Jazykový management lexikálních a gramatických interferencí v češtině u ruských mluvčích při samostatném studiu češtiny

• Název práce v češtině: Jazykový management lexikálních a gramatických interferencí v češtině u ruských mluvčích při samostatném studiu češtiny
• Název v anglickém jazyce: Language management of lexical and grammatical interference in Czech of Russian speakers independently studying Czech
• Klíčová slova: čeština jako cizí jazyk|ruština|interference|lexikum|gramatika|jazykový management|srovnávací analýza
• Klíčová slova anglicky: L2 Czech|Russian|interference|lexicon|grammar|language management|comparative analysis
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav bohemistických studií (21-UBS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Andrea Hudousková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.03.2022
• Datum zadání: 04.03.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 02.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2022 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.08.2022
• Odevzdaná/archivovaná: odevzdaná studentem a archivovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce je zaměřena na analýzu lexikálních a gramatických interferenčních chyb, které se projevují u ruskojazyčných mluvčích v průběhu samostatného osvojování češtiny jako cizího jazyka.
Pro dosažení tohoto cíle provedu rozhovory (6-8 minut) s ruskojazyčnými cizinci v Praze, kteří samostatně studují/studovali český jazyk po dobu od 3 měsíců do 3 let – od počátečního vzniku základní slovní zásoby k hluboké znalosti jazyka pro aktivní každodenní komunikaci v českém prostředí.
Tento rozhovor nebude řízený, na začátku cizinci budou volně mluvit na téma své jazykové biografie a potom na jazykově náročnější téma klimatické změny a ekologické situace ve světě. Informanty budou jednak ruskojazyční mluvčí – účastníci sociální skupiny online studia českého jazyka na ruské sociální síti VKontaktě, kteří samostatně studují/studovali češtinu jako cizí jazyk pod vlivem českého jazykového a sociálního prostředí, a také ti, kteří samostatně studují /studovali češtinu jako cizí jazyk bez tohoto prostředí se záměrem později přijet do České republiky.
Rozhovor bude nahráván a později (s týdenním časovým odstupem) bude respondentům opět přehrán s cílem provést follow-up interview.
Teoretické přístupy, na nichž bude můj přístup založen, jsou srovnávací lingvistika a jazykový management. Při komplexním popisu jevů interference je třeba zohlednit sociolingvistický aspekt, protože každá sociální situace může vést k vzniku odlišných a originálních jazykových interferencí a v různé míře též ke schopnosti vlastní chyby zpětně reflektovat.
Cílem mé práce je na příkladu ruštiny a češtiny popsat specifika interference jazyků na lexikálně-gramatické úrovni a odhalit rozdíly v interferenci u ruských mluvčích, kteří samostatně studují/studovali češtinu jako cizí jazyk v českém prostředí a bez něho (v Rusku), s ohledem na délku učení se jazyku a s popisem sociálních charakteristik respondentů. K tomuto účelu jsem zvolila metodu empirického výzkumu – analýzu chyb a follow-up interview, na jehož analýzu a interpretaci bude v rámci práce kladen velký důraz.
Hypotézy:
1. Interference je běžnou příčinou lexikálních a gramatických chyb u ruskojazyčných mluvčích v průběhu akvizice češtiny.
2. Homofony, homonyma a zvratná slovesa jsou jednou z hlavních příčin lexikální interference v mluvených projevech ruskojazyčných mluvčích při osvojování češtiny jako cizího / druhého jazyka 3. Hlavním důvodem lexikální a gramatické interference je formální a významová blízkost obou jazyků
4. Při pobytu v prostředí cílového jazyka lze v řeči informátora očekávat méně interferenčních jevů, než když je informátor v prostředí rodilých mluvčích ruštiny, a jeho schopnost zpětně hodnotit vlastní chyby způsobené interferencí je díky sociálnímu prostředí vyšší.
5. Ruskojazyční cizinci, kteří studují češtinu za účelem následného studia na univerzitách v České republice, mají menší míru interference než ti, kteří studují za účelem práce v České republice.
Zásady pro vypracování:
1. Seznámit se s odbornou literaturou z teorie jazykového managementu a literaturou týkající se česko-ruských lexikálních a gramatických interferencí.
2. Popsat typy interference a faktory ovlivňující její vznik.
3. Vytvořit krátkou průzkumnou otázku – filtr pro vyhledávání respondentů, kteří samostatně studovali / studují český jazyk v časovém rozmezí: do 1 roku; 1–3 roky; více než 3 roky a umístit ji do sociálních skupin online studia českého jazyka na sociálních sítích (ruská sociální síť – VKontaktě).
4. Podle výsledků filtru provést nahrávané dialogy s ruskými mluvčími, kteří studovali český jazyk. Předpokládaný počet respondentů je 18 osob podle délky studia a místa studia češtiny – pobyt v ČR (9 osob) a v Rusku (9 osob) v momentě studia češtiny.
5. Pořídit nahrávky, provést přepis a analýzu nahrávek, strukturovat zjištěné projevy interference.
6. Provést follow-up interview.
7. Průběžně zasílat části DP vedoucí práce a pravidelně práci konzultovat (min. jednou za tři týdny).
8. Aktivně se účastnit diplomového semináře a prezentovat v něm postupně části DP. 9. Připravit prezentaci DP pro obhajobu.

Seznam odborné literatury

Seznam odborné literatury:
1. BAUER, Jaroslav, Ctirad BOSÁK, Květa KOŽEVNIKOVÁ, Roman MRÁZEK, Vlasta STRAKOVÁ a Karel HORÁLEK. Kapitoly ze srovnávací mluvnice ruské a české. II, Studie syntaktické. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961.
2. BOOTH, Paul a Jon. CLENTON. First language influences on multilingual lexicons. New York: Routledge, 2020. ISBN 0-429-03141-6.
3. BURDYCHOVÁ, Denisa. Mezijazyková interference a její psycholingvistické aspekty. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2015.
4. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2004.
5. DVOŘÁKOVÁ, Jana. K interferenci češtiny, ruštiny a angličtiny v jazykové výuce. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2011.
6. FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.
7. GLADKOVA, Hana, BESTERS-DILGER, Juliane, ed. Usvojenije vtorogo jazyka v složnom jazykovom okruženii: kak nositeli russkogo jazyka usvaivajut literaturnyje i neliteraturnyje raznovidnosti nemeckogo i češskogo jazykov. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016. ISBN 978-80-7308-662-6.
8. GLADKOVA, Hana, Jiří HASIL, Darina IVANOVOVÁ, et al. Bibliografija po sopostavitel'nomu izučeniju russkogo i češskogo jazykov. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016. ISBN 978-80-7308-660-2.
9. HRABĚ, Vladimír a Aleksandra Grigor'jevna ŠIROKOVA. Konfrontační studium ruské a české gramatiky a slovní zásoby. Sopostavitel'noje izučenije grammatiki i leksiki russkogo i češskogo jazykov. II. Praha: Univerzita Karlova, 1983.
10. KRUPA, Viktor, Jozef ŠTEFÁNIK, Eduard PALLAY a Michaela PALCÚTOVÁ. Antológia bilingvizmu. Bratislava: Academic Electronic Press, 2004. ISBN 80-88880- 54-8.
11. LIŠKAŘ, Čestmír. Transfer a interference ve vyučování cizím jazykům. Brno: Krajský pedagogický ústav, 1970.
12. NUDGA, Natalia. Typologie chyb rusky mluvících studentů-cizinců v písemném projevu. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017.
13. ONDRÁKOVÁ, Jana. Chyba a výuka cizích jazyků. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. ISBN 978-80-7435-532-5.
14. PFEIFEROVÁ, Jana. Chybová analýza jazykových projevů ruských mluvčích češtiny. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2014.
15. POHORSKÁ, Iva. Zrádná slova v češtině a polštině a práce s nimi ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2021.
16. ROMAŠEVSKÁ, Kateřina. Teorie mezijazyka a její význam pro výuku druhého jazyka. Nová čeština doma a ve světě. 2012 (1), 62-74. ISSN 1805-367X.
17. SERGEEVA, Lidia. Mezijazyková homonymie a paronymie u sloves (na materiálu ze slovanských jazyků). Diplomová práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, 2015.
18. SHERMAN, Tamah a Jiří HOMOLÁČ. Management summaries and the follow-up interview in language biography research. Slovo a slovesnost. 2014, 75(4), 294-324. ISSN 0037-7031.
19. SVOBODOVÁ, Diana. Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. ISBN 978-80-7368-308-5.
20. UZBEKOV, Timur. Analýza mluvené češtiny u rusky mluvícího etnika. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2011.
21. VAVREČKA, Mojmír. Ruská slovesa a jejich české ekvivalenty. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1471-1.
22. VLČEK, Josef. Porovnání slovní zásoby ruského jazyka se slovní zásobou českého jazyka. Praha: Univerzita Karlova, 1985.
23. VLČEK, Josef. Úskalí ruské slovní zásoby: slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů, 1966.
24. ZATOVKAŇUK, Mikuláš. Mezijazyková a vnitrojazyková interference. Praha: SPN, 1979.
25. ZIMOVÁ, Jaromíra. Interference v ruském lexiku: určeno pro posl. fak. filosof. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967.
26. ŽAŽA, Stanislav. Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. 2. přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. ISBN 80-210-2058-X