Krakatit dvakrát jinak - případ nejznámějšího českého autoremaku

• Název práce v češtině: Krakatit dvakrát jinak - případ nejznámějšího českého autoremaku
• Název v anglickém jazyce: Krakatit Twice Differently - The Case of the Most Famous Czech Autoremake
• Klíčová slova: Krakatit|Temné slunce|remake|diskurz|adaptace|Karel Čapek|Otakar Vávra
• Klíčová slova anglicky: Krakatit|Dark Sun|remake|discourse|adaptation|Karel Čapek|Otakar Vávra
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Lucie Česálková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.03.2022
• Datum zadání: 21.03.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2023 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Ivan Klimeš

Zásady pro vypracování

Tato práce si klade za cíl analyzovat film Temné slunce Otakara Vávry z roku 1980 především jako autoremake, tedy film, který nově zpracovává příběh staršího díla a oproti klasickému remaku je specifický tím, že jej natočil stejný režisér jako původní dílo. Temné slunce z roku 1980 je navíc druhou adaptací vědecko-fantastického románu Karla Čapka Krakatit z roku 1922. Stejně jako první adaptaci z roku 1948 s názvem Krakatit i Temné slunce režíroval Otakar Vávra – jedná se zatím o jediný případ v československé i české kinematografii, kdy režisér natočil remake vlastního filmu, navíc adaptaci známého literárního díla od známého autora. Druhá adaptace Čapkova románu vznikla dávno před érou remaků na počátku třetího tisíciletí,[1]k tomu za poněkud odlišných dobových a ideologických podmínek než původní adaptace.
Temnému slunci se v práci budu věnovat z několika úhlů. Nejprve se zaměřím na Temné slunce jako na remake původního Krakatitu. Klasifikace či jednotná definice remaku zatím neexistuje, i když všichni chápeme, co remake je a většinou jej dokážeme nějak popsat. Do hry ale podobně jako v tomto případě vstupuje např. literární předloha[2]a je tedy otázkou, je-li správné novou adaptaci knihy jako remake vůbec označit. Pokusím se tedy dokázat, proč považuji Temné slunce za remake a rozšířit téma remaku o vlastní úvahy. Oba filmy také analyticky porovnám jakožto adaptace literárního díla.
Dále se podrobněji zaměřím na příběh Krakatitu a jeho vyznění či poselství v rámci doby, ve které vznikl – jaké je v původním filmu a jak se příběh a jeho poselství proměnilo v Temném slunci? Další důležitou kapitolou při zkoumání Temného slunce je tak dobový kontext. Temné slunce vzniklo více než třicet let po původní adaptaci, navíc za odlišných ideologických podmínek. Jak se ve filmu projevuje doba jeho vzniku – zaměřím se zejména na projevy ideologie ve filmu. Ideologické pozadí příběhu a projevy ideologie v ději Temného slunce mohou přinést také odpovědi na otázku nejzásadnější, a to proč vlastně film Temné slunce vznikl? Stojí za jeho vznikem politické důvody nebo snaha varovat před možnými důsledky studené války? Čím se příběh Krakatitu liší od jiných Čapkových děl, že si na rozdíl od nich zasloužil druhou adaptaci? Studia obvykle sahají po nových verzích starých příběhů buď z lásky k původním dílům nebo pro peníze (většinou ale čistě pro peníze).[3]V československé kinematografii ale neexistoval studiový systém jako např. v Hollywoodu a kinematografie byla pod kontrolou státu, dá se tedy předpokládat, že důvody pro natočení druhé adaptace Krakatitu byly jiné než tomu bylo u hollywoodských remaků, pravděpodobně ideologické.
S pomocí knih Telling and Re-Telling Stories: Studies on Literary Adaptation to Film editorky Pauly Lind Baldwin a Film Remakes, Adaptations and Fan Productions od Kathleen Lock a Constantine Verevis a článku Klasifikace remaků Milana Haina budu zkoumat Temné slunce jako remake a pokusím se téma remaku rozšířit o vlastní úvahy. Odpovědi na otázky ohledně vzniku Temného slunce budu hledat v autobiografických knihách přímo od Otakara Vávry jako jsou Podivný život režiséra a Zamyšlení režiséra, dále v knihách o Otakaru Vávrovi obsahujících rozhovory jako např. Otakar Vávra – 100 let Pavla Taussiga. Důležitými zdroji budou i původní scénáře a dobový tisk, které mohou odhalit případné nepřesnosti ve Vávrových výpovědích. Pro následnou analýzu příběhu filmu a změn oproti původnímu filmu a knižní předloze, využiji kromě samotné knižní předlohy také článek Veroniky Zýkové Krakatit a Krakatit Otakara Vávry. Práce by měla v ideálním případě dokázat, proč je Temné slunce remakem, představit definici remaku, případně ozřejmit, v čem se remake od stejného autora liší od remaku od někoho jiného než autora původního díla. Měla by přinést také analytické srovnání vzájemně analyticky porovnání obou filmů, ve kterém se zaměřím především na jejich vyznění a jeho intepretaci. Přes analýzu příběhu a jeho proměn se za pomocí literatury o Otakaru Vávrovi a původních materiálů se poté pokusím odhalit skutečné důvody vzniku filmu Temné slunce.

[1]Kathleen Lock – Constantine Verevis (eds.), Film Remakes, Adaptations and Fan Productions, New York: Palgrave Macmillan 2012, str. 1
[2]Milan Hain, Klasifikace remaků, 25fps.cz, 2009, Dostupný na WWW: [vyšlo 25.6.2009.; cit. 25.2.2022]
[3]Kathleen Lock – Constantine Verevis (eds.), Film Remakes, Adaptations and Fan Productions, New York: Palgrave Macmillan 2012, str. 2

Seznam odborné literatury

David Bordwell – Kristin Thompson, Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu. Praha: Akademie múzických umění 2011.
Karel Čapek, Krakatit, Praha: Omega 2017.
Kathleen Lock – Constantine Verevis (eds.), Film Remakes, Adaptations and Fan Productions. New York: Palgrave Macmillan 2012.
Milan Hain, Klasifikace remaků. 25fps.cz, 2009. Dostupný na WWW: [vyšlo 25.6.2009.; cit. 25.2.2022].
Otakar Vávra, Podivný život režiséra. Praha: Prostor 1996.
Otakar Vávra, Zamyšlení režiséra. Praha: Panorama 1982.
Paula Lind Baldwin (ed.), Telling and Re-Telling Stories: Studies on Literary Adaptation to Film. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing 2016.
Pavel Taussig, Otakar Vávra – 100 let. Millenium Publishing, Praha 2011.
Petr Žantovský. Století Otakara Vávry. Praha: Votobia 2001.
Veronika Zýková, Krakatit a Krakatit Otakara Vávry. 25fps.cz, 2010. Dostupný na WWW: .