Efektivita mentoringového programu pro zvýšení vztahových kompetencí u osob ve věku 12-26 let

• Název práce v češtině: Efektivita mentoringového programu pro zvýšení vztahových kompetencí u osob ve věku 12-26 let
• Název v anglickém jazyce: Effectiveness of a mentoring programme to increase the relational competence in 12–26 years-old
• Klíčová slova: mentoring|mládežnický mentoring|vztahové kompetence|efektivita
• Klíčová slova anglicky: Mentoring|Youth Mentoring|Relational Competences|Effectiveness
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Kamila Urban, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.05.2022
• Datum zadání: 10.05.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 31.05.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.04.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 31.05.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Ondřej Pešout, Ph.D.
• Konzultanti: Mgr. Monika Drahošová

Zásady pro vypracování

Cílem diplomové práce je zmapovat efektivitu mentoringového programu u sociálně znevýhodněných dospívajících, adolescentů a mladých dospělých ve věku 12-26 let. Specificky, zda zapojení se do tohoto programu vede ke zlepšení ve vztahových kompetencích. Práce se bude zabývat mentoringem pro mládež (youth mentoring) coby formou preventivního programu, ve kterém spolupracuje mentor se svým menteem formou jeden na jednoho. Z dostupných studií (např. DuBois et al., 2011) vyplývá, že mentoring může sloužit jako pozitivní intervence širokému spektru emocionální, behaviorálních, zdravotních či akademických problémů.

Obsahem teoretické části bude vymezení teorie mentoringu, tato část shrne také nejdůležitější studie provedené v posledních letech, jež si kladly za cíl ověření efektivity této metody práce s mladými lidmi. Diplomová práce dále zmapuje jednotlivé psychosociální aspekty mentoringu, díky kterým je tato forma dlouhodobé podpory efektivní a může vést ke zlepšení v mnoha dalších oblastech života klienta. Mezi ty patří například teorie psychologického bezpečí, teorie sebeurčení či teorie attachmentu.

Výzkumná část práce si klade za cíl empiricky ověřit předpoklad, že zapojení do mentoringového programu zlepšuje definované vztahové kompetence (vztah k sobě samému, vztah k druhému a mezilidská komunikace) u osob ve věku 12-26 let. Výzkum bude proveden v neziskové organizaci Lata – programy pro mládež a rodinu, z.ú., konkrétně u klientů mentoringového programu Ve dvou se to lépe táhne. Ti do organizace přicházejí primárně z důvodu absence vztahu, ve kterém se mohou přirozeně učit, rozvíjet své psychosociální dovednosti a zdravý vztah k sobě samým. Dané kompetence budou hodnoceny mentory-dobrovolníky ve věku 18-30 let, kteří s klienty tráví pravidelně 1-3 hodiny týdně. Výzkum bude mít kvaziexperimentální design a data budou získávána longitudinálně po dobu 6 měsíců u každého klienta programu pomocí online dotazníků, které mentoři vyplní vždy po každém setkání s klientem. Dostupné výzkumy se neshodují v tom, zda má délka programu vliv na jeho efektivitu, mentoringové programy zapojené do výzkumů trvají 2-60 měsíců, průměrná délka je 11 měsíců (Raposa et al., 2019). Jelikož pro vytvoření vztahu a následné přehodnocení cílů spolupráce se doporučuje 6 měsíců byla délka sběru dat stanovena na 6 měsíců. Online dotazník bude založen na otázkách
pokrývajících behaviorální projevy daných kompetencí, které bude mít možnost mentor během schůzek u svého klienta pozorovat a následně je na škále hodnotit.

Diplomová práce by měla přispět k lepšímu zmapování fungování metody mentoringu u dospívajících, adolescentů a mladých dospělých, realizovaný výzkum pak odpoví na otázku, zda tato forma podpory vede ke zlepšení vztahových kompetencí u dané klientely. Výsledkem bude vědecky ověřená intervence využitelná u sociálně znevýhodněných osob ve věku 12-26 let.

Seznam odborné literatury

DuBois, D. L., Portillo, N., Rhodes, J. E., Silverthorn, N., & Valentine, J. C. (2011). How effective are mentoring programs for youth? A systematic assessment of the evidence. Psychological Science in the Public Interest, 12(2), 57–91. https://doi.org/10.1177/1529100611414806.

Brumovská, T., & Málková, G. (2010). Mentoring: výchova k profesionálnímu dobrovolnictví. Portál.

Brumovská, T., & Seidlová Málková, G. (2020). Characteristics, quality features and dynamics in formal youth mentoring relationships: the rhodes model revisited. Československá psychologie, 64(2), 197-211.

Raposa, E. B., Rhodes, J., Stams, G. J. J. M., Card, N., Schwartz, S., Yoviene Sykes, L. A., Kanchewa, S., Kupersmidt, J., & Hussain, S. (2019). The effects of youth mentoring programs: A meta-analysis of outcome studies. Journal of youth and adolescence, 48(3), 423-443. https://doi.org/10.1007/s10964-019-00982-8

Rhodes, J.E. (2008). Improving youth mentoring interventions through research-based practice. American Journal Of Community Psychology, 41, 35–42. https://doi.org/10.1007/s10464-007-9153-9