství|kinoškoly|filmové kurzy|Praga-film|Excelsiorfilm|Wetebfilm|Filmová liga československá|Masarykův lidovýchovný ústav|Filmová práce|Československá filmová společnost|Československá filmová akademie|Celoroční denní kurzy|Karel Plicka|Karel Smrž|Otakar Vávra|Jindřich Honzl|Václav Binovec|Richard Branald|Antonín Fencl|Českomoravské filmové ústředí
Klíčová slova anglicky: film education|development of film education|film school|film education for youth|education|film curses
Akademický rok vypsání: 2021/2022
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ivan Klimeš
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 26.05.2022
Datum zadání: 26.05.2022
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 08.06.2022
Datum a čas obhajoby: 04.09.2023 08:00
Datum odevzdání elektronické podoby:12.08.2023
Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2023
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
V mé bakalářské práci se chci věnovat prvním pokusům o filmové školství v Československu.
Zaměřím se na časový úsek přibližně od roku 1918, kdy máme první dochované zmínky o jednorázových a pravidelných kurzech zaměřených na výchovu filmařů a herců. Výzkum zakončím obdobím, kdy byla založena první vysoká filmová škola v Československu, tedy do roku 1945.
V tomto časovém úseku 20ti let můžeme sledovat zejména zmiňované kurzy pořádané například organizacemi zaměřenými na kulturu, jako je třeba Masarykův lidovýchovný ústav (MLÚ) nebo později samotné Ministerstvo školství a národní osvěty. Ty se mj. snažily vzdělávat okolí častými filmovými projekcemi, besedami a přednáškami o filmu. Pravidelné kurzy většinou obsahovaly teoretickou přípravu, jak číst filmovou řeč a jak film analyzovat. Při praktické výuce se nejvíce zaměřovalo na práci s kamerou, aby budoucí filmaři byli schopni ovládat techniku, avšak důležitou součástí byly i režijní dovednosti, např. jak vést herce a celý štáb. Účastníci se rovněž učili základům psaní scénáře. Taktéž i některé produkční společnosti, jako je Praga-film, Excelsior nebo Weteb film, pořádaly vlastní kurzy s účelem vychovat si vlastní herce, které poté budou obsazovat do svých filmů.
Kromě podobných kurzů, se objevovaly i různé plány na filmové školy nebo alespoň, jak zapojit filmovou výchovu do rámcového vzdělávání na školách.
Například Masarykův Lidovýchovný Ústav svolal v dubnu roku 1932 anketu, kde Tomáš Trnka, ředitel MLÚ, promluvil o nutnosti filmové školy v Československu, která by sjednocovala filmovou teorii, kritiku i praxi a měla by pravidelné výstupy experimentálních filmů, jež by prospěly české filmové produkci. Profesor Ing. Ferdinand Pujman ve spolupráci se Státní konzervatoří, Akademií výtvarných umění, České techniky, Umělecko - průmyslové školy ad. sestavili podle této vize plán na filmovou školu. Podle plánu by škola měla sestávat ze dvou oddělení. Pro filmové kameramany a pro režiséry a herce. Avšak kvůli hospodářské krizi, která panovala hlavně v první polovině třicátých let, nebyly prostředky pro realizaci. Proto bylo doporučeno, aby byl plán přepracován na prozatímní pravidelné filmové kurzy.
Rovněž filmoví tvůrci Otakar Vávra a Jindřich Honzl se angažovali v rozšíření filmového řemesla do povědomí mládeže a širší veřejnosti. Roku 1939 podali návrh na Ministerstvo školství, který obsahoval plány na zřízení filmové školy. Avšak i zde tehdejší dobová situace realizaci zabránila. Oba tyto plány se uplatnily při budování FAMU.
Podobných kurzů, či plánů na filmovou výchovu bylo na počátcích mnoho. Pokusím se je všechny chronologicky zmapovat a zamyslet se nad tím, jak tyto kurzy ovlivnily pozdější scénu filmového školství v Československu.
Seznam odborné literatury
HONZL, Jindřich a Otakar VÁVRA. Navrhujeme školu pro výchovu filmového dorostu. Ve Zlíně: Tisk, [1939]. 64 s.
KLIMEŠ, Ivan: Kinematografie a stát v českých zemích 1895–1945. Praha: FF UK 2016.
LUJKOVÁ, Květa: Výchova filmových kádrů. Historie Střední průmyslové školy filmové. Brno, 2013. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. Dostupné z:https://is.muni.cz/th/odifm/KLujkova_magisterska-prace_FINAL.pdf.
ŠTÁBLA, Zdeněk: Data a fakta z dějin čs. kinematografie. Sv. 1–4. Praha: ČSFÚ 1988–1990
ŠTÁBLA, Zdeněk: Rozšířené teze k dějinám československé kinematografie.
Praha : 1919 - 1939
VADAS, Daniel: Výchova filmového dorastu 1932-1945: Kontinuálne snahy filmového oboru. Brno, 2019. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce: doc. Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.
VÁVRA, Otakar: Podivný život režiséra. Obrazy vzpomínek. Praha: Prostor 1996.
ZVARÍK, Emil: Celoročný denný kurz pre kineticků fotografiu a kinematografiu při Škole umeleckých remesiel. Filmový sborník historický 2. Praha: ČSFÚ 1991, s. 121–132
Abeceda scenáristy a herce. Praha: (s. n.) 1935.

Český filmový zpravodaj, Abeceda filmového scenáristy. Praha 1935 Výchova filmového dorostu 1932-1945
Filmový kurýr. Praha.1927-1944. Týdně. ISSN 1801-9501.
Český filmový zpravodaj.1921–1942. Týdně. ISSN 1801-9455.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK