Práce školního psychologa s dětským svědkem domácího násilí
| Název práce v češtině: | Práce školního psychologa s dětským svědkem domácího násilí |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | School psychologist's work with child witnesses of domestic violence |
| Klíčová slova: | domácí násilí|dětský svědek|školní psycholog|práce s dítětem |
| Klíčová slova anglicky: | Key words: domestic violence|child witness|school psychologist|working with the child |
| Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Kamila Urban, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 30.03.2022 |
| Datum zadání: | 30.03.2022 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 13.04.2022 |
| Datum a čas obhajoby: | 01.09.2023 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 29.06.2023 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 01.09.2023 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. Karolína Faberová |
| Zásady pro vypracování |
| Cílem práce je zmapovat problematiku rozpoznávání dětských svědků domácího násilí školním psychologem a jeho další práci s nimi. Literárně přehledová část představí práci školního psychologa a jeho práva a povinnosti zanesené v legislativě. Rovněž bude popsána spolupráce mezi školním psychologem, školským poradenským týmem a dalšími institucemi spolupracujícími na zdravém vývoji dítěte. Dál bude přiblížena problematika domácího násilí s ohledem na dítě, jako svědka. Rozebrán bude syndrom CAN, sekundární viktimizace, traumatizace a její dopad na výkon a chování dítěte ve škole. Výzkumná část se zaměří na otázku, zda jsou školní psychologové schopni rozpoznat dětského svědka domácího násilí v běžném školním prostředí, zda jsou připraveni s takovým dítětem správně komunikovat a zda vědí, kde mohou čerpat další podporu v procesu/ na koho se obrátit. Tyto informace budeme zjišťovat hloubkovými rozhovory s praktikujícími školními psychology. Kritériem bude teoretické nasycení. Ačkoliv současné výzkumy a sběry dat potvrzují, že je domácí násilí v České republice častým jevem, nejsme na řešení této skutečnosti dostatečně připraveni, ať už legislativně nebo právě v práci s obětí domácího násilí. Děti byly v této problematice dlouho přehlíženy a nebylo jim věnováno dostatečné množství pozornosti. V současné době se výzkumníci stále více zabývají problematikou dětského svědectví domácího násilí. WHO dokonce definovala násilí mezi rodiči jako formu psychického násilí. Vzhledem k tomu, že dítě ve škole tráví velké množství svého času je pravděpodobné, že se následky traumatizujících události projeví právě zde, ať už ve školní úspěšnosti, sociálních vztazích nebo rizikovém chování. Škola by měla být schopna na tyto zvláštnosti v chování dítěte reagovat a zajistit mu kvalitní rozvoj. Zde by se na scénu měl dostat školský poradenský tým, jehož součástí je na některých školách právě školní psycholog. Tato pozice je v českém školství relativně nová a tím pádem legislativně nedostatečně ošetřena. Přínosem bude zmapování strategií školních psychologů při práci s dětským svědkem domácího násilí. Zároveň představení návrhů možné lepší spolupráce školského poradenského týmu v rámci legislativy. |
| Seznam odborné literatury |
| Aktuální znění zákona o pedagogických pracovnících k 1. Září 2012, MŠMT ČR. (b.r.). Získáno 5. březen 2022, z https://www.msmt.cz/dokumenty/aktualni-zneni-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich-k-1-zari Dempster, K. S., O’Leary, D. D., MacNeil, A. J., Hodges, G. J., & Wade, T. J. (2021). Linking the hemodynamic consequences of adverse childhood experiences to an altered HPA axis and acute stress response. Brain, Behavior, and Immunity, 93, 254–263. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2020.12.018 Gutierrez, I. A., & Molina, O. (2021). Does domestic violence jeopardize the learning environment of peers within the school? Peer effects of exposure to domestic violence in urban Peru. Economics of Education Review, 84, 102147. https://doi.org/10.1016/j.econedurev.2021.102147 Kitzmann, K. M., Gaylord, N. K., Holt, A. R., & Kenny, E. D. (2003). Child witnesses to domestic violence: A meta-analytic review. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 71(2), 339–352. https://doi.org/10.1037/0022-006X.71.2.339 Kot, S., Landreth, G. L., & Giordano, M. (1998). Intensive child-centered play therapy with child witnesses of domestic violence. International Journal of Play Therapy, 7(2), 17 36. https://doi.org/10.1037/h0089421 Merrick, M. T., Ford, D. C., Ports, K. A., & Guinn, A. S. (2018). Prevalence of Adverse Childhood Experiences From the 2011-2014 Behavioral Risk Factor Surveillance System in 23 States. JAMA Pediatrics, 172(11), 1038–1044. https://doi.org/10.1001/jamapediatrics.2018.2537 Thompson, E. H., & Trice-Black, S. (2012). School-Based Group Interventions for Children Exposed to Domestic Violence. Journal of Family Violence, 27(3), 233–241. https://doi.org/10.1007/s10896-012-9416-6 World Health Organization. (2012). Understanding and addressing violence against women: Intimate partner violence(No. WHO/RHR/12.36). World Health Organization. Získáno 25. březen 2022, z https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/77432/WHO_RHR_12.36_eng.pdf |