Upřímnost filmového já: Fotogenie lidské osobnosti v myšlení Jeana Epsteina

• Název práce v češtině: Upřímnost filmového já: Fotogenie lidské osobnosti v myšlení Jeana Epsteina
• Název v anglickém jazyce: Sincereness of the filmic self: Photogenic personality in the thought of Jean Epstein
• Klíčová slova: Jean Epstein|film|filosofie filmu|subjektivita|fotogenie|osobní identita|tělesnost
• Klíčová slova anglicky: Jean Epstein|film|film philosophy|subjectivity|photogénie|personal identity|corporeality
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 18.02.2022
• Datum zadání: 18.02.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 02.03.2022
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2023 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.07.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Jean Epstein (1897 – 1953) a jeho myšlení o filmu se v posledních dekádách nepochybně dočkali širšího a komplexnějšího badatelského zájmu než kdy dříve. Mimo jiné se tak ukázalo, že jeho texty dokáží i v dnešní době zůstat relevantní a nabízet perspektivy k řešení současných otázek a problémů. Řada akademiků již důkladně prozkoumala Epsteinovy pokusy o vykreslení specificity filmového média (např. Christophe Wall-Romana, Sarah Keller, Stuart Liebman nebo Malcolm Turvey) – ve svých pracích dokázali, že Epsteinovo pojetí triadického vztahu mezi realitou, filmem jako médiem a divákem zdaleka není triviální, pročež si žádá hlubší analýzy a vícero možných interpretačních přístupů. Mým cílem zde tedy není dále odkrývat ústřední aspekty Epsteinovy filmové teorie a filosofie, nýbrž je využít jako východisek a přenést je pouze na téma filmového zobrazení lidského já – tedy na téma, které je sice napříč Epsteinovými texty v určité formě stále přítomné, avšak většinou spíše okrajově v rámci obecnějších pojednání o ontologickém a epistemologickém charakteru filmového média.
Základem Epsteinovy teorie je pojetí filmu jako „myslícího stroje“ (jak zní název jednoho z Epsteinových poválečných textů), tj. ne-lidské entity, která divákovi dokáže zprostředkovat jiné myšlení a vnímání, než jakého je sám schopen, a tím modifikovat jeho vztah ke světu. Epstein při popisování tohoto vztahu používá mj. termínu fotogenie (což je termín, který používali s různými významovými odlišnostmi i jiní soudobí francouzští teoretici a na nějž se později mnozí badatelé při výkladech Epsteinových textů zaměřili). V rámci této práce se nicméně omezím pouze na otázku, v čem spočívá specificita filmového poznání lidského já, tedy na zkoumání toho, co film skrze svou schopnost fotogenie odhaluje z osobnosti nejen druhého člověka, ale i diváka samotného. Jestliže film podle Epsteina svou povahou dokáže vyjevovat nelingvistické, nevědomé či nerozumové aspekty reality, je přirozené, že takové budou i odkryté aspekty lidské osobnosti. Umožňuje-li film uchopit časovou dimenzi světa v její skutečné kvalitě, pak jistě i časovosti lidského já bude divák čelit novým způsobem. Filmová zkušenost ho tedy v jistém smyslu nutí ke zcela odlišnému typu uchopování lidského já, než na které je zvyklý, a zásadním způsobem tak modifikuje měřítka, skrze něž se vztahuje k druhému i k sobě samému. Toto nové poznání je navíc podle Epsteina v určitém ohledu pravdivější a autentičtější. Mým záměrem je tedy pokusit se o určitou syntézu všech aspektů „filmového já“, které lze v Epsteinových textech vysledovat, a pochopit tak, čím přesně toto (pravdivé či upřímné) já jakožto určitý celek je, a jaký vztah k takovéto entitě divák zaujímá.
Epsteinovu teorii budu zkoumat a interpretovat z výše popsané perspektivy a pomohu si tím, že se zaměřím na jeden poměrně hraniční případ – totiž na nazírání sebe sama skrze filmové médium. Domnívám se, že se právě na této specifické situaci, v níž pozorující i pozorované lidské já jsou zároveň tatáž, a zároveň se liší, podaří lépe vykreslit, jak Epstein chápe schopnost filmu proměňovat vnímání lidské osobnosti.

Seznam odborné literatury

Literatura:
ABEL, Richard (ed.), French Film Theory and Criticism: A History/Anthology, 1907-1939, 2 vols. Princeton: Princeton University Press 1988.
BARLOW, Melinda, The Peculiar Light of Thought: Jean Epstein and the Sublime. University of Hartford Studies in Literature 22, 1990, č. 2-3, s. 3-22.
BARREIRO, Solina M., Epstein's The fall of the House of Usher: Research on Altered States of Consciousness. Literature-Film Quarterly 41, 2013, č. 3, s. 197-209.
BRANCO, Patrícia Castello, The awakening of the body: “Film as Sensation” in the first French avant-garde. The Senses and Society 15, 2020, č. 2, s. 125-138.
BRENEZ, Nicole, Ultra-moderna: Jean Epstein proti avantgardě (vymedzovanie podľa figuratívnich hodnoôt). Kinoikon 1, 2000, s. 91-104.
CASETTI, Francesco, Eye of the Century: Film, Experience, Modernity, translated by Erin Larkin – Jeniffer Pranolo. New York: Columbia University Press 2008.
CASTRO, Teresa, An Animistic History of the Camera: Filmic Forms and Machinic Subjectivity. In: CAVALOTTI, Diego – GIORDANO, Federico – QUARESIMA, Leonardo (eds.), A History of Cinema Without Names. Mimesis International 2016, s. 247-255.
CORTADE, Ludovic, Le Cinéma du diable: Jean Epstein and the Ambiguities of Subversion, translated by Roxanne Lapidus. SubStance 34, 2005, č. 3, s. 3-16.
DOANE, Mary Ann, The Close-Up: Scale and Detail in the Cinema. Differences: A Journal of Feminist Cultural Studies 14, 2003, č. 3, s. 89-111.
DOANE, Mary Ann, Zrození kinematografického času: Modernita, nahodilost, archiv. Praha: Karolinum 2021.
EPSTEIN, Jean, Écrits sur le cinéma, 1921-1953: édition chronologique en 2 volumes. Paris: Éditions Seghers 1974-1975.
EPSTEIN, Jean, Mysliaci stroj, přeložil Albert Marenčin. Praha: Československé filmové nakladateľstvo 1948.
EPSTEIN, Jean, Poetika obrazů, přeložil Ladislav Šerý, výbor sestavil Přemysl Maydl. Praha: Herrmann & synové 1997.
FERNANDÉZ, Daniel Pitarch, Geography of the Body: Jean Epstein’s Poetics and Conceptualization of the Body in his Unpublished Writings. Acta Universitatis Sapientiae, Film and Media Studies 7, 2013, s. 49-63.
FFYTCHE, Matt, The Foundation of the Unconscious: Schelling, Freud and the Birth of the Modern Psyche. Cambridge: Cambridge University Press 2012.
HAGENER, Malte, Moving Forward, Looking Back: The European Avant-garde and the Invention of Film Culture, 1919-1939. Amsterdam: Amsterdam University Press 2007.
KELLER, Sarah – PAUL, Jason N. (eds.), Jean Epstein. Critical essays and new translations. Amsterdam: Amsterdam University Press 2012.
KELLER, Sarah, Jean Epstein. Cinema’s Encounter with Modern Life. In: POMERANCE, Murray – PALMER, R. Barton (eds.), Thinking in the Dark: Cinema, Theory, Practice. Ithaca, New York: Rutgers University Press 2015, s. 66-76.
KELLER, Sarah, Jean Epstein’s documentary cinephilia. Studies in French Cinema 12, 2012, č. 2, s. 91-105.
KELLER, Sarah: Gambling on Photogénie: Epstein Now. Photogénie, 0, 2012. Dostupný na WWW: [vyšlo 25. 10. 2012; cit. 04. 02. 2022].
KLINE, T. Jefferson, The Film Theories of Bazin and Epstein: Shadow Boxing in the Margins of the Real. Paragraph 36, 2013, č. 1, s. 68-85.
LIEBMAN, Stuart, Visitings Of Awful Promise: The Cinema Seen From Etna. In: ALLEN, Richard – TURVEY, Malcolm (eds.), Camera Obscura, Camera Lucida: Essays in Honor of Annette Michelson. Amsterdam: Amsterdam University Press 2003, s. 91-108.
MICHELSON, Annette, Epstein Revealed: A Review of Jean Epstein. October 148, 2014, s. 39-52.
MOORE, Rachel O., Savage Theory: Cinema as Modern Magic. Durham – London: Duke University Press 2000.
MORIN, Edgar, The Cinema, or The Imaginary Man, translated by Lorraine Mortimer. Minneapolis – London: University of Minnesota Press 2005.
PACI, Viva, The Attraction of the Intelligent Eye: Obsessions with the Vision Machine in Early Film Theories. In: STRAUVEN, Wanda (ed.), The cinema of attractions reloaded. Amsterdam: Amsterdam University Press 2006, s. 121-137.
PAULUS, Tom, Between Ecstasy and Lament: Revelationism and Messianism in Epstein and Godard. In: GELBER, Mark H. – SJÖBERG, Sami (eds.), Jewish Aspects in Avant-Garde: Between Rebellion and Revelation. Berlin – Boston: De Gruyter 2017, s. 193-206.
ROSENBLATT, Nina Lara, Photogenic Neurasthenia: On Mass and Medium in the 1920s. October 86, 1998, s. 47-62.
SULLIVAN, Gordon, We Do Not Look At Them As They Really Are: Technics and Photogénie in Jean Epstein’s Film-Philosophy. Film-Philosophy 22, 2018, č. 3, s. 406-427.
SVATOŇOVÁ, Kateřina, Odpoutané obrazy: Archeologie českého virtuálního prostoru. Praha: Academia 2013.
TURVEY, Malcolm, Doubting Vision: Film and the Revelationist Tradition. Oxford – New York: Oxford University Press 2008.
TURVEY, Malcolm, Epstein, Bergson and Vision. In: TRIFONOVA, Temenuga (ed.), European Film Theory, New York: Routledge Taylor & Francis 2009, s. 93-107.
TURVEY, Malcolm, Jean Epstein's Cinema of Immanence: The Rehabilitation of the Corporeal Eye. October 83, 1998, s. 25-50.
TURVEY, Malcolm: Epstein, Sound, and the Return to Classical Film Theory. Mis au point, 8, 2016, Dostupný na WWW: [vyšlo 24. 4. 2016; cit. 04. 02. 2022].
VOJVODÍK, Josef – WIENDL, Jan – BAUER, Michal (eds.), Heslář české avantgardy: estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908-1958. Praha: Filozofická fakulta UK 2011.
WALL-ROMANA, Christophe, From lyrosophy to antiphilosophy: The thought of cinema in Jean Epstein. In: HERZOGENRATH, Bernd (ed.), Film as philosophy. Minneapolis: University of Minnesota Press 2017, s. 90-110.
WALL-ROMANA, Christophe, Jean Epstein: Corporeal cinema and film philosophy. Manchester: Manchester University Press 2013.
WALL-ROMANA, Christophe, Jean Epstein’s Invention of Cinepoetry. In: WALL-ROMANA, Christophe, Cinepoetry: Imaginary Cinemas in French Poetry. New York: Fordham University Press 2013, s. 113-135.
WILLEMEN, Paul, Photogénie and Epstein. In: WILLEMEN, Paul, Looks and Frictions: Essays in Cultural Studies and Film Theory. London: British Film Institute 1994, s. 124-133.
WOODS, E. M. S., The influence of Henri Bergson on film criticism and theory. New Review of Film and Television Studies 12, 2014, č. 2, s. 94-111.