Dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte

• Název práce v češtině: Dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte
• Název v anglickém jazyce: The effects of prenatal stress on child development
• Klíčová slova: prenatální stres a distres|vývoj dítěte|psychomotorický vývoj|kognitivní vývoj|socioemoční vývoj
• Klíčová slova anglicky: prenatal stress and distress|child development|psychomotor development|cognitive development|socioemotional development
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Lea Takács, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.02.2022
• Datum zadání: 09.02.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.02.2022
• Datum a čas obhajoby: 13.09.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 25.07.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Ondřej Pešout, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem diplomové práce je popsat dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte od narození do předškolního věku. Konkrétně se bude jednat o oblasti psychomotorického, socioemocionálního a kognitivního vývoje.
Teoretická část představí různé typy prenatálního stresu, jejich prevalenci a dopady na psychomotorický, socioemocionální a kognitivní vývoj dítěte (např. jeho dopady na hrubou a jemnou motoriku, temperament či matematické a jazykové schopnosti). Zároveň představí teoretická východiska pro vysvětlení dopadů prenatálního stresu na vývoj dítěte. Zaměří se rovněž na potenciální mediátory (biologické a psychologické), které vysvětlují působení prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte. Pozornost bude dále věnována faktorům, které mohou moderovat dopady prenatálního stresu (např. pohlaví dítěte či intenzita stresu). Dále budou v této části představeny možnosti screeningu, prevence a zmírnění stresu v těhotenství.

Výzkumná část se zaměří na dopady prenatálního stresu na vývoj dítěte ve věku 5 let. Bude využit soubor párů matka-dítě (n=200) z longitudinální studie The Mother-Child Vysočina Cohort Study, která probíhá na KPS FF UK. Prenatální stres byl měřen pomocí dotazníku Perceived Stress Scale (PSS) administrovaného matkám dětí ve třetím trimestru těhotenství. Zároveň byl měřen i postnatální stres, a to v období 9 měsíců a 3, 4 a 5 let po porodu, opět prostřednictvím PSS. Psychický vývoj dítěte byl vyhodnocen pomocí Inteligenční a vývojové škály pro předškolní děti (IDS-P), budou využity škály Verbální kognitivní index, Neverbální kognitivní index, Psychomotorický index a Sociálně-emoční index.

Výsledky výzkumu přispějí k rozšíření poznatků o dopadech prenatálního stresu na vývoj dítěte v uvedených oblastech. Aktuálně existuje pouze omezený počet studií, které se zaměřují na vliv prenatálního stresu a kontrolují zároveň efekty stresu v postnatálním období. Předností tohoto
výzkumu je rovněž to, že k hodnocení psychického vývoje dítěte je využito objektivní kritérium – vyšetření psychického vývoje dítěte psychologem.

Seznam odborné literatury

Cao, X., Laplante, D. P., Brunet, A., Ciampi, A., & King, S. (2014). Prenatal maternal stress affects motor function in 5½‐year‐old children: Project Ice Storm. Developmental Psychobiology, 56, 117-125.

Cortes Hidalgo, A. P., Neumann, A., Bakermans‐Kranenburg, M. J., Jaddoe, V. W., Rijlaarsdam, J., Verhulst, F. C., ... & Tiemeier, H. (2020). Prenatal maternal stress and child IQ. Child Development, 91(2), 347-365.

Graignic-Philippe, R., Dayan, J., Chokron, S., Jacquet, A. Y., & Tordjman, S. (2014). Effects of prenatal stress on fetal and child development: A critical literature review. Neuroscience and Biobehavioral Reviews, 43, 137-162.

Kingston, D., & Tough, S. (2014). Prenatal and postnatal maternal mental health and school-age child development: A systematic review. Maternal and child health journal, 18, 1728-1741.

Laplante, D. P., Brunet, A., Schmitz, N., Ciampi, A., & King, S. (2008). Project Ice Storm: Prenatal maternal stress affects cognitive and linguistic functioning in 5½-year-old children. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, 47(9), 1063-1072.

Madigan, S., Oatley, H., Racine, N., Fearon, R. P., Schumacher, L., Akbari, E., ... & Tarabulsy, G. M. (2018). A meta-analysis of maternal prenatal depression and anxiety on child socioemotional development. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, 57(9), 645-657.

Merced-Nieves, F. M., Aguiar, A., Dzwilewski, K. L. C., Musaad, S., Korrick, S. A., & Schantz, S. L. (2020). Association of prenatal maternal perceived stress with a sexually dimorphic measure of cognition in 4.5-month-old infants. Neurotoxicology and Teratology, 77, 106850.

Van den Bergh, B. R., van den Heuvel, M. I., Lahti, M., Braeken, M., de Rooij, S. R., Entringer, S., ... & Schwab, M. (2020). Prenatal developmental origins of behavior and mental health: The influence of maternal stress in pregnancy. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 117, 26-64.