Semra Ertan – slovo a tělo jakožto nástroje společensko-politického protestu

• Název práce v češtině: Semra Ertan – slovo a tělo jakožto nástroje společensko-politického protestu
• Název v anglickém jazyce: Semra Ertan – Word and Body as Instruments of Socio-Political Protest
• Klíčová slova: Semra Ertan|turecko-německá literatura|Turci v Německu|aktivismus|poezie|sebeupálení
• Klíčová slova anglicky: Semra Ertan|Turkish-German literature|Turks in Germany|Activism|Poetry|Self-Immolation
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra Blízkého východu (21-KBV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jitka Malečková, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.02.2022
• Datum zadání: 20.02.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.02.2022
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Adéla Provazníková

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce je věnována Semře Ertan, básnířce a aktivistce tureckého původu, která žila od sedmdesátých let 20. století s rodiči v Německu a v roce 1982 se v Hamburku upálila. Přestože vydání její básnické sbírky v roce 2020 vzbudilo v Německu i v Turecku zájem o její tvorbu i životní osudy, odborné zpracování dosud chybí. Cílem práce je autorku představit a její politickou poezii a akt protestu (sebeupálení) zařadit do historického kontextu postavení turecké menšiny v Německu. Studentka nejprve nastíní vývoj situace tureckých pracovních sil (Gastarbeteir) v Německu od uzavření bilaterální smlouvy mezi SRN a Tureckem a v druhé části práce pak bude analyzovat autorčiny básně i použité básnické prostředky, případně i vztah mezi básněmi Semry Ertan a jejím sebeupálením. Pokusí se odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem autorčina poezie vypovídá o situaci a době, v níž žila. K zodpovězení této otázky bude kromě analýzy jazykových a stylizačních prostředků využívat přístupy sociálně kontextového studia literatury, jak je nastiňuje Josef Šebek.

Seznam odborné literatury

Prameny
ERTAN, Semra. Mein Name ist Ausländer / Benim Adım Yabancı. Münster: Edition Assemblage, 2020.

Literatura
ÇELIK, Hidir. Einwanderung zwischen Assimilation und Ghetto: Arbeitsmigration aus der Türkei in die Bundesrepublik Deutschland. Bonn: Free Pen Verlag, 2009.
FAAS, Daniel. Muslims in Germany: From Guest Workers to Citizens? In: A. Triandafyllidou (ed.), Muslims in 21st Century Europe Muslims in 21st century Europe: structural and cultural perspectives. London: Routledge, 2010, s. 59-77.
HENDERSON, Heike. Re-Thinking and Re-Writing Heimat: Turkish Women Writers in Germany. Women in German Yearbook, Vol. 13 (1997), s. 225-243.
HUNN, Karin. Kulturelle Begegnungen zwischen Konflikt und Synthese. Anmerkungen zur Geschichte der Einwanderung aus der Türkei. Friedrich Ebert Stiftung, 2002.
CHIELLINO, Carmine. Interkulturelle Literatur in Deutschland: ein Handbuch. Sonderausg. Stuttgart: Metzler, 2007.
KREISER, Klaus - NEUMANN, Christoph K.: Dějiny Turecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010.
MANI, B. Venkat. Cosmopolitical claims: Turkish-German literatures from Nadolny to Pamuk. Iowa City, IA: University of Iowa Press, 2007 .
SABATOS, Charles. The “Burning Body” as an Icon of Resistance: Literary Representations of Jan Palach. In: Frazier L.J., Cohen D. (eds) Gender and Sexuality in 1968. New York: Palgrave Macmillan, 2009.
ŠEBEK, Josef. Literatura a sociálno: Bourdieu, Williams a jejich pokračovatelé. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019.
TANÇ, Nesrin. Ne kaldı? Ne kalacak? Was ist geblieben? Was bleibt? Erinnern an die sogenannten Gastarbeiter:innen aus der Türkei. Stuttgart:ifa-Edition Kultur und Außenpolitik, 2021.