Vzdělávání v oblasti duševního zdraví pro učitele druhého stupně základních škol

• Název práce v češtině: Vzdělávání v oblasti duševního zdraví pro učitele druhého stupně základních škol
• Název v anglickém jazyce: Education in the Field of Mental Health for Teachers at Upper Primary Schools
• Klíčová slova: duševní zdraví|well-being|vzdělávání učitelů|další profesní vzdělávání
• Klíčová slova anglicky: mental health|well-being|education of teachers|continuing education
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra andragogiky a personálního řízení (21-KANPR)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Martin Kopecký, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 23.02.2022
• Datum zadání: 23.02.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 19.05.2022
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2023 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 24.07.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Michal Šerák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se bude zabývat analýzou vzdělávání v oblasti duševního zdraví pro učitele druhého stupně základních škol v České republice. Učitelé jsou uvedeni jako cílová skupina vzdělávacích aktivit v rámci Národního akčního plánu pro duševní zdraví pro období 2020–2023. Cílem práce bude identifikovat aktuální vzdělávací možnosti a nabídku vzdělávacích kurzů pro učitele druhého stupně základních škol v České republice v oblasti duševního zdraví. Dílčím cílem práce bude charakterizovat roli státu i dalších aktérů, kteří se podílejí na vzdělávání učitelů v této oblasti. Úvodem budou vymezeny základní pojmy, koncepty a složky duševního zdraví. Dále budou představeny klíčové strategické národní a nadnárodní dokumenty vztahující se k tématu duševního zdraví a jeho podpory. Budou popsána specifika profese učitele a budou identifikovány vlivy působících na duševní zdraví učitelů druhého stupně základních škol. Následně se práce bude věnovat identifikaci důvodů či možných bariér k účasti učitelů druhého stupně na vzdělávacích aktivitách v oblasti duševního zdraví. Práce bude blíže rozpracovávat možnosti dalšího profesního vzdělávání učitelů v této oblasti. Uvedeny budou i příklady dobré praxe ze zahraničí. Cílem kvantitativního empirického šetření bude analyzovat, zda a případně jaké vzdělávací možnosti v oblasti duševního zdraví využívají učitelé druhého stupně základních škol v Praze a ve Středočeském kraji. V rámci empirického šetření budou dále identifikovány důvody a bariéry účasti cílové skupiny k participaci na těchto vzdělávacích aktivitách. Empirické šetření bude provedeno prostřednictvím polostrukturovaných dotazníků. Předpokládaná velikost výběrového vzorku je 500 učitelů druhého stupně základních škol v Praze a ve Středočeském kraji.

Předběžná struktura práce:

1 Specifika duševního zdraví dospělých
1. 1 Vymezení duševního zdraví a jeho složky
1. 2 Vztah konceptů well-being a duševní pohody k duševnímu zdraví
1. 3 Přístup státu a nadnárodních organizací k problematice duševního zdraví
1. 4 Možnosti podpory duševního zdraví dospělých

2 Problematika ochrany duševního zdraví učitelů druhého stupně základních škol
2. 1 Charakteristika a specifika profese učitele
2. 2 Vliv pracoviště a pracovních podmínek na duševní zdraví učitelů druhého stupně základních škol
2. 3 Důvody k ochraně duševního zdraví učitele druhého stupně základních škol

3 Vzdělávání učitelů druhého stupně základních škol v oblasti duševního zdraví
3. 1 Potřeba vzdělávání učitelů v oblasti duševního zdraví
3. 2 Přístup státu k dalšímu profesnímu vzdělávání učitelů v oblasti duševního zdraví
3. 3 Důvody a bariéry k účasti učitelů druhého stupně základních škol na vzdělávacích aktivitách v oblasti duševního zdraví
3. 4 Nabídka vzdělávacích kurzů a aktivit pro učitele druhého stupně základních škol v oblasti duševního zdraví
3. 5 Další možnosti podpory a rozvoje duševního zdraví učitelů druhého stupně základních škol
3. 6 Příklady dobré praxe ze zahraničí

4 Empirické šetření: Analýza účasti učitelů druhého stupně základních škol v Praze a ve Středočeském kraji na vzdělávacích aktivitách v oblasti duševního zdraví

Seznam odborné literatury

ANDRADE, Hidalgo, Carlos HERMOSA-BOSANO a Clara PAZ. Teachers’ Mental Health and Self-Reported Coping Strategies during the COVID-19 Pandemic in Ecuador: A Mixed-Methods Study. Psychology Research and Behavior Management [online]. 2021, 14(1), s. 933–944 [vid. 2021-12-10]. ISSN 1179-1578. DOI10.2147/PRBM.S314844.
BAKER, Courtney, Haley PEELE, Monica DANIEL, Megan SSAYBE, Kathleen WHALEN a kol. The Experience of COVID-19 and Its Impact on Teachers’ Mental Health, Coping, and Teaching.School Psychology Review [online]. 2021, 50(4), s. 491–504 [vid. 2021-12-10]. ISSN 0279-6015. Dostupné z:https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/2372966X.2020.1855473.
HARDING, Sarah, Richard MORRIS, David GUNNELL a kol. Is teachers’ mental health and wellbeing associated with students’ mental health and wellbeing? Journal of Affective Disorders [online]. 2019, 253(1), s. 460–466 [vid. 2021-12-10]. ISSN 0165-0327. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jad.2019.03.046.
JAKUBOWSKI, Sitko-Dominik. Teachers’ mental health during the first two waves of the COVID-19 pandemic in Poland. PLoS ONE. [online]. 2021, 16(9) [vid. 2021-12-10]. Dostupné z:https://doi.org/10.1371/journal.pone.0257252.
JERRIM, John, Sam SIMS, Hannah TAYLOR a Rebecca ALLEN. Has the mental health and wellbeing of teachers in England changed over time? New evidence from three datasets. Oxford Review of Education [online]. 2021, 47(6), s. 805–825 [vid. 2021-12-10]. ISSN 1465-3915. Dostupné z:https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03054985.2021.1902795.
KOHNOVÁ, Jana. Další vzdělávání učitelů a jejich profesní rozvoj. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2004. ISBN 80-7290-148-6.
MARÁDOVÁ, Eva. Vybrané kapitoly z didaktiky výchovy ke zdraví: studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ; kurz: Oborová didaktika – didaktika 77 výchovy ke zdraví. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2014. ISBN 978-80-7290-662-8.
MICHEK, Stanislav. Využití aktivit podporujících profesní rozvoj a vnímání jejich překážek učiteli středních a základních škol. Pedagogika [online]. 2016, 66(4), 408–426 [vid. 2021-12-10]. ISSN 2336-2189. Dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=11544&lang=cs.
MZ ČR. Národního akční plán pro duševní zdraví 2020–2030. MZ ČR [online]. 2020 [vid. 2021-12-10]. Dostupné z:https://www.dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/ma_kornbl59yrjo.pdf.
MZ ČR. Implementace Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020–2030 Pro období 2020–2023. MZ ČR [online]. 2021 [vid. 2021-12-10]. Dostupné z:https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2021/03/Implementace-NAPDZ.pdf.
OECD. Fitter Minds, Fitter Jobs: From Awareness to Change in Integrated Mental Health, Skills and Work Policies, Mental Health and Work. OECD [online]. 2021 [vid. 2021-12-10]. Dostupné z:https://doi.org/10.1787/a0815d0f-en.
SCHEFFLER, Richard a Martin POTŮČEK. Mental health care reform in the Czech and Slovak Republics, 1989 to the present. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1466-3.