Čínská žena z nejnižší společenské vrstvy na konci císařství a počátku moderní doby
| Název práce v češtině: | Čínská žena z nejnižší společenské vrstvy na konci císařství a počátku moderní doby |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Underprivileged Chinese woman in late Qing and early Republican period |
| Klíčová slova: | genderové problémy|Ida Pruitt|pracující ženy|emancipace žen|Májové hnutí|misionáři|Čína |
| Klíčová slova anglicky: | gender issues|Ida Pruitt|working women|women´s emancipation|May Fourth Movement|missionaries|China |
| Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra sinologie (21-KSI) |
| Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Olga Lomová, CSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 31.03.2022 |
| Datum zadání: | 31.03.2022 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 01.04.2022 |
| Datum a čas obhajoby: | 09.02.2023 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 18.01.2023 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 09.02.2023 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Práce se zaměří na to, jak se změnil život žen nejnižší společenské vrstvy v době pádu císařství a po nástupu Čínské republiky a jejích modernizačních snah. Hlavním pramenem bude „autobiografie“ staré paní Ning, kterou zaznamenala americká misionářka Ida Pruitt. Na základě toho pramene diplomantka představí způsob života „tradiční“ ženy v Pekingu, její zaměstnání, hodnoty, které vyznává, pohled na svět, včetně setkávání s různými zaměstnavateli a jejich prostřednictvím různými kulturami, a také její pohled na emancipaci žen mladší generace. Tyto skutečnosti budou vsazeny do historického kontextu (role ženy v tradiční společnosti, dobové společenské změny v perspektivě postavení žen) a zejména do kontextu diskurzu Májového hnutí. Vedle sekundární literatury v této části práce autorka zohlední také Lu Xunovu povídku Zhufu. Součástí práce bude představení autorky analyzované autobiografie, okolnosti vzniku jejího díla a zamyšlení nad autentičností tohoto ojedinělého pramene. |
| Seznam odborné literatury |
| Prameny Ida Pruitt. Daughter of Han: The autobiography of a Chinese working woman. 1945. Korespondence Idy Pruitt (Collection: Papers of Ida Pruitt, 1850s-1992 | HOLLIS for (harvard.edu) Lu Xun, Zhufu (povídka ze sbírky Panghuang) Gamble, Sidney D. Peking - a Social Survey. Leiden: BRILL, 2011. (Původní vydání 1921 dostupné na archive.org) Literatura Chen, Dongyuan, Wang, Yunwu, ed. a Bo, Weiping, ed. Zhongguo funü shenghuo shi. Zaiban. Shanghai: Shangwu yinshuguan, Minguo 26 [1937]. (Nové vydání 1984) Chen Gaohua and Tong Shaos, eds. Zhongguo funü tongshi. 10 vols. Hangzhou, China: Hangzhou Chubanshe, 2010. Hinsch, Bret. Women in Imperial China. Lanham, MD: Rowman and Littlefield, 2016 (kapitola 7, dynastie Qing). Jindai Zhongguo funü shi yanjiu. Taibei: Zhongyang yanjiu yuan jindai shi yanjiu suo, 1994. Sun Gaojie, qingmo min chu Beijing xiaceng funü zhiye shenghuo tanxi, 2014 Sun Gaojie, „The Research of Women Relief in Beijing 1902-1937 Based on Official Activities“, dissertační práce, Tiencin: Univerzita Nankai, 2012. Lyell, William A. Lu Hsün's vision of reality. Berkeley: University of California Press, ©1976. Mann, Susan. “Women, Families, and Gender Relations.” In The Cambridge History of China. Vol. 9, The Ch’ing Empire to 1800, Part 1. Edited by Willard J. Peterson, 428–472. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2002. Wang Qin, Nüxing zhiye yu jindai chengshi shehui. Beijing shehui kexue wenxian chuban she, 2010 Yuan Xi, Jindai Beijing de shimin shenghuo. Beijing: Beijing chuban she, 2000. |